Psychiatr Praško: Pohyb snižuje napětí, pravidelné cvičení je skoro stejně účinné jako antidepresiva
Berounská nemocnice otevírá nové Centrum duševní rehabilitace. Součástí týmu centra je i psychiatr a psychoterapeut Ján Praško. „Byla to nabídka, jak vytvořit na zelené louce něco, co bych si představoval, jak by péče měla vypadat,“ popisuje centrum, které je podle něj takový chytrý dům, který umí spoustu věcí, například cirkadiální rytmus.
V praxi jste už od roku 1982. Jak se změnil váš obor?
Změnil se výrazně, je lidštější, léčba léky je dostupnější, léky jsou kvalitnější. Psychoterapie, když jsem začínal, byla velmi úzká a pro pár lidí. Ten počet podstatně narostl. I povědomí o psychických poruchách v populaci je větší.
Cirkadiální rytmus umožňuje, aby člověk byl vyladěný na denní aktivitu. Celý dům působí léčebným způsobem – bude srovnávat biorytmy, popisuje projekt Centra dušení rehabilitace Ján Praško
Ale pořád máme před sebou hodně práce, nejsme tak daleko jako západní země. U nás se lidé přeci jenom na někoho, kdo má psychickou poruchu, dívají s podezřením. Stigmatizace v populaci a médiích je pořád ještě vysoká.
Za zády máme novou budovu, která umí spoustu věcí. Umí také cirkadiální rytmus – světlo, které se přizpůsobuje dennímu rytmu a působí léčebně na lidi s různými poruchami...
Jde o to, že člověk nežije v souladu s přírodou a má narušené biorytmy, to znamená, že se mu hladiny nočních a denních hormonů různě mixují místo tak, aby šly v pořádku. V noci nespí a přes den je ospalý. A světlo je schopno regulovat cirkadiální rytmy tak, jak se regulovaly v přírodě.
Tím, že svítíme televizemi, počítači a mobily, narušujeme si biorytmy, lidé chodí různě spát, různě vstávají a nedrží rytmus. A cirkadiální rytmus umožňuje, aby byl člověk vyladěný na denní aktivitu.
Celá budova má cirkadiální osvětlení – přes den máme světlo, které kopíruje sluneční světlo přes den, je tam hodně modrého a zeleného spektra. A v noci to proteplá, jsou tam spíš žluté a červené části, kterou už nenabuzují, ale zklidňuji. Celý dům působí léčebným způsobem, bude srovnávat biorytmy.
V tvořivosti se otevírá trauma
Říkáte, že psychiatrie je oblast, která se rychle vyvíjí, nabízí syntézu vědy, tvůrčí práce, a někdy je to také umění. Jak to myslíte?
Je tam nesmírně hodně tvořivosti. Hrajeme si, malujeme, tančíme, děláme rozcvičky s příběhem, protože většina lidí s psychickou poruchou se málo hýbe a často bývá obézní. Potřebujeme je do toho vlákat, tak máme nějaký příběh.
Psychologů je málo a pacientů stále více. Nejčastějším případem je žák základní školy s úzkostmi
Číst článek
Tvořivost pomáhá, abychom byli v terapii šťastní, protože se v ní otevírají traumata, bolestivé věci od dětství do současnosti. Ale zároveň potřebuje velkou míru hravosti, aby měli lidé dost energie.
Říkal jste, že většina psychiatrických pacientů se málo hýbe. Existuje nějaká korelace mezi lidmi, kteří sportují nebo nesportují, a psychickými onemocněními?
To se tak úplně říct nedá, ale je jasné, že lidé, kteří se dostatečně hýbou, se snadněji zbavují psychických problémů.
Pohyb umožňuje snížit napětí, takže víme, že u depresí, úzkostných poruch, když lidé pravidelně cvičí třikrát, čtyřikrát týdně 40 minut, je to skoro stejně účinné jako antidepresiva. Jenom to vydržet.
Co by lidé měli vědět o duševních chorobách?
Že přibližně 30 procent lidí někdy má psychické problémy, není to žádná ostuda ani slabost. Ani to neznamená, že se úplně přestanou ovládat, vždycky budou mít většinou menší kontakt s realitou. Že je tady pomoc.
Většinu psychických poruch lze léčit, často vyléčit, těžší alespoň dostatečně zmírnit, aby se člověk mohl radovat ze života. A že naděje je poměrně velká. Je třeba včas přijít a nestydět se, to je důležité.
Jsou drogy spouštěčem psychických onemocnění? Poslechněte si celý rozhovor výše.
