OVĚŘOVNA: Když bylo víc CO2, místo měli i dinosauři. Vědci vyvrací Jandejskova tvrzení
Podnikatel Zdeněk Jandejsek, spolumajitel skupiny Rabbit a jeden z organizátorů pondělních protestů části zemědělců proti evropskému Green Dealu, považuje cíle této evropské dohody o snižování emisí CO2 v atmosféře za zkázu pro lidstvo, přírodu a tím i zemědělství.
Důvodem podle něj je, že když CO2 kvůli Green Dealu klesne, nebude ho dost pro fotosyntézu rostlin, což sníží množství kyslíku a tím ohrozí život na Zemi. Podle vědců jde ale o nesmyslná nebo manipulativní tvrzení.
Kdo je organizátor ‚traktorového protestu‘? Agrobaron s vazbami na Babiše, Jurečku i Rajchla
Číst článek
Zdeněk Jandejsek protest proti Green Dealu vysvětloval na úterní tiskové konferenci po traktorové blokádě Prahy. Zopakoval přitom tezi, kterou říká v poslední době i na dalších veřejných vystoupeních, a to, že zelená dohoda EU vychází z nepravdivých údajů o škodlivém množství CO2 v atmosféře.
„Kdybyste mluvili s vědci a lidmi, kteří tomu rozumí a zabývají se tím celý život, tak vám řeknou: v době, kdy bylo nejvíc zeleně, tedy 100 tisíc let zpátky, kdy tady byli dinosauři, tak na planetě byly miliony zvířat. A všichni se uživili, protože tady byl čtyřnásobek kysličníku uhličitého,“ uvedl Jandejsek.
Vegetace podle něj fungovala právě proto, že CO2 neboli kysličník uhličitý je základem pro fotosyntézu. „A my si vezmeme jako program Green Deal, že budeme dekarbonizovat. Pokud bychom měli CO2 jen 0,02 místo 0,038, které máme teď, tak tady nebude nikdo z nás. Protože nebude fungovat fotosyntéza, nebude pro zvířata nic a nebude kyslík,“ vysvětlil podnikatel, co mu na cílech Green Dealu alias zelené dohody vadí.
„Jestli nemůžeme protestovat proti tomu, že někdo řekne, že 25 až 30 procent produkčního zemědělství musí zmizet, tak to se nezlobte, ale my tu musíme pro děti udělat takové prostředí, aby tu mohly slušně žít,“ uzavřel chovatel a zpracovatel králíků a drůbeže, který také prodává masné výrobky v síti svých obchodů Rabbit a Skaličan.
Vědci, na něž se Zdeněk Jandejsek odvolává, v první řadě rozporují jeho tvrzení o výskytu dinosaurů na planetě před sto tisíci lety. I kdyby se podnikatel spletl v řádu, stále bude poněkud mimo.
„Rozšíření dinosaurů je symbolem druhohor, které jsou datovány do doby cca před 252 až 145 miliony let,“ uvedl pro Český rozhlas Radim Tolasz, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce Česka v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN.
Zavádějící počty
Jak dodává biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze, k vyhynutí dinosaurů pak došlo před zhruba 66 miliony let.
Do té doby skutečně byly na planetě „miliony zvířat“, to jsou ale i dnes. „Vědci to spíše měří biomasou, tedy celkovou hmotností, protože počítat na kusy myši a velryby by bylo zavádějící,“ uvedl Jaroslav Petr.
Zemědělství jsme zahltili byrokracií, blokády ale k řešení problému nepřispívají, tvrdí Fiala
Číst článek
Dnes tvoří volně žijící zvířata na planetě asi čtyři procenta z celkové biomasy savců. Zbytek jsou lidé a hospodářská zvířata zhruba v poměru na 1 tunu biomasy lidí 2 tuny biomasy hospodářských zvířat. Z toho mimochodem vyplývá, že zemědělství se zatím daří.
Zavádějící jsou také tvrzení podnikatele Jandejska o koncentracích CO2 neboli kysličníku uhličitého, a to jak v historii, tak i nyní, ale i po dosažení cílů Green Dealu.
Koncentrace CO2 v druhohorách, do začátku třetihor, než dinosauři definitivně vyhynuli, opravdu byly kolem 1000 až 1200 ppm (jednotka udávající počet částic jedné látky na milion druhé), což přibližně čtyřikrát více než dnes, potvrdil pro Ověřovnu klimatolog a zakladatel webu fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
V procentech, které zřejmě měl Jandejsek na mysli, by ale šlo o výši 0,1 až 0,12. Nynější koncentrace CO2 je zhruba 420 ppm, tedy 0,04 %, což uvádí podnikatel správně.
Že by šlo v druhohorách o nějaký ráj na zemi pro zvířata (homo sapiens a ani zemědělci tehdy ještě nebyli), se ale říct nedá. „Teplota v druhohorách značně kolísala. Postupně od plus 6 přes plus 12, potom dolů k minus 4 a zpět k plus 10 °C oproti dnešku,“ podotýká Radim Tolasz.
Doba ledová
Úměrně s tím se také měnily koncentrace CO2, které kolísaly od 4000 ppm dolů na 700 ppm a potom zase nahoru k 2000 ppm. Ostatně jak podotýká vědec Jaroslav Petr, právě vzestup koncentrace CO2 v atmosféře v době dinosaurů vyvolal následně změnu klimatu se vzestupem teploty a poklesem srážek, která vedla na přelomu období triasu a jury k masovému vymírání pozemského života.
Protest zemědělcům ukradli lidé, které nikdo nezval. Narušili poklidnou demonstraci, říká koordinátor
Číst článek
Zcela jiná pak byla situace před 100 tisíci lety, do které své propočty množství CO2 Zdeněk Jandejsek zasadil.
Šlo o dobu meziledovou a koncentrace CO2 podle Ondráše Přibyly tehdy dosahovaly kolem 280 ppm, tedy 0,028 %, které přitom Jandejsek označuje jako limitní pro život. Jak to tedy bylo v té době s fotosyntézou a úbytkem kyslíku, který by nám měl dle Jandejska hrozit při poklesu koncentrace CO2 na 0,02 %?
„Po celou preindustriální dobu s koncentracemi 280 ppm nebyl zaznamenán úbytek kyslíku. Ano, byl zaznamenán úbytek rostlinné biomasy zhruba na polovinu, a to v důsledku nástupu zemědělství, kdy lidé vykáceli na rozsáhlých územích lesy a vznikla pole a pastviny, kde je na stejné ploše menší hmota rostlin než v lesích,“ uvedl Jaroslav Petr.
Naopak k úbytku kyslíku v atmosféře dochází podle Tolasze posledních zhruba sto let, protože je při spalování fosilních zdrojů vázán v CO2. „To kdyby dotyčný věděl, tak by asi začal protestovat proti pomalému zavádění Green Dealu do praxe,“ uvedl na adresu Jandejska.
Fotosyntéza
Pokud jde o fotosyntézu, podle Přibyly skutečně obecně platí, že ve vzduchu s vyššími koncentracemi CO2 rostliny dokážou více fotosyntetizovat.
„Ale jen do té doby, než fotosyntéza narazí na další fyziologické limity rostlin. Například při určité teplotě, pro různé rostliny je různá, ale bývá mezi 30 až 40 stupni Celsia, rostliny přestávají fotosyntetizovat a uzavírají póry v listech, aby neztrácely vodu,“ popisuje.
Evropští zemědělci budou protestovat proti Evropské unii. K blokaci hranic se přidají i čeští farmáři
Číst článek
Zásadní nesmysl je ale podle vědců hlavně sama výchozí Jandejskova teze, že cílem Green Dealu je omezit koncentraci CO2 v atmosféře. Cílem dohody je totiž do roku 2050 zajistit snížení nových emisí CO2 tak, aby Evropa dosáhla uhlíkové neutrality.
„Nevím, kde vzal, že chceme mít místo 0,038 jen 0,02 CO2, ale protestovat proti tomu samozřejmě může. A 100 % souhlasím, že musíme udělat pro děti takové prostředí, aby v něm mohly slušně žít. Jen bych pánovi doporučil, pracovat s fakty, ne s nesmysly,“ upozornil Tolasz.
Snížení koncentrací CO2 v atmosféře nastane až dlouho poté, co začneme snižovat globální emise. „Pokud se bavíme o EU závazcích, tak je také důležité, aby emise klesaly globálně. Nejen v Evropě. Proto jsou úvahy o zastavení fotosyntézy zcela nesmyslné,“ říká Radim Tolasz.
I při nulových globálních emisích totiž bude v atmosféře dostatek CO2 pro fotosyntézu stejně, jako tomu podle něj bylo tisíce a statisíce let zpět. Nulové globální emise navíc podle Tolasze ani nikdo nechce, řeč je o uhlíkové neutralitě. To znamená kolik CO2 emitujeme, tolik pohltíme nad aktuální stav v lesích, oceánech anebo odebereme přímo na zdrojích (těchto emisí).
„Dekarbonizace rovná se přestat přidávat další CO2 a stabilizovat jeho koncentraci,“ zdůrazňuje i Ondráš Přibyla.
