Černý kašel, svrab, žloutenka. Meziročně přibylo případů infekcí, vrátily se spalničky nebo mpox

Meziročně přibylo případů u více než desítky vážných infekcí, včetně těch, proti kterým se děti povinně očkují. Je více černého kašle nebo záškrtu, ale také svrabu nebo různých druhů žloutenky. V prvních dvou měsících letošního roku se v Česku znovu objevily také spalničky nebo mpox, dříve označované jako opičí neštovice. Vyplývá to z údajů z Informačního systému infekčních nemocí za měsíc únor, které zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Opičí neštovice

Černý kašel, svrab, žloutenka. Meziročně přibylo případů infekcí, vrátily se spalničky nebo mpox (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Důvod určitě není jeden, dost se to liší nemoc od nemoci,“ sdělila mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Například u nemocí, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat nebo jiném složení vakcín. Vliv má podle dřívějších vyjádření SZÚ u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy jim je trvá odhalit. Pokles v předchozích třech letech zase ovlivnila proticovidová opatření.

V Česku přibývá infekcí dýchacích cest. O celoplošnou epidemii zatím nejde, uklidňují hygienici

Číst článek

SZÚ už na začátku letošního roku informoval, že očekává epidemii černého kašle. Do minulého týdne zaznamenal 1666 případů, víc bylo naposledy na začátku 60. let krátce po zahájení očkování.

Podle odborníků je vhodné přeočkování v dospělosti, protože se snížila proočkovanost a byla zavedena jiná vakcína. „Ta je šetrnější ke kojencům, má méně nepříjemných účinků, ale u starších dětí neposkytuje dlouhodobou a komplexní ochranu,“ uvedl Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Podobně se předloni po desítkách let vrátil záškrt, kterému tento týden podlehl dvaaosmdesátiletý muž. Šlo o první úmrtí na tuto nemoc za 55 let. Znovu se častěji objevují také spalničky. Do konce února jich SZÚ eviduje 11 případů, loni jeden a v předchozích letech se díky proticovidovým opatřením nevyskytly vůbec. Poslední epidemii Česko prožilo v roce 2019, kdy bylo nakažených téměř 600.

Více legionelózy, méně spály

Nemoci mpox, dříve označované jako opičí neštovice, zaznamenal SZÚ předloni 71 případů, loni žádný a letos sedm. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni nejvíc u mužů majících sex s muži.

Proti černému kašli a záškrtu máme 70 000 vakcín, tvrdí ministerstvo. Další dodávku očekává v březnu

Číst článek

Loni bylo meziročně asi šestkrát víc případů spály, letos jich lékaři zaznamenali 1200. Od roku 2020 postupně roste počet pacientů se svrabem, který způsobuje parazitický roztoč zákožka svrabová. Lidé se jí nakazí při kontaktu s kůží nemocného, jeho oblečením či ložním prádlem. Loni bylo nakažených přes 9 000, letos zatím 1848.

Výrazně víc než loni je na začátku letošního roku také legionelózy. Na rozdíl od jiných infekcí se nepřenáší mezi lidmi, je způsobena infikovanou vodou, která se drží v potrubí, pokud se voda neohřívá na více než 70 stupňů Celsia. Nákaza může způsobovat těžké zápaly plic, hygienici proto doporučují nesnažit se peníze za energie šetřit na ohřevu vody.

Na nízkých počtech se v ČR drží různé exotické nemoci, například západonilská horečka, zika nebo chikungunya. Od začátku roku lékaři léčili 15 nemocných s horečkou dengue a desítku lidí s malárií. Naopak zhruba stejně zůstává případů nemocí přenášených klíšťaty, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida, nebo případů tetanu, který se většinou přenáší z infikované hlíny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme