Zemědělství jsme zahltili byrokracií, blokády ale k řešení problému nepřispívají, tvrdí Fiala
Část zemědělců v pondělí přijela se zemědělskou technikou protestovat do Prahy, kde předala dopis se svými požadavky ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) a premiérovi Petru Fialovi (ODS). Vadí jim Green Deal, tedy dohoda Evropské unie o snižování emisí a zpřísněná pravidla, která podle nich na zemědělce tvrdě dopadají. „Rozumím důvodům pro protesty, zemědělství je přeregulované,“ připouští Fiala v rozhovoru pro Radiožurnál.
Protesty zradikalizovaných zemědělců v pondělí skončily, ale už pozítří nás čekají další demonstrace v evropském kontextu. Jak se díváte na nástroje, jako jsou blokády?
Žádné takové nástroje nevítám, protože si myslím, že nepřispívají k řešení problému. A ten včerejší protest nakonec i část zemědělců, která se ho účastnila, označila za ukradený v tom smyslu, že cíle těch organizátorů byly jiné, než pomoci zemědělcům.
„Green Deal samozřejmě zrušit nejde, ale co je racionální, je upravit požadavky ekologické politiky, které dopadají na zemědělce, aby to bylo vůbec realizovatelné,“ říká premiér Petr Fiala
Ale tím nechci snižovat problémy, které v evropské zemědělské politice jsou, které vyvolávají protesty prakticky v celé Evropě a se kterými je potřeba něco dělat.
Jednak česká vláda sama vede permanentní dialog se zemědělci a na některých řešeních spolupracujeme, a současně vidím - a byl jsem toho svědkem na poslední Evropské radě – větší vůli jednotlivých států v Evropské unii, ale i evropských institucí upravit zemědělkou politiku tak, aby zemědělci byli vůbec schopní konkurovat produktům z jiných částí světa.
Ještě se vrátím k tomu, co už jste řekl, že část zemědělců z té protestující části se v pondělí odpoledne sebrala a z Prahy odjela znechucená podobou protestu, kterého se ujaly, jak jste dopředu tvrdil, proruské síly. Chápete to jako potvrzení vašich slov a jako vaše částečné vítězství?
Neoznačil bych to za vítězství, ale je to potvrzení mých slov. Věděl jsem, proč to říkám.
Nakonec profily lidí, co to organizovali, jsou veřejně známé a už dopředu jsme je věděli. Ve čtvrtek jsem měl velké jednání za účasti ministra zemědělství s klíčovými zemědělskými asociacemi, ať už je to Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromých zemědělců, a ty všechny se nepřipojily k pondělnímu protestu právě z důvodů nedůvěry v organizátory.
Protest zemědělcům ukradli lidé, které nikdo nezval. Narušili poklidnou demonstraci, říká koordinátor
Číst článek
Naopak bude celoevropský protest, nebo napříč zeměmi, který bude spíše symbolický, jak jsme byli ujištěni, a ten bude ve čtvrtek. Do toho se třeba Agrární komora zapojí.
Navzdory tomu, že se od pondělních protestů Agrární komora distancovala, někteří členové se jízdy na Prahu přeci jenom zúčastnili. Tohle by jistě vláda neměla podcenit.
Vláda to nepodceňuje a opravdu rozumím některým důvodům pro protesty. Na jedné straně jsme v Evropě vytvořili silnou dotační podporu pro zemědělce, na druhé straně jsme začali zemědělské prostředí výrazným způsobem regulovat.
Já bych řekl, že jsme ho přeregulovali. Je tam strašně silná byrokracie a v poslední době začaly i na zemědělce dopadat zpřísněné požadavky, které vycházejí z ekologické politiky a ze stanovených klimatických cílů.
Ale do toho se umožnilo řadě jiných regionů dodávat v rámci globálního prostředí do Evropy produkty, které jsou vytvářeny nebo vyráběny, produkovány v podmínkách, které takovou přísnou regulaci nemají.
Takže najednou evropští zemědělci nejsou konkurenceschopní navzdory celému dotačnímu systému. A to je prostě špatně. A ty důvody jsou třeba odlišné.
Ve střední Evropě spíš řada států pociťuje dopad liberalizace obchodu s Ukrajinou, naopak velká část Evropy zase pociťuje problémy z obchodních dohod s jihoamerickými státy, ale dohromady platí, co jsem řekl.
Protest části zemědělců v Praze skončil, část jich dokonce odjela dřív. Nesouhlasili s organizátory
Číst článek
To prostředí je přeregulované, přebyrokratizované a pro zemědělce se vytváří velmi složitá situace.
Úprava Green Dealu
Není ale spousta oblastí, v nichž by měl a mohl stát začít sám bez Evropské unie? Například satelitní kontroly, na které si zemědělci stěžují, má na starosti ministerstvo zemědělství.
Ano, skutečně nečekáme na nějaká evropská rozhodnutí, i když se jich aktivně účastníme, ale snažíme se, co můžeme zjednodušit na českém území, tak to udělat.
Na ministerstvu zemědělství vznikla pracovní skupina, ve které jsou zapojeni i zástupci zemědělců, která se třeba věnuje digitalizaci a snižování byrokracie. Ta chystá řadu změn, třeba zastropování počtu hodin kontrol, a podobné věci, které zemědělcům usnadní život.
Současně musíme korigovat i určité nastavení společné zemědělské politiky, která teď funguje rok. Slíbili jsme, že po roce se vrátíme k vyhodnocení, jak ta nově nastavená pravidla fungují.
V jedné věci nám fungují výborně, to je, že jsme se snažili vytvořit rovné podmínky pro malé rodinné farmy. Tam ten systém skutečně funguje.
Ukazuje se nicméně, že mají určitý problém středně velké podniky, kterých je v České republice většina, a tam jsme připraveni provést určité úpravy tak, aby i pro středně velké zemědělce to bylo přijatelné. Jsou věci, na kterých pracujeme v rámci České republiky.
Protestující volali po odstoupení od Green Dealu. Pokud chce někdo zmírnit zelenou politiku, neměl by k tomu využít volby do Evropského parlamentu, které se blíží?
Nepochybně měl. Evropský parlament je ze všech evropských institucí nejradikálnější, i v těch ekologických otázkách. Připadá mi to trochu úsměvné, protože největší český zemědělec byl ten, kdo Green Deal odsouhlasil, byl to Andrej Babiš ve funkci premiéra.
Výborný chce podpořit střední zemědělce. Zvažuje osvobodit dotace od daně, ANO souhlasí
Číst článek
Takže tady to volání části zemědělců po zrušení Green Dealu je z tohoto hlediska úsměvné. To co je tam racionální – Green Deal samozřejmě zrušit nejde – ale racionální je upravit ty požadavky ekologické politiky, které dopadají na zemědělce tak, aby to bylo realizovatelné.
Tady bych řekl, že došlo k poměrně překvapivé věci, velmi rychle na výhrady zemědělců reagovala Evropská komise a některé úpravy už provedla. Týkají se třeba určitých předpisů v rámci hnojiv a tak dále.
Je zde skutečně situace, kdy evropské instituce slyší požadavky zemědělců a jsou připraveny něco udělat.
Ukazuje se, že se v některých oblastech šlo příliš rychle a v příliš silné regulaci, což mimochodem je jedna z věcí, kterou se snažím opakovaně na úrovni evropských orgánů, Evropské rady, zdůrazňovat, nesmíme cíle realizovat takovými opatřeními, která snižují naší konkurenceschopnost, protože na to potom doplatí všichni.
Agrární komora očekává, že se do konce února s ministrem Výborným shodne. Troufnete si slíbit, že v březnu už protesty zemědělců neuvidíme?
Netroufnu z toho důvodu, že ty protesty mají různé příčiny. Teď je hlavním mottem a hlavní příčinou těch protestů nastavení evropské politiky. Nicméně, platí, že pan ministr do konce února předloží sadu návrhů, které vycházejí z diskuze s klíčovými reprezentanty českého zemědělství.
Zemědělci nejsou proti Green Dealu, tvrdí šéf svazu. ‚Evropská komise zaspala,‘ uznává europoslanec
Číst článek
Ty návrhy by měly být takové, abychom na jedné straně zajistili plnění všech cílů, které si od zemědělství všichni slibujeme, a na druhé straně to, aby se v tom zemědělci mohli pohybovat a byli konkurenceschopní. Já jen připomenu, to je důležité říct pro kontext, my dnes jako společnost po zemědělství nechceme jenom, aby vyráběli kvalitní potraviny za přijatelné ceny.
My zemědělství podporujeme proto, aby se starali o krajinu, abychom měli zachovaný život na venkově. To všechno jsou sociálně-ekonomicko-kulturní faktory, které hrají roli. Proto je také zemědělství tak výrazně dotováno.
Na druhé straně se ukazuje, že i navzdory tomu, když nějakou oblast příliš spoutáte byrokracií a regulacemi, tak to ve finále přestane fungovat.
Postoj k Izraeli
Nedávno jste obdržel petici na podporu vládního postoje vůči Izraeli. Iniciovali ji přední čeští psychoterapeuti a podepsali například spisovatelé Tereza Boučková a Pavel Kosatík, režisér Václav Marhoul, kněz a profesor etiky Marek Orko Vácha, filantrop Jan Dobrovský nebo historik a novinář Petr Brod. Jde jim hlavně o to nedovolit, aby se osočovaly oběti. Jak se na to díváte vy?
Děkuji všem, kteří nás touto peticí podpořili. Myslím si, že přestože postoj České republiky je někdy v mezinárodních diskuzích v této věci menšinový, tak je hrozně důležitý.
Je potřeba neustále opakovat, kdo je oběť a kdo je útočník, agresor a viník. Je to potřeba opakovat nejen kvůli tomu, co se stalo, ale i kvůli možnému řešení, protože pokud budeme žít v iluzi a budeme si myslet, že Hamás reprezentuje Palestince a myslí to s nimi dobře, tak žádné dobré řešení nenalezneme.
Ten útok na Izrael byl nesmírně brutální. Je potřeba si znovu připomenout, co se tam odehrávalo, jakým způsobem byli doslova systematicky vyvražďováni úplně nevinní lidé. Na to je potřeba adekvátně reagovat, a pokud Hamás nebude zničen, tak se nemůže dospět k nějakému mírovému řešení a ani to nebude dobré pro Palestince.
Česká republika má tady jasnou pozici a budeme ji držet dál a děkuji za tu podporu.
Tato petice byla ale reakcí na předchozí otevřený dopis českých osobností kritizujících bezvýhradnou vládní podporu Izraele. Ten podepsali například duchovní Tomáš Halík, biskup Václav Malý, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Nemají pravdu signatáři té výzvy, když říkají, že dobré přátele, tedy i Izrael, můžeme kritizovat?
My můžeme kritizovat dobré přátele a můžeme kritizovat klidně i Izrael. Česká republika se prostřednictvím ministra zahraničí připojila ke včerejšímu prohlášení ministrů zahraničních věci Evropské unie, které vyzývá k silnějšímu humanitárnímu postupu, pokud je o akci v pásmu Gazy.
Ale tady jde přece o něco jiného. My jsme svědky nové vlny antisemitismu, která zneklidňuje třeba spoustu intelektuálů, kteří nad tím přemýšlejí. Je to něco úplně neobvyklého.
Prochází to třeba i některými institucemi, o kterých bychom to neřekli, jako jsou třeba univerzity. Sledujeme tu debatu ve Spojených státech a v Evropě. Tady jde přece o jasné pojmenovávání věcí a jasné rozlišování mezi tím, kdo je v tomto případě oběť a kdo je viník.
Dění v Gaze je za hranou, říká signatářka výzvy vládě. ‚Mír bude, až se Hamás zničí,‘ oponuje poslanec
Číst článek
Samozřejmě, že můžeme kritizovat i mezi přáteli, ale tady jde podle mě o mnohem podstatnější věc. A to, co se v té petici vytýká České vládě, ve všech směrech není pravda. My na humanitární aspekt té akce Izraelců v Gaze od počátku klademe důraz.
Čili upozorněme na vysoké počty civilních obětí ze strany Palestinců.
No dobře, ale když má hnutí Hamás politiku, která používá civilisty jako štíty a která dělá svoje zásobárny zbraní a vojenské akce pod nemocnicemi a podobně, tak je velice těžké zabránit tomu, aby byly nějaké civilní oběti.
Ale je potřeba se snažit, aby jich bylo co nejméně a aby ve finále ta situace vedla k tomu, že jak Izraelci, tak Palestinci budou schopni žít v bezpečí. Toho ale není možné dosáhnout tím, že budeme ustupovat zlu anebo že necháme Hamás dál řádit. Vždyť jsme všichni viděli a vidíme, k čemu to vede. A ještě, prosím, nezapomeňme na jednu věc. Může se někomu líbit nebo nelíbit současná izraelská vláda, a můžeme mít tisíc výhrad, ale Izrael je demokratický stát.
Je to jediná fungující demokracie v celém regionu. Izrael a izraelská společnost sama dbá na to, aby všechno, co dělají, bylo v souladu s právem a s ohledem na všechny humanitární pravidla. Takže i toto mějme na paměti.
Samozřejmě, že bychom si všichni přáli, aby byl na Blízkém východě mír, aby Izrael nemusel dělat tuto akci. Samozřejmě všichni apelujeme na Izrael, aby postupoval maximálně humánně a s ohledem na civilisty. To všechno je pravda, ale současně musí platit, že Izrael má právo se bránit. Má právo dělat akce, které zajistí bezpečnost civilistů a lidí, kteří chtějí normálně žít v míru, tak jako my.
Už jsme se jako Česko posunuli v úvahách o tom, jak by měla vypadat polní nemocnice případně vyslaná na pomoc obyvatelům Pásma Gazy?
Ne, to je zatím opravdu v začátku. Vychází to z jednání paní ministryně Černochové s izraelským ministrem. Je to i v souladu s nějakou debatou, kterou vedeme s Itálií. Tady je důležité, abychom byli propojeni s našimi spojenci, pak jedině to má smysl.
Je to věc, která se sice začala diskutovat, ale je teprve na začátku a vyžadovala by také samozřejmě schválení příslušnými českými orgány. Není to něco, co by se dalo udělat během několika dnů.
Tendr na jaderné bloky
Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky. Dva v Temelíně a dva v Dukovanech. Proč jste poptávku na jeden blok nečekaně rozšířili na čtyři?
Byla to naše vláda, která konečně vypsala tendr. Kdybychom tohle jako Česká republika udělali dříve, máme mnohem méně problémů s energetikou.
Drábová: Že budou jaderné bloky stát víc a vyrostou později, to by mělo být každému jasné. Ale ne o moc
Číst článek
Vypsali jsme ho tak, že závazná nabídka byla na jeden blok, ale opce byla na další tři bloky. Když ty nabídky začaly být vyhodnocovány, tak se ukázalo, že sleva, která by vyplývala z budování více bloků, je až překvapivá.
To znamená, že jsme si řekli po poradě s experty, že necháme zezávaznit ty nabídky, abychom potom mohli udělat skutečně dobré politické rozhodnutí.
Sleva, o které mluvíte, to je 25 procent na blok?
Já jsem velmi opatrný, protože probíhá tendr a nemohu moc prozrazovat z informací, které mám. Ale v zásadě se dá skutečně říct, že ve finále bychom mohli postavit čtyři bloky za cenu tří.
Což je určitě něco co musíme odpovědně zvažovat, zvlášť když víme, že potřebujeme jadernou energii do budoucna ze všech čtyř bloků.
Takže jsme si nechali zezávaznit nabídky, základní harmonogram se nijak neposune a do prázdnin budeme vědět, jaké jsou ceny, a budeme vyjednávat dál s vítězem tendru.
Menšinový akcionář skupiny ČEZ Michal Šnobr se přiklání k jinému vysvětlení. Tendr na jeden reaktor prý hrozil neúspěchem. Takže jste si rozšířením řízení možná docela rozumně koupili čas. Nemá pravdu?
Nemá pravdu. Musím tyto interpretace odmítnout. Já bych naopak řekl, že se tento tendr vyvíjí velmi dobře a myslím, že mnozí, kteří kreslili různé katastrofické scénáře, budou překvapeni.
Vláda postupovala velmi odpovědně a vývoj tendru ukazuje, že je na místě si nechat zezávaznit nabídku na čtyři, abychom se pak mohli rozhodnout.
Toto rozhodnutí, které jsme udělali, neznamená, že musíme za každou cenu stavět čtyři. Můžeme klidně stavět jeden, ale znamená to, že budeme vědět, co znamená stavět jeden, stavět tři, stavět čtyři.
Není ztrátou americký Westinghouse, který měl také o dostavbu jaderných elektráren v Česku zájem a je z tendru prakticky vyřazen? Připomínám, že jedině tato firma má reaktor s kapacitou, kterou požadujeme, druhé dvě by musely své reaktory zmenšovat a navíc je Westinghouse jediný, který má evropskou certifikaci.
Jsme uprostřed tendru a nemohu jít do nějakých podrobností. Mohu říct to, že jenom dvě nabídky byly závazné a takové, že splnily podmínky.
Snad bych ani nepoužil to slovo, že byl někdo vyřazen, spíše máme dvě nabídky, které plní pravidla toho tendru a to je francouzská a jihokorejská, když bych to řekl zjednodušeně, a ty v tom tendru pokračují.
Vykoupení ČEZu
Ministr vnitra Vít Rakušan za STAN řekl na debatě s občany v Sokolově, že vláda vykoupí všechny minoritní akcionáře z ČEZ do konce svého volebního období. Tentýž den informaci dementoval. Takže žádné vykupování nebude?
Nebude. Ta informace byla dementována, pan ministr se za to omluvil a to si myslím, že stačí. Tím to končí.
Musíme si uvědomit, že ČEZ je společnost obchodovaná na burze s minoritními akcionáři a to, že je obchodovaná, mimo jiné znamená to, že jakýkoli výrok ze strany majoritního akcionáře může mít i nějaké obchodní, ekonomické, cenotvorné dopady, a proto je potřeba být v těchto věcech velmi zdrženlivý.
Tendr nenaplnil očekávání vlády, čtyři nové jaderné bloky by vyšly na tři biliony korun, tvrdí Šnobr
Číst článek
Nedávalo by smysl ani rozdělení ČEZu, třeba tak, aby vznikla samostatná divize, která by se zabývala jadernou energetikou a stát by ji plně kontroloval? Nepokusíte se o to ještě do konce mandátu?
Musíme přemýšlet nad takovým řešením, které zajistí, aby ČEZ mohl fungovat jako úspěšný ekonomický podnik a současně abychom dokázali dobře postavit všechny jaderné elektrárny a všechno, co potřebujeme do budoucna.
Těch cest je k tomu více, není ani vyloučeno, že to v nějaké podobě může jít na stávajícím půdorysu. Toto jsou úvahy, které budou řešeny nějakým způsobem v budoucnosti. My se tomu nevyhýbáme, ale je na to potřeba víc času.
Nikdo se nemusí bát, neuděláme žádnou akci, která by poškodila minoritní akcionáře nebo někoho jiného. Důsledně dbáme na pravidla tržní ekonomiky, právní systém, ale současně platí, že stát má odpovědnost za to – a ukázalo to i ta poslední energetická krize, že lidé to tak vnímají – abychom měli dostatek energie, občané i firmy, za přijatelné ceny.
Tomu musí odpovídat naše rozhodování. Tady jen připomenu, kdyby Andrej Babiš nezabránil dostavbě Temelína, tak jsme v roce 2025 už měli více jaderné energie, kdyby se neváhalo s Dukovany, tak jsme mohli postupovat rychleji.
Vláda, kterou vedu, se to všechno snaží napravit a děláme to, myslím, velmi rychle a odpovědně. Dovolte mi k tomu ještě jednu důležitou poznámku, bez jaderné energie nemůžeme mít ani dostatek energie v budoucnu, ale ani nemůžeme plnit klimatické cíle.
My nemáme přírodní podmínky na to, abychom všechnu energii, kterou potřebují občané, firmy a náš průmysl - jsme nejprůmyslovější země v Evropě - měli jen z obnovitelných zdrojů.
Proto budujeme jádro, je to něco, co ve světě i v Evropě začíná být stále více chápáno jako správná a nutná cesta k plnění klimatických cílů.
O evropské volby se zajímají hlavně politici, u Čechů dopadly opět tragicky, popisuje zpravodajka
Číst článek
Stali jsme se součástí velmi prestižní jaderné aliance a jsem přesvědčen, že ty kroky, které děláme, povedou k tomu, že Česká republika bude mít v budoucnu dost energie.
Co si slibujete od 8. a 9. června, kdy jsou volby do Europarlamentu? Ovlivní další evropské směřování energetiky? Není tam riziko, že se ten politický postoj k jádru v Evropě vychýlí v jeho neprospěch?
Zatím ty dva roky, co mám možnost spoluovlivňovat evropskou politiku, tak jsme se výrazně posunuli k akceptací jádra.
Prosadili jsme jádro do taxonomie, najednou i ty státy, které samy jadrnou energetiku nerozvíjejí, pochopily, že pro řadu zemí je to skutečně jediná cesta. Ten odpor a kritika je menší.
Řada zemí začala i uvažovat o budování jádra. Takže ta situace se významným způsobem změnila.
Co si slibuji od evropských voleb? Já bych rád, kdyby v nich posílily středopravicové strany a kdybychom v nich na jedné straně dokázali čelit nástupu populistů a extremistů a na druhé straně trošku oslabili tu levicově-socialistickou skupinu, která je teď v Evropském parlamentu silná.
Moje zkušenost mimo jiné je, že jsme schopni domluvit rozumná řešení na úrovni Evropské rady, především v těch konkrétních případech Rady ministrů Evropské unie, Rady Evropské unie.
Do jisté míry se lze domluvit v některých věcech i s Komisí na tom racionálním řešení, ale jak to vstoupí do trialogu a vstoupí do toho Evropský parlament, tak v tomto období zastává zpravidla takové ty radikálnější, ideologičtější, méně realistické pozice.
Myslím si, že opravdu záleží na tom, kdo bude v Evropském parlamentu a zda se to změní, aby potom i ta rozhodnutí, která Evropa dělá, byla víc zaměřená i na myšlenku, že musíme zůstat konkurenceschopní, musí fungovat ekonomika, musíme být silným hráčem v té globální soutěži.
