Mzdy vzrostly, ale bez zdravotníků se neobejdeme, varuje šéf Svazu léčebných lázní
Některým lázním v Česku chybí zaměstnanci. Vypisují inzeráty na kuchaře, číšníky a zdravotní sestry nebo fyzioterapeuty. „Asi nejpostiženějším regionem jsou Karlovy Vary nebo západní Čechy, tradiční lázeňský trojúhelník. Je tam velká koncentrace poskytovatelů lázeňské péče, zároveň blízkost hranice s Německem a rozdílnost v odměňování. Jsou to pohraniční regiony, kde je méně obyvatel,“ říká pro Radiožurnál šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
V jakých regionech chybí pracovníci v lázních nejvíc?
Asi nejpostiženějším regionem jsou Karlovy Vary nebo západní Čechy, obecně ten tradiční lázeňský trojúhelník. Je to jednak proto, že je tam velká koncentrace poskytovatelů lázeňské péče, zároveň blízkost hranic s Německem a rozdílnost v odměňování. A pak fakt, že jsou to tradičně pohraniční regiony, ve kterých klesá počet obyvatel, kteří tam žijí.
Víc než na léčebné pobyty se budeme soustředit na prevenci, upozorňuje šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha
Jaké platy jim nabízíte? Jsou asi nesrovnatelné s tím, co je k mání za hranicemi, které jsou nedaleko.
Myslím, že se mzdové ohodnocení neskutečně vyšplhalo, je tam velmi znát, že je to ovlivňováno trhem, čili s rostoucí potřebou mzdové ohodnocení stoupá. Ale stále ta rovnost mezi Německem a Českem ještě nebyla dosažena, byť musím říci, že někteří kolegové již uvažují o tom, že budou zaměstnávat speciálně zdravotníky nebo specialisty z druhé strany hranice.
Co by podle vás mohlo pomoci situaci vyřešit?
Myslím, že je to něco, s čím budeme muset žít. Profese kuchař, pomocné síly, úklid a tak dále jsou postupně nahrazovány pracovníky ze zahraničí. Je to něco, co bychom si před pár lety nepředstavili, a dneska už je to realitou.
Karlovarský kraj motivuje starší lékaře. 50 tisíc ročně, když oddálí odchod do důchodu
Číst článek
Stále více začínáme instalovat nejrůznější chytré technologie, které nahradí funkci recepce, které zefektivní i gastroprovoz a podobně.
A to jediné, bez čeho se neobejdeme, jsou zdravotníci. Tam to spíše všechno míří k tomu, že se možná víc než léčebné pobyty budeme soustředit na prevenci, což ale není v podstatě špatné, protože prevence by měla předejít nemoci nebo ji oddálit a ta potřeba by pak mohla vypadat jinak.
A nedostatek zaměstnanců ohrožuje nebo omezuje služby pro lázeňské hosty? Musí třeba na pobyt kvůli tomu čekat delší dobu.
Ne, to bych neřekl. Rozhodně bych to neviděl jako nějakou poplašnou zprávu a novou skutečnost. Situace je kritická už delší dobu. Covid na chvíli ten problém upozadil, protože bylo potřeba méně péče. Ta se do lázní teď začíná masivně vracet a ten problém opět vystupuje. Řekl bych, že se teď lázně na zaměstnanost velmi soustředí.
Když se tedy podíváme na návštěvnost lázní a vrátíme se ke covidu, tak se často skloňovalo, že po pandemii koronaviru se lidé do lázeňských zařízení nevrátili. Platí to pořád?
Musí se to asi říct celé. Lidé se vrátili, rozhodně se vrátili Češi. Ten, kdo se ještě zdaleka nevrátil, jsou zahraniční turista. Je otázka, jestli se ten stav ještě může na předcovidovou úroveň vrátit. Už jen proto, co se od té doby ve světě děje. A to jsou všechno věci, které mají dopad na mezinárodní cestování.
Myslím, že ta doba nebude úplně stejná, ale neplatí to všude. Samozřejmě se to dotýká lázní, které na zahraničních návštěvnících byly velmi závislé. A zase se tak vracíme do karlovarského regionu.
Rozhovor si můžete poslechnout i v audiu, které je v úvodu článku.
