Prezident Zeman podepsal osm zákonů, mezi nimi i opatření proti cizincům za protiprávní jednání
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území či zmrazit majetek. O prezidentově podpisu celkem osmi zákonů ve středu informoval Hrad.
Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet.
Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu Evropské unie.
Parlament zkrátil o třetinu na třicet dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání podle sankčního zákona za postižitelná. Úpravy mají podle jejich tvůrců zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně.
Opatření na unijní úrovni
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko.
Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Prezident Zeman podepsal zákon zavádějící odvody z prodeje elektřiny. Státu by měl přinést asi 80 miliard
Číst článek
Česko se bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé Evropské unie.
„Pokud v Evropské unii nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na Evropskou unii, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný,“ řekl již dříve ministr. Připomněl plánovaný vznik nového oddělení sankčních politik na ministerstvu zahraničních věcí od začátku příštího roku.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle země zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici.
Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl ve Spojených státech schválení zákona.
Novely zákonů
Prezident Zeman ve středu podepsal celkem osm zákonů, mezi nimi například novelu o civilním letectví, která nastavuje přísnější pravidla pro používání bezpilotních letadel tak, aby odpovídala unijním předpisům. Piloti těchto letounů budou potřebovat osvědčení, které získají po absolvování výuky a zkoušek. Regulace se týká především provozovatelů dronů.
Další novela ukládá novou informační povinnost ohledně údajů o spotřebě tepla a vody. Od roku 2024 budou uživatelé bytů dostávat data o dané spotřebě z dálkových odečtů měřičů alespoň jednou měsíčně.
Vymezení náměstků na ministerstvech se změní. Sněmovna přehlasovala veto služebního zákona
Číst článek
Každoměsíční poskytování údajů vychází z evropských předpisů. Cílem je posílení práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé a včasné informace o spotřebě.
Další změnu přinese novela, kdy posudkovým lékařům budou s přípravou podkladů nebo návrhů posudků moci pomáhat vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, kteří nejsou lékaři. Předloha je reakcí na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů a bude účinná od ledna.
Jedna z novel se týká volby prezidenta. Novou hlavu státu budou v lednu moci volit rovněž lidé, kteří se v té době budou kvůli koronaviru nacházet v karanténě nebo izolaci.
V budoucnu také skončí existence takzvaných velkých technických průkazů, které nahradí rozšíření osvědčení o registraci vozidla. Platnost evidenční kontroly aut se prodlouží z nynějších třiceti dnů na jeden rok. Počítá s tím novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Novela o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech zakotví lhůtu, která má zabránit neodůvodněným průtahům při transportu člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do České republiky. Policie jej bude muset zajistit do 48 hodin od chvíle, kdy ho od justičních orgánů cizího státu převezme.
Prezident Zeman také podepsal novelu o zakládání obchodních korporací, která by jejich vznik měla zjednodušit. Zápis společnosti do obchodního rejstříku už například nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění.
