Nejen tělo, ale i duše má schopnost se sama uzdravovat, potvrzuje psycholog Ševčík

Naše tělo má schopnost se samo uzdravovat, funguje to ale i pro psychiku nebo duši, chceme-li. Mnoho lidí se obrací na psychoterapii, léčitelství nebo různé alternativní směry léčby. Proč a jak fungují, co jim naopak brání a můžeme je sami podpořit? Na otázky v podcastu Balanc odpovídá Leoš Ševčík, psycholog a psychoterapeut pracující v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

smutek, melancholie

smutek, melancholie | Foto: Alina Perekatenkova | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Tak, jak se samo léčí naše tělo, má-li pro to vhodné podmínky, může se léčit i duševní zdraví, naše duše?
To je až filozofická otázka. Možná bych na úvod prohlásil, že mně se ne úplně jednoduše odděluje tělo, duše, emoce. Jsou to užitečné filtry, které si možná nasadíme, když se chceme vztahovat k druhým nebo sami k sobě. Ale stručná odpověď je, že ano.

Přehrát

00:00 / 00:00

Umí se psychika, potažmo duše léčit sama? Co je potřeba k tomu, aby psychoterapie fungovala? A jak můžeme jít duševnímu léčení naproti? Uslyšíte v celém záznamu rozhovoru

Jaké jsou vlastně léčivé faktory v psychoterapii, potažmo s jakými pracuje a zkoumá je psychologie?
Asi by záleželo na tom, kterého výzkumníka byste se zeptali. Trend v poslední době je dělat různé metaanalýzy a extrahovat společné faktory. Jeden z průkopníků, který se této oblasti věnoval, byl psychiatr, ale dobral se k antropologicky laděnému a relativně kulturně citlivému pohledu na věc. Mně se to líbí a je to pro mě inspirující.

Mluvil o tom, že klíčový je terapeutický vztah v interakci s osobou, která má léčit. Terapeut, lékař, šaman. Dále hovořil o léčivém prostředí. To může být chráněné bezpečné místo, kde je možné očekávat, že dotyčnému bude pomoženo, kde zároveň není nijak rušen. Potom hovořil o sdíleném racionálním schématu nebo nějakém mýtu, který dále podporuje očekávání, že člověku bude pomoženo. Podporuje se také potenciální terapeutická aliance, sdílené povědomí o cílech a úkolech terapie. A pak hovořil o rituálu.

Pracujete vy s pojmem vnitřní léčitel? A co si o něm myslíte?
Pro mě to má lehkou estetickou new age příchuť. Na druhou stranu s ním pracuji, protože to je technický termín, se kterým se operuje třeba v současné psychedeliky asistované psychoterapii. Ta ve svých nových rámcových směrnicích s konceptem pracuje a požaduje to i po terapeutech, aby v rámci přípravné fáze seznámili klienty s tímto konceptem.

Nemusí přímo použít sousloví vnitřní léčivá inteligence nebo léčitel, ale měli by podpořit přesvědčení klienta, že disponuje kapacitami pro to, aby si sám pomohl. Cílem léčby je odstranit bloky v cestě. Umožnit vytvořit bezpečné prostředí a projevení vnitřní léčivé inteligence.

Jak můžeme třeba mezi sebou, v mezilidských vztazích nebo třeba právě v prostředí psychoterapie podpořit navzájem tu víru v uzdravení a v růst?
Myslím si, že je určitě užitečné, když víru ve vlastní kompetenci předávají už rodiče dětem. A zároveň to není tak, že by se dala plně frontálně a direktivně předat. Je to do velké míry i učení se nápodobou. Případně v kontextu psychoterapie, když jsou lidé zoufalí a neví, jak jinak si pomoci, tak teprve tehdy do terapie vstoupí nebo podstupují jiné léčivé intervence. Více či méně alternativní nebo vyhledají přírodní léčitelství.

Poslechněte si celý rozhovor o vnitřní léčivé inteligenci výše.

Petr Bouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme