OBRAZEM: Hodina na sále a do dvou měsíců je pacient znovu na nohou. Endoprotéza kotníku je malý zázrak
Kotník patří k nejsložitějším kloubům v lidském těle, přesto i za něj umí lékaři voperovat náhradu, se kterou se teď může pacient pohybovat skoro jako dřív. Ve Fakultní nemocnici v Motole se náhrady hlezenního kloubu dělají přibližně dvacet let. Nyní nabízejí pacientům nový typ náhrady, která se vkládá ze strany a díky níž je zachována lepší hybnost. Za poslední rok a půl už s novým hlezenním kloubem z nemocnice odešlo třicet pacientů.
Na nemocniční pokoj přichází sanitář, aby odvezl pacientku Ivanu na operační sál. Čeká jí přibližně 75 minut dlouhý zákrok. Znecitlivující léky dostane do mozkomíšního moku v páteřním kanálu. Díky tomu neucítí od pasu dolů žádnou bolest.
Poslechněte si reportáž Andrey Skalické o novém typu náhrady hlezenního kloubu
„Měla jsem kdysi zlomený kotník a potom přišla artróza – dědičná, po mamince. Takže už téměř nemůžu chodit,“ popisuje své problémy Ivana.
Pokročilou artrózu hlezenního kloubu potvrzuje na rentgenovém snímku i Stanislav Popelka, primář ortopedie motolské nemocnice: „Bolesti pocházejí z toho, že tam není chrupavka a kosti se opírají o sebe.“
„U takto těžké artrózy jsou dvě možnosti. Buď udělat artrodézu hlezna, to je vlastně ztužení, takže pacientům zůstane jen lehký pohyb v předonoží. Anebo náhrada hlezna,“ popisuje.
Zafixovat, vyměřit a vytvarovat
Lékaři při zákroku využijí speciální rám, ve kterém nohu při operaci zafixují.
„Dáme si ji do polohy, aby byla totální endoprotéza přesně vycentrovaná ve středu hlezna. Teprve v tu chvíli přistoupíme k opracování kloubních ploch, aby tam byla maximální přesnost,“ vysvětluje zdravotnice Markéta Hejhalová ze společnosti, která náhradu vyrábí a s operačním týmem je po celou dobu na sále.
Mezitím se primář 1. ortopedické kliniky Stanislav Popelka pouští do práce. Noha se do speciálního rámu fixuje pomocí hřebů. Pak je potřeba přeměřit velikost kloubu, aby operatér zvolil správnou velikost náhrady. Následuje provrtání kosti holenní a kosti hlezenní a pak už je na řadě postupné frézování tvaru budoucí náhrady.
„Endoprotézy mají na sobě takové ližiny. Pro ně se udělají otvory a endoprotéza se těmi ližinami protáhne do kosti,“ vysvětluje další postup operačního zákroku ortoped.
„Po operaci musí být noha stabilní, pevná,“ dodává Stanislav Popelka a vysvětluje, jaké jsou hlavní výhody tohoto typu kloubní náhrady:
„U zevního přístupu se hodně uvolní zadní kloubní pouzdro, a tím je hybnost daleko lepší.“
Po operaci dostane pacientka přibližně na měsíc chodící ortézu. V plné zátěži může být noha za dva měsíce.
