Životní obchod soudce Ambruse. Pozemek v hodnotě 20 milionů koupil za 260 tisíc korun
Policie se letos začala zajímat o obchody s pozemky ze stamilionové restituce. Detektivům se dostala kauza do hledáčku v návaznosti na zjištění Radiožurnálu, že jeden pozemek po této restituci hluboko pod cenou koupil také soudce městského soudu Erik Ambrus. Letos dokonce policie většinu pozemků pocházejících z této restituce zajistila a to včetně toho, který patří soudci.
Policie se v rámci prověřování případu zajímá také o okolí Petra Šťovíčka, exředitele pozemkového úřadu, který měl restituci na starosti. Jde o restituci Bohumila Dvořáčka. Ten po své sedmdesátce od státu získal pozemky po celé republice – v Praze, ve Středočeském kraji, v Krkonoších a také na Lipně. Většinou šlo o velmi lukrativní pozemky, jejichž hodnota dosahuje až na 300 milionů korun. Jenže Dvořáček je rozprodal jen za cenu okolo 7 milionů korun.
Restituent to zdůvodňoval tím, že neměl představu, jaká jejich hodnota byla. Když se dozvěděl jejich skutečnou cenu, byl v šoku. Celý život strávil za volantem kamiónu, a tak prý jejich rozprodej nechal na své známé Lence Čadové. Ta se podle něj v obchodech s nemovitostmi vyznala. Čadová se k případu vyjadřovat nechce.
„Já o tom fakt nic nevím. Mně vždy jen řekla, že už je to prodané a že mi peníze přijdou na účet,“ líčil Dvořáček v červnu. „Nebudu se k tomu vyjadřovat. Advokát mi to zakázal. Říkal, že je to předmětem vyšetřování policie,“ uvedla Čadová.
Pozemek od kontroverzních právníků
Jeden z pozemků, které Dvořáček zrestituoval, získal v roce 2015 také soudce městského soudu Erik Ambrus. Konkrétně šlo o tři parcely v obci Přemyšlení na okraji Prahy o rozloze 1,5 hektaru. Policie si během prověřování případu jejich cenu odhadla přibližně na 20 milionů korun. Ambrus ale pozemek koupil jen za 260 tisíc.
Stamilionová restituce skončila v daňovém ráji. Stopy vedou k exšéfovi pozemkového úřadu Šťovíčkovi
Číst článek
Nízkou cenu soudce vysvětloval tím, že se s Dvořáčkem dobře znal. „Vnímal jsem to tak, že to je ze známosti. Že jsme se znali a že jsem měl tuto možnost,“ vysvětloval Ambrus letos v červnu investigativním redaktorům Radiožurnálu. V době, kdy ještě působil jako soudní asistent, radil prý Dvořáčkovi s restitucemi. To dokládá i plná moc k nahlížení do spisu, kterou mu Dvořáček v minulosti udělil.
Jenže Dvořáček později řekl, že se s Ambrusem nezná. „Viděli jsme se možná jednou. Jinak určitě nic,“ odmítal Dvořáček tvrzení soudce Ambruse. Na koupi pozemku se prý restituent se soudcem nedomlouval.
Soudce navíc pozemek nekoupil přímo od Dvořáčka, ale získal ho přes dva kontroverzní právníky. Jeden z nich dříve spolupracoval s lobbistou Ivo Rittigem a jeho právníky. Druhý je zase stíhaný v kauze takzvané insolvenční mafie okolo Petra Sisáka a Iva Haly. To oni pozemek od Dvořáčka vykoupili za 250 tisíc. O necelý rok později ho ale prodali Ambrusovi za částku jen o 10 tisíc vyšší.
Ambrus v létě trval na tom, že jeho nákup byl v pořádku. V říjnu mu však pozemek obstavili detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. K tomu už se Ambrus nevyjádřil. Restituent Dvořáček zemřel ve druhé polovině října.
Podle specialisty na trestní právo Tomáše Gřivny zajištění pozemků znamená, že policie má podezření na trestný čin. „Nemovitosti se zpravidla zajišťují proto, že by mohly představovat výnos z trestné činnosti nebo něco pořízené z toho výnosu,“ říká s tím, že zajištění pozemků znamená, že je jejich majitelé nemohou dále prodat nebo převést.
Většina pozemků skončila na Kypru
Soudce Ambrus ale koupil pouze jeden pozemek, který předtím Dvořáček zrestituoval. Stát mu jich ale vydal mnohem víc – přes 40 hektarů. Pozemky v hodnotě přes 200 milionů korun hluboko pod cenou získala kyperská firma jménem Elvikox.
Také její pozemky obstavila v říjnu policie. Vrchní státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje, se k těmto krokům policie nevyjádřilo. Podle informací Radiožurnálu však má policie podezření, že byly z Dvořáčka vylákány podvodem.
Firma Elvikox sídlí na Kypru a její majitelé se skrývají za anonymitu tamního daňového ráje. Aktuální postup policie ale může napovědět, kdo by mohl z restituce těžit. Ta na začátku listopadu provedla v souvislosti s Dvořáčkovou restitucí několik domovních prohlídek.
Soudce si sjednal od kontroverzních právníků stokrát nižší cenu pozemku. ‚Co je na tom?‘ říká v rozhovoru
Číst článek
Jedna z nich proběhla také u zmiňované Dvořáčkovy známé, Lenky Čadové. „Máte dobré informace,“ potvrdila Čadová stručně. Během prohlídek se ale policie zaměřila také na advokáta Jana Šťovíčka, bratra exředitele pozemkového úřadu Petra Šťovíčka. Ten měl přitom Dvořáčkovu restituci na starosti.
Také prohlídka u Jana Šťovíčka se týkala případu restituenta Bohumila Dvořáčka. O prohlídce jako první informoval server Seznam Zprávy s tím, že si od něj policisté odnesli dokumenty týkající se případu.
Šťovíček, který zastává post prezidenta Autoklubu ČR, uvedl, že se prohlídka týkala jeho klienta. „Jsem vázán advokátní mlčenlivostí nejen ohledně totožnosti klienta, ale samozřejmě se to vztahuje i na úkony, které klient vykonával, ať již to bylo v odkupu nějakých pozemků, nebo v jiných právních věcech,“ odmítl Šťovíček informace upřesnit.
Firmu Elvikox, která od Dvořáčka vykoupila většinu pozemků, prý ale Šťovíček nezná. To samé v létě Radiožurnálu napsal také jeho bratr Petr, exředitel pozemkového úřadu.
Radiožurnál však už v létě informoval, že velmi úzké vazby na firmu Elvikox má Jiří Hermann. Tento pražský podnikatel firmu v minulosti zastupoval a vedl také společnosti, které této firmě patří. Na firmu Elvikox také převedl své vlastní společnosti a má také v její prospěch zastaven jeden svůj vlastní pozemek.
Hermann již minimálně od roku 2006 spolupracuje právě se Šťovíčekem a s advokátní kanceláří KŠD Legal, kterou bratři Šťovíčkovi zakládali. V době, kdy Šťovíček vedl pozemkový úřad, se s ním Hermann zúčastňoval uzavřených společenských akcí. Hermann později postavil Šťovíčka do vedení svých firem.
Jiří Hermann se ke svému vztahu k firmě Elvikox dlouhodobě nevyjadřuje. Milan Eibl, který se jako analytik Transparency International dlouhodobě věnuje sporným restitucím, však říká, že vazby firmy Elvikox napovídaly, že za ní stojí někdo ze Šťovíčkova okolí.
„Celý důvod vzniku společnosti Elvikox byl právě v tom, aby nebyla jasná vlastnická struktura, tedy aby se mohla ztratit stopa, kdo z podivných transakcí skutečně profitoval. Vzhledem k personálním napojením této schránkové firmy dává smysl, že se bude jednat o někoho z okolí Petra Šťovíčka, pokud ne přímo o něj,“ je přesvědčený Eibl.
Výhoda pro Dvořáčka
Šťovíček přitom působil ve vedení pozemkového úřadu, který měl Dvořáčkovu restituci na starosti. Za jeho vedení přitom úřad Dvořáčkovi vycházel vstříc více než jiným. To přitom platilo právě v době, kdy Šťovíček úřad vedl.
Dvořáček - stejně jako jiní restituenti, kteří žádali stát o náhradní pozemky – se se státem o vydání pozemků soudil. Stát v těchto sporech zastupoval právě pozemkový úřad. Když soud prvního stupně rozhodl ve prospěch restituenta, většinou platilo, že se úřad proti takovému rozsudku odvolal, aby ho potvrdily další soudy.
V případě Dvořáčka to neplatilo. Úřad se proti rozsudkům prvního stupně ve v jeho prospěch neodvolával. Tím vydání pozemků Dvořáčkovi oproti ostatním restituentům urychloval.
Tato výhoda pro Dvořáčkovy spory navíc trvala jen do doby, dokud úřad vedl právě Šťovíček. Když ho převzali jeho následovníci, začal se úřad odvolávat i proti rozsudkům ve Dvořáčkův prospěch.
Šťovíček v létě na dotaz Radiožurnálu uvedl, že s Dvořáčkovou restitucí nemá nic společného. „Jméno pana Dvořáčka si nepamatuji. Komu svoje pozemky prodal, je ale jeho věc,“ napsal v létě e-mailem Radiožurnálu.
