Pálení čarodějnic je náročným dnem pro hasiče. Oproti loňským oslavám vyjížděli k požárům méně
Hasiči letos při pálení čarodějnic vyjížděli k 88 požárům, což bylo o tři méně než loni. Přibližně polovina požárů byla v přírodě a mohly tak souviset s oslavami, loni to bylo 70 procent. Počet požárů oproti minulým rokům výrazně nevybočil z normálu a oslavy byly z pohledu hasičů spíše klidnější než v minulých letech. Uvedli to v neděli na webu.
Lidé hasičům na sobotu nahlásili téměř 8000 pálení čarodějnic, u zhruba 150 z nich dohlíželi dobrovolní hasiči. „Hasiči vyjeli celkem k 88 požárům, z toho jich přibližně polovina byla v přírodním prostředí, z čehož lze usuzovat, že nějakým způsobem souvisely s oslavami,“ uvedli hasiči.
Kvůli pálení čarodějnic hasiči podnikli více než devadesát výjezdů. Požárů oproti loňsku přibylo
Číst článek
Zbytečně vyjeli v sobotu 39krát, což je asi o polovinu více, než je denní průměr. Hasiči každoročně upozorňují, že by lidé během filipojakubské noci měli dávat pozor, aby zbytečně nevznikl požár. Každoročně musejí vyjíždět vícekrát, než je obvyklé v jiné dny. Po dvou letech covidových restrikcí se letos vrátilo pálení čarodějnic i na veřejná prostranství.
Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Před rokem vyjížděli v celé republice k 91 požárům, což bylo proti předchozí filipojakubské noci o dvacet víc. Dlouhodobý průměr je zhruba padesát požárů.
Za uplynulých deset let zaznamenali hasiči nejvíce požárů poslední dubnový den v roce 2012, a to 154. Následovaly 30. duben 2018 a 2016 se 136 a 120 požáry. Největší roli v nárůstu požárů při oslavách čarodějnic hraje podle hasičů počasí, v letech 2016 a 2018 byl například duben velmi suchý.
Na čarodějnice se objeví přeháňky jen v Čechách. V neděli se ochladí a pršet bude v celém Česku
Číst článek
Nebezpečný je i silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí. Plánované rozdělávání ohně měli lidé či pořadatelé akcí nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace https://paleni.izscr.cz, a tím mimo jiné zamezit jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně.
Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
