Česko bez spalniček. Nejen kvůli koronaviru se letos objevily jen čtyři případy, loni jich bylo přes 500
Česko už téměř rok nepatří mezi země bez spalniček. Ze seznamu ho loni vyškrtla Světová zdravotnická organizace kvůli rostoucímu počtu případů a nekontrolovanému šíření nemoci. Za první pololetí loňského roku potvrdili lékaři spalničky u víc než 500 lidí. Letos ale za stejné období evidují jen čtyři případy.
Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, to jsou jediné dva regiony, kde se letos vyskytly spalničky. Přispěla k tomu i opatření přijatá na jaře proti šíření koronaviru.
Nejen kvůli koronaviru se letos v Česku objevily jen čtyři případy, loni jich bylo přes 500. Téma pro Janettu Roubkovou
„Veškerá opatření, která chránila lidi před infekcí koronavirem, chránila také před spalničkami. Nedochází k tomu kontaktování se populace, lidé nosili roušky. Nebyl tu důvod přenosu tak, aby vznikala ohniska, která by ohrožovala i další populaci,“ vysvětluje pro Radiožurnál náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
Není to ale jediný důvod, proč je v Česku spalniček letos tak málo. Ruku v ruce s tím jde přirozený cyklus výskytu onemocnění.
„To, že se infekce objevují ve vlnách, někdy i několikaletých, je zcela běžná vlastnost těchto nemocí. Je to o určitém promoření další kohorty, většinou dětských pacientů, a ta je pak ochráněná vůči nemoci. Až doroste další skupina neočkovaných dětí, tedy schopných nákazy,“ přibližuje epidemiolog Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Ani v zahraničí
Potvrzuje to podle něj i fakt, že spalničky se letos prakticky nevyskytují ani v zahraničí. Jako příklad Kynčl udává Ukrajinu, která v posledních letech patřila mezi evropské země s největším výskytem a odkud se nemoc šířila dál.
O spalničkách
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy. Světová zdravotnická organizace koncem loňského srpna zrušila Česku, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny.
„V letošním roce do 9. července, což jsou data Světové zdravotnické organizace, je na Ukrajině hlášených pouhých 213 případů spalniček v porovnání s téměř 60 tisíci za rok 2019,“ upřesňuje.
I když je letos případů málo, Česku může trvat i roky, než se dostane zpátky na seznam zemí, které onemocnění umí kontrolovat.
„Když se podíváme do roku 2014, tak jsme tady mnoho let neměli žádné případy. Jeden rok byly dva případy, nula případů, pět případů, sedm případů. To znamená skutečně jednotky, které zcela splňovaly požadavky Světové zdravotnické organizace. Na naši zemi bychom měli mít 10 nebo 15 případů, abychom byli považováni za zemi, která kontroluje spalničky,“ upozornil už v minulosti epidemiolog Roman Prymula.
Není důvod očkování odkládat, tvrdí lékaři. Je důležité hlavně u batolat a kojenců
Číst článek
Co je smyslem vyškrtnutí z tohoto seznamu? „Aby země měly možnost svůj systém přehodnotit, říct, jestli dělají maximum pro tu kontrolu. Co pro to může ministerstvo zdravotnictví dělat? Neustále upozorňovat, že je to preventabilní onemocnění, že je závažné, že kolektivní proočkovanost je opravdu nezbytná pro to, abychom tu ohniska neměli,“ vysvětluje náměstkyně Alena Šteflová, která dřív působila jako ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace.
Podle epidemiologa Kynčla může být v příštích letech výskyt spalniček dál nízký, pak ale zase může narůst. „V takových dvou až tříletých cyklech dojde k tomu, že výskyt onemocnění i v České republice bude. S relativně větší pravděpodobností půjde o region, který dosud nebyl tímto postižen,“ dodává.
V posledních deseti letech byly spalničkami nejvíc zasaženy Ústecký a Moravskoslezský kraj, Praha a část středních Čech.
