Starověké řecko-egyptské parfémy nebyly jen vůně, byly to hlavně léky a využívaly se při aromaterapii. A kdo si představuje flakony s rozprašovači, jaké známe dnes, ten se mýlí. Byla to často hustá a lepivá hmota. Vědecký tým při Akademii věd se teď snaží stejné starověké parfémy znovu vyrobit.

Praha 0:10 26. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sean Coughlin roztlouká paličkou ve hmoždíři velké kusy pryskyřice na co nejjemnější kousky. Právě myrha je jednou z hlavních složek starověkých parfémů. Kromě ní se přidávala skořice nebo třeba kardamon.

Vědci pod vedením Seana Coughlina z Filozofického ústavu Akademie věd se teď snaží znovu vyrobit pětici starověkých parfémů. „První se jmenuje Stakte, ten je nejjednodušší. V projektu se postupně zaměříme na i na složitější vůně.“

Stakte je vůně, která se objevuje i v Bibli. Postup přípravy ale vědci neznají. „Stakte je vyrobený z myrhy a malého množství vody, je záhadou, jak z toho může vzniknout parfém,“ přiznává vědec.

Technika výroby není známa

V laboratoři Ústavu organické chemie a biochemie při testech ověřují použití různých druhů myrhy a také hledají techniku výroby. „Jde o to dostat pevnou pryskyřici zpět do formy, kdy je použitelná jako mast,“ popisuje chemik Jakub Smrček, člen projektu Alchymie vůní.

Starověké recepty, dochované většinou v chrámech, neuváděly přesné poměry a postup výroby, místo toho zmiňovaly význam parfému a jeho použití.

Blanka Černá, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít