Prevencí proti nemocím srdce je i to, co si nosíme v hlavě, říká laureátka ocenění Česká hlava Moťovská
„Všichni hodně pracujeme, hodně jíme, málo se hýbeme, máme stres. To, jaký má společnost trend práce a odpočívání a co si nese z minulých období, je příčinou vysoké úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci,“ vysvětluje Zuzana Moťovská, která vede divizi akutní kardiologie v Kardiocentru 3. lékařské fakulty UK a FN Královské Vinohrady, v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Zuzana Moťovská, která se stala letošní laureátkou prestižní Národní ceny Česká hlava za vynikající přínos vědě, se zařadila mezi významné osobnosti české vědy, jakými jsou například Josef Koutecký, Pavel Hobza a další. Tzv. česká nobelovka, jak se také ocenění Česká hlava přezdívá, má pro profesorku Moťovskou dva zásadní významy.
Host: kardioložka Zuzana Moťovská, laureátka Národní ceny Česká hlava 2023. Moderuje Zita Senková
„Zaprvé to pro mě znamená, že je v České republice společenská atmosféra, kde si vláda a významné osobnosti uvědomují význam propagace vědy, význam propagace výzkumu, vnímají důležitost naší práce a snaží se jí pomoci, protože propagace vědy přináší propojení s tím, o co se Česká hlava snaží. Jde hlavně o možnost získávat finance,“ komentuje Moťovská.
Druhým zásadním okamžikem je pro kardioložku fakt, že se stala první ženou, která ocenění Česká hlava získala.
„Otázka uplatnění žen v jakémkoli zaměstnání, jejich možnosti a případné limitace velice rezonují společností. Jsem tak velmi ráda, že s nominací mojí osoby se ukazuje, že ženy můžou dosáhnout takového ocenění, že genderový faktor pro získání takové ceny nepředstavuje limitaci,“ myslí si.
Entuziasmus české tradice
Podle Moťovské má česká věda ve světě ten nejlepší zvuk. „Naše projekty jsou opravdu známé a vnímané jako ty, které ovlivňují postupy v léčbě kardiovaskulárních onemocnění na celém světě,“ konstatuje kardioložka.
Vysvětluje si to hlavně velkým entuziasmem českých vědců a vědkyň. „Myslím si, že atmosféra v České kardiologické společnosti je pro spolupráci ve prospěch poznání a rozvoje léčby kardiovaskulárních nemocí velice specifická.“
Před 40 lety proběhla první transplantace srdce v Československu. Dnes jich IKEM provádí 50 za rok
Číst článek
Přes vysokou úroveň současných výzkumů jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice stále nejčastější příčinou úmrtí. I v mezinárodním srovnání patříme mezi země s vysokým rizikem těchto onemocnění.
Zásady zdravého životního stylu jsou přitom velice dobře známé. „Jak se máme chovat, všichni víme. Myslím si ale, že velmi zásadním momentem pro prevenci kardiovaskulárních nemocí je i to, co si nosíme v hlavě. Čili mít pozitivnější přístup, vnímat věci nejenom z pohledu stěžovatelského, ale mít nadhled a vnímat věci pozitivně.“
Upozorňovat na to, co nefunguje
Podle Moťovské je odborná stránka nastavení v našem zdravotnictví mimořádná. „Je to jedna z nejneuvěřitelnějších stránek mé profesní kariéry, se kterou jsem se setkala, a to jsou kolegové, kteří za svou práci nečekají ani tituly, ani publikace. Dělají to opravdu ze srdce,“ říká profesorka Moťovská.
V současné situaci je podle ní potřeba řešit zejména věci, které se týkají spíše vedení resortu, ale které ovlivňují přímo práci samotných lékařů jako například přesčasy.
„Velice si v tomto vážím mladé generace. Mám ráda jejich snahu o zlepšení situace ve zdravotnictví. Nevěřím tomu, že jim jde jen o peníze, protože opravdu řadu mladých kolegů znám a myslím si, že právě tyto iniciativy kvalitu zdravotnictví posouvají. Je zapotřebí upozorňovat na to, že něco nefunguje,“ míní Moťovská.
