Aby to nebyly investice pro investici. Klíčová je příprava projektů, říká ministr Bartoš o eurodotacích
Česko díky Evropské unii vydělalo, mimo jiné zacílenými investicemi, tedy eurofondy. „Všichni nemají stejnou startovní čáru,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). „Pokud nejsou v krajích kompetence, tak nehledě na to, kolik peněz tam pošlete, faktickou změnu to v regionu neudělá,“ podotýká.
V souvislosti s ruskou hrozbou, která se dotýká bezprostředně pobaltských zemí, ale je to téma také v Polsku a koneckonců i u nás, zaznívá myšlenka, že by do budoucna mohly eurodotace směřovat také do této oblasti. Aktuálně obranu evropské fondy nedotují. Dávalo by to podle vás smysl?
Jakákoliv krize, ať už to byla covidová, která neznala hranice, tak i ta velmi konkrétním způsobem rozpínající se Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině, na příhraniční regiony dopadá a lidé ji pociťují.
Kontroverzní dotace: Česko se za 20 let v EU dorovnalo rozvinutějším státům. Problém je odliv mozků
Číst článek
Ať už na pocitu bezpečí, nebo na kvalitě života v těch regionech, nebo třeba i na vlivem přeshraniční propagandy. Tohle sledujeme třeba i v případě dopadů migrační vlny, která přichází z Afriky a nejsilněji působí na státy, jako je Itálie, Španělsko, Řecko, které řeší velmi specifické problémy. A pomocí kohezních fondů se je snaží adresovat.
Stejně tak to bylo tady (na kohezním fóru v Bruselu) řečeno i třeba zástupci Finska, že oni zase zažívají právě problémy s válkou, která je prakticky za humny. I tohle se pomocí kohezních fondů nebo fondů sounáležitosti dá řešit – jaké specifické projekty jsou v tomto smyslu potřeba.
Nemyslím si, že by se mělo skrze tyto dotace a politiku investovat do obrany, byť to během debat zaznívalo. Ale rozumím tomu, je to dopad geopolitické situace na jednotlivé regiony. Každopádně se z toho dají financovat konkrétní případy. Dá se třeba soustředit na vyřešení energetické závislosti, přímé připojení inženýrské sítě.
Jak by tedy měly vypadat eurofondy po roce 2027, tedy až skončí aktuální výplatní období?
Česká republika je stále čistý příjemce, nicméně objem kohezních peněz se snižuje. Pokud se bude rozšiřovat Evropská unie, tak logicky nově příchozí státy, kde regiony nejsou tak rozvinuté jako ve zbytku Evropy, budou dalšími příjemci koheze. A to je jedna z největších výzev.
Věděli jste, že ještě před 10 lety žil v oblastech se znečištěným ovzduším každý čtvrtý obyvatel ČR? Dneska je to asi jen 1,4 % populace – a to i díky fondům EU. Je to samozřejmě jen malá ukázka toho, jak evropské peníze v Česku pomáhají. 💙🇪🇺 Úspěšných příkladů je mnohem víc.… pic.twitter.com/vZQy1ADX2q
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) April 12, 2024
Nicméně je třeba mít na paměti: rozšiřování Evropské unie skrze kvalitu života, společný trh, ale i hodnoty, které v rámci EU sdílíme, je žádoucí. Kohezní politika je jedním z mnoha nástrojů. Je to třetí nejsilnější politika EU, která vlastně pomáhá udržovat integritu a sounáležitost s Evropou.
Potřeba strategicky plánovat
Právě v souvislosti s rozšiřováním a obecně s vývojem, kterého Česko dosahuje, se dá předpokládat, že bychom se v následujících letech měli stát z čistých příjemců většími přispěvateli do společného evropského rozpočtu. Co to ale udělá s českou veřejnou debatou? Občas se debata o EU zužuje na to „kolik z toho dostaneme“. Jako by to bylo výhradním benefitem našeho členství…
Ano, občas se to vede jen skrze ty peníze. Faktem je, že díky našemu členství v EU do České republiky přišlo skrze kohezní fondy 1,9 bilionu korun. Což je obrovské množství.
Zpočátku jsme měli s realizací některých projektů problémy a byla tam i vysoká míra korupce. Ale jak Česká republika dořešila střety zájmů, jsme jednou z prvních zemí, které podepisovaly novou dohodu o partnerství na další období až do roku 2027. A jsme jedni z těch, kteří nejefektivněji čerpají.
💸Dva biliony korun. 🇪🇺 Tolik peněz Česko získalo z fondů Evropské unie od svého vstupu v květnu 2004.
— Tvoříme Evropu (@tvorime_evropu) April 16, 2024
📊 V unikátní infografice vám přinášíme informace o pouhém zlomku věcí a projektů, které byly za dobu našeho členství v EU z těchto zdrojů spolufinancovány. (1/10🧵) pic.twitter.com/4qhavVNBF4
Zda ty peníze skutečně dělají výkon v tom konkrétním území, to je věc, kterou i já jsem tady zvedal. Jsme v 21. století. Ke všem projektům a k řadě ukazatelů existují data. Od mého příchodu na ministerstvo budujeme datové báze o řadě aspektů v České republice, o dostupnosti bydlení, kvalitě života a do budoucna, kde jsme se měli dívat, zda jsou naplňované cíle.
Jestli to není jenom investice pro investici, ale třeba zda to zvýší podíl nově zakládaných firem na území, jestli mladí lidé, kteří třeba odejdou studovat na vysokou školu do Olomouce, do Brna, do Ostravy, do Prahy, se vracejí zpátky do regionu. Je tam řada otazníků.
Kapka na rozžhavený kámen. Ostravsko těží z peněz Evropské unie, nejsou ale všelék
Číst článek
Účel koheze je podpořit dlouhodobé strategické plánování. Ukazuje se, že na příkladech řady regionů, které se historicky vyšvihly a kvalita života tam byla delší dobu vysoká, tak náhlou změnou – ať už třeba v důsledku geopolitiky, odchodu významného investora, nebo i třeba zasažení lesů kůrovcovou kalamitou – velmi rychle se můžou dostat na sestupnou tendenci. A proto je ta dlouhodobost kohezní politiky jedním z velkých aspektů.
Pozitivní dopady jsou vidět. Je to jedním z parametrů toho, jakým způsobem České republice po vstupu do EU narostl hrubý domácí produkt na hlavu v daném regionu. A jak ty regiony dobíhají v evropském kontextu.
To, že jsou rozdíly v rámci republiky a hovoříme o rozevírajících nůžkách, je trošku jiný aspekt, ale to se třeba dá adresovat dobrou domácí politikou regionálního rozvoje.
Tohle je ale něco, co je vidět v rámci reportu. Česká republika jako celek se posunula dál, dotahuje se na optimum v rámci EU, ale pořád zůstávají dva regiony – Ústecko a Ostravsko, kde se nedaří dosahovat toho samého výsledku jako ve zbytku republiky. Čím je to dáno?
Je to ten princip, že jeden přístup nestačí. Myslím si, že u nás na ministerstvu s Leo Steinerem i skrze Národní plán obnovy jsme první, kteří začali řešit příčinu, proč se nám v těchto krajích nedaří. A je to absorpční kapacita.
Pokud máte kraj už rozjetý a máte silná města a kompetenci, tak se vám daří dělat investiční projekty, realizovat stavby nebo získávat dotace. Ale pokud v těch krajích kompetence nejsou, nejsou připravené projekty, tak nehledě na to, kolik peněz tam pošlete, tak to faktickou změnu v regionu neudělá.
V Ústeckém kraji třeba skrze fond spravedlivé transformace to urvou velké firmy, které změní výrobní postupy nebo vymění bázi uhlí za plyn. Ale fakticky to žádnou změnu nedělá.
Evropská komise nám v rámci Národního plánu obnovy schválila, že jsme tam vrátili projektovou přípravu za několik miliard. To znamená, že obce a města, kterých je 6000 v České republice, si ty projekty můžou nechat připravit podle faktických potřeb a pak je realizovat.
Problém totiž je, že nemají připravené projekty. Postavit školu, to je investice půl miliardy, miliarda a jenom příprava projektu stojí nižší jednotky milionů, což je dost, když ještě nemáte jistotu, že na to seženete investora nebo dosáhnete na dotaci. Klíčové je tedy zaměřit se na tohle.
Kvůli auditu Babišova střetu je zamítl. Teď resort průmyslu rozhodl, že dvě dotace Agrofertu proplatí
Číst článek
Karlovarský kraj se minimálně v přípravě projektů a dobrou strategií zvedá, byť je to stále ten nejvíce strádající region. Ústecký kraj se nám zatím nakopnout úplně nedaří.
Ale koheze není jenom evropská politika, musí mít smysl i v rámci domácí politiky. Je to sice celorepublikové opatření, ale má to jiné dopady v regionech, což politik musí umět vyvažovat ve spolupráci s krajem nebo specifickými programy.
Kompetence a kapacita
Když zmiňujete národní aspekt – do Poslanecké sněmovny jste kandidoval na Ústecku. Předpokládám tedy, že do regionu máte, tedy i mimo resort ministerstva pro místní rozvoj, konkrétnější vhled…
Je důležité říct, že jak je nastavená kohezní politika, to není o tom, co rozhoduje vláda. Je to o tom, jak schopná je úroveň řízení v kraji a v městě. My můžeme připravit superprostředí, třeba v oblasti dostupného bydlení jsme teď otevřeli regionální centra pro investice, které můžou pomoct těm malým obcím, když potřebují postavit bytový dům.
Ale problém je opravdu kompetence, protože ti lidé tam ani nejsou. Třeba je tam starosta, který má jednoho člověka v radě a rozpočet pár milionů na rok. Ale musí být vůle ve vedení těch měst i věci dělat.
Mně přijde, jak mám možnost jednat s reprezentací v Ústí, ještě když jsem byl v opozici, že ve spoustě případů je to tam ještě hodně napojené na Severočeskou hnědouhelnou. A sice se tam dělají velké projekty, inovační centrum a vodíkové údolí, ale že by tam někdo systematicky pracoval s nějakou chytrou perspektivou a rozvojem těch měst, to se neděje.
Bohužel lidé mají pocit, že v případě, že se děje něco špatně, chtějí někoho hnát k zodpovědnosti a myslí si, že to je nějakým usurpováním nebo špatným nastavením seshora. Což já si myslím, že třeba za MMR (ministerstvo pro místní rozvoj) k těm nastavením, ale i v případě jiných resortů, že to nastavení je fér, není znevýhodňující.
Navíc se tomu snažíme pomoct odspodu, dát k dispozici nástroje, třeba na ty případy projektů, co už jsem zmiňoval.
Bez evropské dotace by starou továrnu nepřestavěl. Architekt Smetana je i přes výhrady příznivcem Unie
Číst článek
Jak tedy zajistit, aby eurodotace dopadaly na „úrodnou půdu“?
Všichni víme, že podmínky nejsou stejné, všichni nemají stejnou startovní čáru. Ale ten kapitál znamená, že dokážete ve specifickém případě narovnat tu startovní pozici. A v řadě věcí i v Ústeckém kraji se nám to daří. Některé projekty se zvládly perfektně, ale celkově se ty problémy v kraji velmi koncentrují.
Často vůči dotacím zaznívá výhrada ohledně přílišné byrokracie. Nemůže být i to jeden z důvodů, proč se některým regionům nedaří, že je zkrátka to papírování zahltí?
Tlaky na to zjednodušení vnímám. Když probíhaly ROP Severozápad, a ani teď, když se dívám na ostatní státy, tak často jsou zneužívané evropské fondy lidmi napojenými třeba na mafii. Kvůli tomu se do toho dává velké množství kontrol, což samozřejmě zase brzdí všechny ty, co jsou poctiví.
Ale racionalizace toho poměrně už dobře zaběhnutého mechanismu, kde partneři, obce, kraje to řešení už znají a kontrolní orgány už mají zajetý systém, tak teď můžeme zkusit jít cestou zjednodušení byrokracie. Neříkám rozvolnění v užití nebo kontroly, protože to byla vždycky reakce na to, že někdo s těmi evropskými penězi hospodařil nekalým způsobem.
(Ne)úspěšnost čerpání
Česko si připomíná tento rok 20 let v Evropské unii. V této souvislosti jsem se během kohezního fóra ptala eurokomisařky Elisy Ferreirové na to, jak je Česko úspěšné v čerpání fondů EU, a ona to hodnotila relativně pozitivně, byť zaznělo, že je prostor ke zlepšení zejména v těch dvou regionech. Na co by se z vašeho pohledu mělo Česko do další dekády soustředit?
Řešili jsme to dlouho a viděl jsem v přímém přenosu, jak se pracuje ve střetu zájmů s evropskými fondy. Proto jsem ještě jako opoziční politik řešil s komisařkou Ferreirovou, jak ochránit Českou republiku, aby ty peníze nemusela vracet.
#CohesionPolicy is more than money, it is a method.
— Elisa Ferreira (@ElisaFerreiraEC) April 12, 2024
It is 🇪🇺 only place-based policy, empowering communities & making positive change in EU
“Non-Cohesion” has a cost: disparities create discontent, and discontented people express it at the ballot box
Closing the #CohesionForum pic.twitter.com/7TZMiOPwvw
Schválili jsme – i na doporučení Evropské komise, aby se nastartovala dohoda o partnerství na nové období – všechny zákony, které bylo potřeba, včetně evidence konečných majitelů, zákon o střetu zájmů. Nastavili jsme to prostředí tak, aby to, co nám bylo vytýkáno, se už v České republice nedělo.
Myslím si, že i z tohoto pohledu jsme významně zlepšili reputaci České republiky a tak to vnímáme od komisařky. Během českého předsednictví (Rady EU, které se konalo ve druhé polovině roku 2022 – pozn. red.) jsme byli i velkým příkladem, neboť ten balíček FAST-CARE, který pomohl dokončit období úspěšně řadě dalších zemí, jsme navrhli my. Získali jsme podporu 12 zemí a Evropská komise pak doporučila různými nástroji možnost rozkládání projektů vzhledem k energetické, stavební a inflační krizi.
S odvoláním neuspěl. Agrofert vrátil dotaci, kterou Evropská komise neproplatila kvůli Babišově střetu
Číst článek
Díky tomu jsme v České republice dokončili ohrožené projekty, kde jsme identifikovali zhruba 38 miliard, které bychom jinak nedokázali vyčerpat včas. Tím to bylo velmi ceněné i z pohledu EU. Přestože už je to vlastně dva roky po předsednictví a říká se, že to vyčpí, tak z toho ten dojem nemám, a naopak naši ministři drží pořád dobré jméno České republiky.
Ve věci čerpání dotací i co do kvality, rychlosti, tak jsme první nebo druzí, ještě za to minulé období, a míříme na 100 procent. A máme dobře rozjeté nové programové období.
Ale nebylo a není všechno růžové. Některé dotace se musely vracet, už jste lehce naznačil problém se střetem zájmů, který byl v Česku dlouho téma.
Pokud někdo načerpá špatně, tak dostane korekci, a pokud někdo čerpá v rozporu se zákonem, podvádí, tak to řeší policie. Na hrubý pytel hrubá záplata. Ale nejsem policajt, potřebuju, aby evropské fondy tekly, a to tam, kde jsou potřeba. Aby se ti, kdo je potřebují a nejsou schopni si na ně sáhnout, dostali k jejich využití.
Evidentně se to ale pořád děje. Před několika týdny proběhla zpráva, že zemědělci museli vracet nějaké dotace, které byly určené pro malé a střední podniky, ale čerpaly je velké firmy.
Ono se nás to moc netýká, ale je to vlastně trošku příběh Čapáku (Farmy Čapí hnízdo – pozn. red.). České zemědělství nese a velcí kupují ty malé, dokonce investiční fondy začaly kupovat zemědělské podniky. Ale evropské dotace mají strukturu, zejména ty, které mají pomoci malému a střednímu podnikání, a účelové vyčleňování firem řetězením nebo zakrytí provazby, to je uvedení v omyl toho, kdo dotace vydává, tím, kdo ně žádá. Což samozřejmě se pak musí řešit.
Odesláno. Rozsudek v kauze Čapí hnízdo je napsaný, po doručení začne běžet lhůta na odvolání
Číst článek
Pokud už peníze byly uznány a při dalším šetření ze strany Evropské komise nebo nějaké evropské instituce se zjistí, že to bylo vydáno v nesouladu, tak Česká republika tyto peníze buďto vrátí, nebo je o ně krácena nějaká budoucí výplata. Ale pak je na České republice, aby je vymáhala na tom, kdo ji uvedl v omyl, protože ten nejednal čestně.
V historickém kontextu, když ovládáte více ministerstev, tak těmi razítky, kde všichni potvrzují, že to je správně, tudíž i žadatel si pak může alibisticky říct: jednal jsem na základě odborného potvrzení třech dalších ministerstev. Kde ale bohužel sedí lidé, kteří dříve pracovali pro firmy holdingu Agrofert, například jako chemici, ředitelé na ministerstvu životního prostředí atd. To je potom těžké.
Ale pak je to pochybení na straně státu, a pak teda ale stát musí vrátit peníze.
Předtím jsme varovali. Ostatně o tom hovořily i jednotlivé zprávy, které do České republiky dorazily, které Klára Dostalová (Bartošova předchůdkyně, dříve ministryně pro místní rozvoj a aktuálně lídryně kandidátky hnutí ANO do europarlamentu) a další kryli ve prospěch Andreje Babiše (ANO).
K tomu tedy teď nedochází?
To se teď neděje.
Ale když nejste ve střetu zájmů a jen z logiky věci, že někoho nemáte rád, byste mu dotace nevypláceli, tak to nefunguje. Pokud někdo splňuje podmínky pro získání nějakého titulu, splní kritéria a vejde se do pořadí, musíte jednat v souladu se zákonem, a tedy vyplácíte.
