Genetik Pačes: Léčba černého kašle je dobrá a úmrtí výjimečná. Riziko představuje pro miminka
S čím souvisí nárůst infekčních onemocnění, které jsme považovali za vymýcené? V pořadu Jak to vidí… na Dvojce popisuje nemoc molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd České republiky. Vysvětlil také, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.
V Česku zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Od začátku roku je již 4253 evidovaných případů onemocnění, nejvyšší číslo od 60. let minulého století.
„To, že letos asi přijde nějaká drobná vlna černého kašle, se předpokládalo,“ vysvětluje Jan Pačes a dodává, že černý kašel se v Evropě vyskytuje dlouhodobě, jedna z vln onemocnění proběhla i v roce 2014. Zároveň ale říká: „Ten nárůst je opravdu veliký a je hlavně hodně nečekaný.“
Přeočkování
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navrhuje přeočkování dětí a seniorů. Je to cesta správným směrem?
Za týden se černým kašlem nakazilo přes 1000 lidí. S nákazou zemřel druhý člověk, seniorka z Chrudimska
Číst článek
„Celková vakcinace společnosti poklesla. My jsme si tak zvykli, že jak jsou všichni očkovaní, tak i když se někde černý kašel objevil, vlastně neměl kam se šířit dál. Klesli jsme pod hladinu limitu ochrany a najednou se šířit dál může,“ říká Pačes.
„Léčba je dobrá, úmrtí jsou výjimky, takže z toho hlediska to není tak nebezpečné pro normální populaci. Černý kašel ale je velmi rizikový pro čerstvě narozené děti, které ještě nemohou být očkovány. Když někdo v rodině čeká miminko, je potřeba se předtím přeočkovat právě proto, že vakcíny zřejmě nemají tak skvělé dlouhé trvání. Za to riziko nakazit novorozeně to nestojí,“ pokračuje Pačes.
Účinnost antibiotik
Černý kašel v otázkách a odpovědích. Jaké jsou příznaky? Čím ho léčit? A jak je to s očkováním?
Číst článek
Kromě černého kašle se v Česku také zvýšil počet multirezistentních forem tuberkulózy, u které léčba ignoruje antibiotika. „Obecně rezistence na antibiotika začíná být problém, protože jsme si zvykli antibiotika používat vlastně příliš snadno a lehce,“ myslí si Pačes.
Musíme si podle něj uvědomit, že svět se změnil a je nás mnohem více. „A to má celou řadu vedlejších efektů. Například jeden z nich je, že se léčí více a více lidí. To znamená, že i antibiotik je více, a tím pádem i víc rezistentních kmenů. My si je vlastně pěstujeme, šlechtíme,“ přemýšlí molekulární genetik Pačes.
„Situaci je potřeba monitorovat. Lékaři a epidemiologové si toho pečlivě všímají, ale způsoby řešení nejsou jednoduché,“ dodává.
