Prezident je aktivní, jezdí za lidmi, to je určitě dobře. Na druhou stranu sliboval, že bude prezidentem všech, ale když to měl šanci dokázat a zabránit vládě, aby obrala seniory o peníze, tak se zachoval mimořádně alibisticky. Potvrdil naopak, že je prezidentem pětikoalice. No a v poslední době to vypadá, že je přímo součástí hnutí STAN. Jeho krytí ministra Rakušana v kauze Dozimetr a boj za euro, kterým chce nesmyslně nahradit českou korunu, jiné vysvětlení nemá.

A tady je vzkaz: Pane prezidente, stejnou energii jako věnujete shánění munice, řečem o obnově odvodů nebo vysílaní našich vojáků na Ukrajinu, věnujte prosím hledání diplomatického řešení, které povede k ukončení války.

1. Musím říct, že za poslední rok nepřišel ani jeden den, kdy bych litovala své podpory ve druhém kole. Myslím si, že si ve funkci vede výtečně, že nás skvělým způsobem reprezentuje v zahraničí, že jasně ukazuje, že patříme na Západ a plní i funkci určitého moderátora rozhovoru mezi vládou a opozicí. A co musím velmi vyzdvihnout, je to, že splnil svůj slib a ve svém novoročním projevu apeloval na politiky a na vládu, aby více naslouchali mladým lidem, aby udělali mladé lidi součástí politiky a veřejného prostoru a sám se tím i řídí, protože si zřídil skupinu mladých lidí, poradců, se kterými probírá jednotlivá témata.

2. Nikdo z nás nechodí v botech pana prezidenta. Přebírání úřadu určitě nebylo vůbec jednoduché, takže určitý stín by mohly na jeho konání hodit výměny a neustálé obměny lidí kolem něho, ale to je logické, protože úřad přebíral v úplném rozkladu, takže se potřeboval obklopit lidmi se zkušenostmi z krizového řízení, kteří by po přechodnou dobu dali všechny záležitosti do pořádku. To se asi povedlo a je logické, že se chtěl po roce tohoto krizového řízení obklopit lidmi, kteří už budou pracovat v normálním prostředí, v nebojových podmínkách. Do jisté míry chápu obměnu, která se kolem něho děla.

3. A protože v těch botách nikdo není a nedovedeme si představit všechny oblasti, které musel brát v potaz, tak za mne nepřišlo žádné rozhodnutí, které bych sama rozhodovala jinak. Myslím si, že všechna rozhodnutí zatím byla promyšlená, i když třeba zdůvodnění podpisu zákona, který měnil valorizaci důchodů, bylo trošku kostrbaté, ale myslím, že vzhledem k tomu, že to byla první zatěžkávací zkouška, která byl pan prezident vystaven, tak lze pochopit, že jeho odpověď nebyla úplně stoprocentní.

4. Je úplně diametrálně odlišné, kým se pan prezident obklopil a to, kým byl obklopen Miloš Zeman. Pan prezident Pavel se obklopil odborníky na slovo vzatými a to se vlastně vůbec nedá srovnávat.

5. Z mého pohledu by to měla být stabilizace lidských zdrojů v prezidentské kanceláři na Pražském hradě, což si myslím, že se mu snad za tento rok povede. Druhým tématem by měla být role mladých ve veřejném prostoru a jejich aktivizace k tomu, aby přišli volit a aby se stali součásti politiky, měli prostor v jednotlivých politických stranách promlouvat do dění. A pak je tady i role, kterou avizoval, že bude hrát, což je mediátor rozhovoru mezi vládou a opozicí, co se týká důchodové reformy, protože v pátek pan ministr představil důchodovou reformu a máme unikátní příležitost po 30 letech skutečně změnit důchodový systém a nejenom ho stabilizovat, ale dostat tam i prvky, které odstraňují určité nespravedlnosti. Je klíčové, aby reforma nebyla prosazená na úplnou sílu, je klíčové, aby prezident v tomto zprostředkoval rozhovory a hrál aktivní roli, abychom se nedostali do situace, jako když skončil Petr Nečas a pak přišla další vláda, která šmahem změny důchodů zrušila.

6. Určitě by to bylo to, ať pokračuje ve své aktivitě, ať pokračuje v tom, jak jezdí do regionů a setkává se s lidmi.

1. V oblasti zahraniční nebo bezpečnostní politiky prezident osvědčil, že se nejen velmi dobře orientuje, ale že také dává pozor a bere ohled na to, co má vláda v programu a řekl bych, že je otevřen dialogu i s těmi, kteří jsou v parlamentu. Teď mluvím opravdu z vlastní zkušenosti, že jsme o některých citlivých věcech a to bez účasti médií mohli jednat za zavřenými dveřmi. Takže ze zahraniční a obrané politiky bych mu dal jedničku.

2. Má svůj vlastní styl, jak se ukazuje, což není vůbec na škodu, to je docela sympatické. Tam, kde bych ho určitě hodnotil mnohem horší známkou, je domácí politika, kde je vidět, že si příliš neláme hlavu s tím, že přestože má obrovskou moc a vliv i neformální věci ovlivňovat, tak jako kdyby to nechtěl dělat, jako kdyby tyto zbraně složil do skříně a spíš čekal na to, co přinese čas. Tam mám pocit, že je mnohem pasivnější, než působil třeba v předprezidentské etapě během kampaně. A kde bych mu dal vůbec nejhorší známku, tak to je pravomoc, kterou sdílí se Senátem a která je skutečně mimořádně důležitá, protože jde za rámec jeho volebního období a to je navrhování ústavních soudců. Tam mám z něj pocit, jako kdyby to neodpracoval, jako kdyby vůbec neposlouchal, co mu v Senátu říkáme. Opravdu jsem se snažil s jeho kandidáty seznamovat pokaždé úplně od čistého stolu a překvapovalo mě, jak hrubé nedostatky v jejich kandidaturách byly. Ať už jejich předlistopadového působení nebo nedostatečná profesní nebo lidská zralost. Někteří nám vyprávěli o svých pocitech, spíš než že by měli co ukázat a přinést, aby osvědčili, že jsou opravdu nejlepší.

3. Nezlobte se, ale já bych to nechtěl srovnávat, protože nejsem Petr Pavel a na rozdíl od něj jsem na Hradě pracoval v minulém století a dobře vím, jak jemné mohou být vstupy hlavy státu do agend a protože mu nevidím pod ruce a nejsem s ním každý den, tak to nechci srovnávat. V případě ústavních soudců jsem už dopředu měl jasno, koho bych oslovil, s kým bych pracoval. On z toho udělal anketu, jako kdybychom vybírali Miss republiky nebo soutěž o nejkrásnějšího sportovce v zemi a to tak přeci není. Je potřeba hledat lidi, kteří se osvědčili a třeba se úplně vymykají a nesedí na nejvyšších místech jako nějací bafuňáři nebo papaláši, kteří si jenom hlídají svoje pozice a kariéry. A to, že prezident Pavel oslovil významné instituce státu a udělal z toho soutěž, tak znehodnotil vůbec tu unikátní příležitost jmenovat Ústavní soud, který obstojí. Jen doufám, že se ti lidé rychle rozkoukají a zjistí, co se od nich očekává, protože při rozhovorech, které jsme s nimi vedli ve výborech nebo na plénu Senátu, padaly tak neuvěřitelné výroky, že musím říct, že jen doufám, že nedostanou nic důležitého na stůl do doby, než zjistí, jak obrovskou mají moc.

4. Bylo by pošetilé zkoušet srovnávat 10 let Miloše Zemana v nejvyšší funkci a 10 nebo 12 měsíců Petra Pavla. To by bylo nefér. Mám za to, že nás Petr Pavel může překvapit, že ještě může přinést určitě mnoho zajímavých výkonů a že jsme zdaleka všechno nevěděli. Kancelář prezidenta republiky je servisní organizace proto, aby výkon nejvyšších ústavních pravomocí mohl bezvadně fungovat, a není vůbec hanlivé, co teďka řeknu. Mě nezajímá, kdo tam pracuje, pokud má bezpečnostní prověrku, pokud má všechny papíry v pořádku a pokud se tam nepotuluje jako zvláštní posel nějakých firemních zájmů. A to mně vadilo stejně tak jako u Martina Nejedlého, jako se teď s rozpaky dívám na to, jak okolo prezidenta republiky krouží někteří poradci, kteří dlouho neměli prověrku, respektive neměli ani zařazení. To je potřeba vyjasnit, protože to může být ohrožení bezpečnosti státu.

5. Nevím. Zeptejte se mě, až budu mít čas se dívat do jeho kalendáře. To nedělám. Mám dost práce v Senátu a žádného stínového prezidenta odsud nedělám, protože to není moje práce.

6. Tahle země potřebuje prezidenta, který uspěje. A pokud v Senátu uvidíme, že se prezidentovi v tom nedaří, nebo že vysloveně dělá chyby, tak máme v popisu práce ho kontrolovat. My ho kontrolovat budeme. Ostatně jsme to dokázali už i u jeho předchůdců, takže on ví, že my mu nemáme co radit, ale můžeme mu vystavit červenou nebo žlutou kartu. A to budeme muset udělat, pokud bude překračovat svoje pravomoci nebo porušovat Ústavu. Ale jak říkám, Petr Pavel to zatím nedělá.

Vzhledem k dlouhodobé hospitalizaci a zdravotnímu stavu odpovědi nezaslal.

1. Pan prezident dobře reprezentuje Českou republiku, je to prezident, který důstojně plní svou roli, dobře reprezentuje v zahraničí. Kdybychom to měli srovnat třeba s minulým prezidentem, panem Milošem Zemanem, tak rozhodně to není prezident, který by výrazně zasahoval do politického dění a přisvojoval si více moci, než mu podle Ústavy náleží. Pozitivně jsem vnímal i to, když otevřel problematiku eura, byť jen tím, že se o něm zmínil. To byl pozitivní krok, který sehrál v tom, že se nastartovala debata. Ale možná by to měl dělat více.

2. Nikdo není bezchybný. Roli prezidenta můžeme přirovnat škále, na jedné straně je prezident, který hraje čistě reprezentativní roli, na druhé straně je příliš aktivní prezident, který zasahuje do věcí, do kterých by zasahovat neměl. Pan prezident je spíše v části čistě reprezentativní role a podle mého osobního subjektivního mínění i jako bývalého kandidáta na prezidenta, tak mám takovou představu, že by prezident měl o něco více otevírat důležitá témata. Nezasahovat vládě nebo parlamentu mocenskými kroky do jednání, ale že by měl otevírat důležitá témata. Třeba problematiku oligarchizace v České republice, což zajímalo mě, nebo třeba problematiku energetické nezávislosti. To pan prezident nedělá, na jednu stranu ho chápu, protože už když kandidoval, tak říkal, že ho politika – budu ho trochu parafrázovat – úplně v tomto smyslu nezajímá. Ale myslím si, že by přispěl více, kdyby ta opravdu důležitá témata, otevíral a tím nastavoval zrcadlo politické scéně. To je role hlavy státu, která má vnášet i filozofii do politického systému a snažit se ho zlepšovat, protože máme řadu nedostatků v naší demokracii. Tím nechci říct, že bychom nebyli demokratický stát, ale nedostatky by měl prezident pojmenovávat.

3. Pan prezident zasáhl významněji do politiky, když se vyjádřil k problematice valorizace důchodů, tam bylo jeho vyjádření nejasné. Myslím, že tam měl prezident říct jasněji, že buď stojím na té straně, nebo na druhé. Prezident tam tehdy řekl, já to podepíšu, ale pak to pošlu k soudu. To bylo nezřetelné, a když už se takhle ptáte, tak bych to udělal jinak. Buď bych se postavil na jednu, nebo na druhou stranu a v tomhle bych zaujal jednoznačnější postoj.

4. K tomu jsem byl kritický už během prezidentské kampaně, nikdo ode mě nemůže čekat nic jiného. Prezident by měl být opravdu nezávislý na nejrůznějších lobbistech a lobbistických skupinách. Přestože si tohoto prezidenta vážím z hlediska toho, že to je člověk, který se snaží hledat kompromis, ale přeci jenom to, že za ním stojí různá lobby, řekl bych i zbrojařská lobby, hodnotím obecně negativně. Bylo to i u prezidenta Zemana, i když u něj to bylo ve vulgárnějším způsobu, nyní je to uhlazenější, ale v něčem je to podobné. To pozadí také není úplně dobré.

5. Rozhodně pozitivně hodnotím prioritu pana prezidenta vyjadřovat se k bezpečnostním otázkám. S tím souvisí i podpora Ukrajiny a naší bezpečnosti. A pak když bych to měl říct za sebe, tak bych určitě otevíral problematiku oligarchizace, to uchvácení státu a ovládání různých zájmových ekonomických skupin. To je velký problém, který možná nevidíme na první pohled, ale v pozadí hraje na politiku velkou roli.

6. Aby se více odhodlal a nebál otvírat důležitá témata, která naše společnost potřebuje. Má k tomu dobré předpoklady z hlediska jeho autority a vnímání společnosti, tak aby se toho nebál a šel do toho.

1. Petr Pavel je bezesporu člověk reprezentativního vzhledu i vystupování, o tom nebylo pochyb už během předvolební kampaně. Řekl bych, že se mu asi podařilo naplnit očekávání podstatné části jeho voličů, což je pro politika plus. V neposlední řadě je po deseti letech příjemná změna, že se český prezident těší se respektu v zahraničí i jinde než v Moskvě a Pekingu. Na domácí scéně pak dělá dobře to, že objíždí regiony a potkává se s občany, což je ostatně jedním ze základních pilířů jeho funkce.

2. Opět už během kampaně bylo jasné, že Petr Pavel není „homo politicus“. Z prostředí armády a NATO byl nejspíše zvyklý na onen řád a klid, který se stal mottem jeho kandidatury, nicméně prostředí politiky je v tomto ohledu dosti odlišné. Z toho pramení i valná většina jeho přešlapů. Ať už jde o otálení s podpisem důchodové reformy, nezvládnutý nominanční proces ústavních soudců nebo to, když nedávno opětovně uvedl, že vlastně neví, zda vůbec chce mandát obhajovat.

3. Navážu na předchozí odpověď. I mně byl během kampaně vytýkán nedostatek předchozích politických zkušeností. Nicméně prostředí byznysu, v němž se pohybuji, je možná turbulentnější než profesní pozadí Petra Pavla, a tak vím, jaké důsledky mohou mít ukvapená a neuvážená prohlášení i konkrétní kroky. O podobě schválené důchodové reformy si každý může myslet své, ale prezidentův přístup do celé věci vnesl jen chaos a nejistotu. U kandidátů na ústavní soudce bych si lépe rozmyslel, zda vůbec navrhovat osobnosti, které jsou od počátku kontroverzní. Vzpomenul bych ještě jeho výrok o přijetí eura z novoročního projevu, který bych si osobně odpustil, protože to je přesně ten moment, kdy prezident už není aktivní, ale aktivistický. Navíc v tomto konkrétním případě ve věci nemá prezident žádnou rozhodovací pravomoc a jen podtrhl, že oblast ekonomiky je nejen z mého pohledu jeho největší slabinou.

4. Určitě nejsem jediný, kdo je z toho, co se děje v rámci kanceláře prezidenta republiky, poměrně rozčarován. Ať už jde o podivný odchod mluvčí Markéty Řehákové, údajně kvůli neshodám s kancléřkou Janou Vohralíkovou, aby následně odešla sama Vohralíková, tentokrát údajně kvůli neshodám s prezidentovým „přítelem po boku“ Petrem Kolářem. Na Hradě absolutně chybí smysluplná komunikace toho, co se tam vlastně děje, ostatně u pana Koláře vlastně doposud nikdo pořádně neví, jaká je vlastně jeho role. Místy to může působit tak, že prezidentskou kancelář má pod kontrolou spíš on než prezident. V tomto ohledu má člověk pocit nemilé reminiscence toho, jak to tam vypadalo a fungovalo za Miloše Zemana, což opravdu není éra, k níž bychom se měli jakkoliv vracet.

5. Obecně vzato pokračovat v tom, co se daří, a poučit se z toho, co už se tolik nepodařilo a neopakovat stejné chyby. Pro veřejný obraz Petra Pavla je aktuálně důležité vyřešit právě ony podivnosti, které se dějí v jeho vlastní kanceláři, jelikož tím si opravdu nové příznivce nezíská a ty stávající může ztratit. Česko letos čekají dvoje volby, takže asi můžeme očekávat, že už tak napjatá společenská a politická situace se ještě více vyhrotí. Prezident by se měl alespoň pokusit o to být jakýmsi pomyslným moderátorem a pomáhat zasypávat ty nejhlubší příkopy mezi lidmi.

6. Ať má vždy Českou republiku a její občany na prvním místě. K tomu pro politika nezbytnou trpělivost a dobrý úsudek motivovaný tím, že tu je nejen pro ty, kteří ho zvolili, ale i pro ty, kteří mezi jeho voliče nepatří. A pak také to, aby ho výkon funkce hlavy státu bavil, bez toho by práce jakéhokoliv, byť sebeschopnějšího, politika byla poloviční.

Necítím potřebu se vyjadřovat.