Právo být offline má být v ústavě, tvrdí Chalánková. Jde to proti vývoji společnosti, oponuje Láska

Část senátorů chce do ústavy prosadit právo občana žít offline a právo na platbu v hotovosti. „Chceme ochránit občany, kteří si nepřejí komunikovat s úřady nebo platit přes prostředníky,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti senátorka Jitka Chalánková (za ODS a TOP 09). Podle jejího kolegy Václava Lásky (SEN21) je ale taková ústavní novela zbytečná. „Dávat toto právo do Ústavy mi přijde hodně absurdní a přemrštěné,“ říká.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Datová schránka (ilustrační foto)

Právo být offline má být v ústavě, tvrdí Jitka Chalánková (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Smartmockups.com

Chalánková připouští, že zákon o oběhu bankovek a mincí ukládá až na některé výjimky povinnost přijímat hotovost, neobsahuje ale sankce. Ústavní ochrana je podle ní mnohem silnější.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měli by mít lidé ústavní právo žít svůj život bez digitálního připojení? Diskutují senátoři Jitka Chalánková (za ODS a TOP 09) a Václav Láska (SEN21)

„Sledujeme kolem sebe tlak na postupnou digitalizaci všech agend, eventuálně i placení v hotovosti už začíná být umenšováno,“ myslí si senátorka.

Ústava byla napsaná už v 90. letech a v té době nikdo nemohl předpokládat, že se dostaneme do takové situace, v jaké jsme dnes. Považujeme změnu Ústavy za velmi důležitou a nutnou,“ zdůrazňuje. Stát, který vydává bankovky a mince, je podle ní také povinen je přijímat.

Láska rozumí tomu, že by právo na platbu v hotovosti bylo dáno zákonem. Právo občana zůstat offline ale jde podle něj proti vývoji společnosti.

Nemohou, nebo nechtějí?

„Jde o široké oprávnění, kde se věci musí domyslet do konce. Třeba jestli by zákonné oprávnění znamenalo, že nemůže být uložena povinnost mít datové schránky nebo povinnost komunikovat s úřady digitálně,“ uvažuje.

„Za 20 let si nikdo v této zemi nebude chtít psát s finančníkem papírově. O to absurdnější je dávat to do ústavy.“

Václav Láska (SEN21)

Rozumím tomu, když dáme několik let ochranu starší generaci. Ale jde jen o překlenovací období, protože za 20 let si nikdo v této zemi nebude chtít psát s finančníkem papírově. O to absurdnější je dávat to do Ústavy, která má zaručit určitá práva na dlouhou dobu,“ dodává.

Práce z domova. Za každou odpracovanou hodinu paušál nebo proplacený výkaz

Číst článek

Podle Chalánkové je ovšem potřeba chránit nejen starší generaci, ale i lidi, kteří digitálně komunikovat nemohou nebo nechtějí. „Buď neumí, nebo nemají třeba chytré telefony nebo nemají připojení k internetu anebo to odmítají. To je jejich svobodné rozhodnutí,“ zdůrazňuje.

Láska v této souvislosti podotýká, že mezi lidmi, kteří nemohou, a těmi, kteří nechtějí být online, je rozdíl. „To, že nechtějí, je jejich vůle žít jiným standardem, než je obvyklé. Pak je ale jejich povinnost se podle toho zařídit. To, že nemohou, je jiná kategorie. Pokud chceme, aby lidé byli digitálně připojení, a oni na to třeba ekonomicky nemají, tak tam by měl stát pomoci,“ domnívá se.

„Stát ať digitalizuje své agendy, ale občan má právo si vybrat a stát má sloužit.“

Jitka Chalánková (za ODS a TOP09)

Senátorka upozorňuje, že každý občan má právo jednat za sebe a nikdo není povinen využívat například v kontaktu se státem prostředníka. Nikdo také není povinen vlastnit chytrý telefon ani být připojen k internetu.

„Prostě musí zůstat právo volby pro občana. Stát ať digitalizuje své agendy – mám pocit, že mu to úplně nejde a provázanost na jednotlivých ministerstvech moc nefunguje. Ale občan má právo si vybrat a stát má sloužit,“ konstatuje Chalánková.

‚Snížení efektivity‘

Pokud by některá skupina obyvatel nebyla povinná komunikovat digitálně a nemusela by mít datovou schránku, znamenalo by to podle Lásky znesnadnění a snížení efektivity systému digitalizace.

„Státní úřad nebo soud by musel zkoumat, jestli člověk, kterému chce třeba poslat dopis nebo s ním komunikovat, není ve skupině výjimek a nemusí se to posílat písemně,“ říká senátor a advokát.

Češi platí bezhotovostně stále raději. Některé obchodníky však odrazují poplatky za transakce

Číst článek

Pokud by ta povinnost byla společná pro všechny, pro úřad nebo soud by bylo komunikování strašně jednoduché. Nevidím tedy důvod pro to, aby určitá skupina obyvatel takovou výjimku měla, protože chce žít jinak. To není upírání jejich práv,“ zdůrazňuje Láska.

Chalánková upozorňuje, že digitalizace může ve všem a všude přinést spoustu problémů. Neexistuje podle ní žádný systém, který by nebyl napadnutelný. „A strašně důležité také je, že nám v digitálním světě zmizí veškeré originály dokumentů. To je hodně zajímavé a také to stojí za velkou pozornost,“ poznamenává.

Co se týká plateb, neumenšujeme právo platit kartou. Máme to dokonce ošetřené. Naše povinnost je ale ochránit možnost platby v hotovosti. To je subkapitola práva na život offline,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu v úvodu článku.

Jan Bumba, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme