Kvalitní zdravotní péče je dostupnější ve velkých městech. Nůžky se budou spíš rozevírat, myslí si lékař
Lidé v zemích na západ od nás se dožívají vyššího věku. Výrazné rozdíly jsou i mezi jednotlivými regiony v Česku, nejvyššího věku se průměrně dožívají lidé ve velkých městech. „Ve velkých městech žije vyšší socioekonomická vrstva společnosti a má jinou kvalitu života, co se týče životní úrovně, ale také přístupu ke svému zdraví a obecně životnímu stylu,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus lékař Petr Šonka.
Zpravodajský server iROZHLAS.cz vydal článek, který se pokouší tyto rozdíly vysvětlit. Zjištění vycházejí z dat o úmrtnosti v letech 2018 až 2020.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Lukáš Matoška
„Rozdíl mezi Západem a Východem se za posledních 30 let výrazně změnil. Doba dožití je u nás kratší a úmrtnost větší než na Západě,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Ještě možná horší je doba dožití ve zdraví, v níž jsme výrazně horší než Západ,“ srovnává „Nejde jen o délku života, ale také o délku života, kdy je člověk schopen žít kvalitním aktivním životem. A tam zaostáváme za západní Evropou víc.“
Úmrtnost se liší i mezi jednotlivými regiony v Česku. Jedním z faktorů, který ji ovlivňuje, je dostupnost lékařské péče. Lepší a snáze dostupné zdravotnictví podle dat délku života prodlužuje.
Délku dožití ovlivňují i další faktory. „Souvisí to také s životním stylem. Ve velkých městech žije vyšší socioekonomická vrstva společnosti a má jinou kvalitu života, co se týče životní úrovně, ale také přístupu ke svému zdraví a obecně životnímu stylu,“ vysvětluje Šonka delší život obyvatel velkých měst.
V Čechách nádory, na Moravě srdce. Na co a jak brzo se umírá v regionech
Číst článek
Rozdíly v přístupu ke zdravotní péči se podle něj nevyrovnávají. „Naopak bych si troufl tvrdit, že nůžky se budou spíše rozšiřovat,“ domnívá se. „Ve velkých městech je opravdu lepší dostupnost kvalitní zdravotní péče než na periferii, a to jak špičkové, tak i základní.“
Nejčastější příčiny úmrtí
Obecně jsou v České republice nejčastějšími příčinami úmrtí nemoci srdce a cév. Jedná se o dlouhodobý trend, na který se české zdravotnictví snaží reagovat.
„Česká medicína v oblasti kardiovaskulárních nemocí udělala obrovský pokrok. Technologicky jsme v podstatě dohnali západní medicínu a v mnoha parametrech jsme dokonce lepší než některé vyspělé západoevropské země,“ vyzdvihuje Šonka. „Takže výsledky se za poslední dobu dramaticky zlepšily. Ale to, co je dáno životním stylem, změnit nedokážeme.“
Regionálně se liší i časté příčiny úmrtí, třeba ve východomoravských okresech je vysoká úmrtnost jak na nemoci trávicí soustavy, tak na nehody, sebevraždy a násilí. Svoji roli hraje také životní prostředí.
„Životní prostředí jako takové je obrovský faktor,“ upozorňuje Šonka a jako příklad zdůrazňuje aktuálně problematické znečištění ovzduší. „Smogová situace se kryje s oblastmi Ostravska a severozápadních Čech a vliv na zdraví rozhodně má. Ovlivňuje úmrtnost na kardiovaskulární, plicní, ale samozřejmě i onkologické choroby.“
Celý rozhovor s lékařem Petrem Šonkou si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
