Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který v neděli odvysílala televize Nova.

Praha 9:20 26. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle prezidenta měl být vyšší než 30 000 příslušníků profesionální armády.

Řehka: Česko bude muset v budoucnu uvažovat o nějaké formě vojenské služby, armádě chybí zálohy

Číst článek

„Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ uvedl prezident.

Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od 18 do 60 let věku.

Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá 40 000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít