V jakém věku dát dítěti telefon? A jaký by měl být? Rodiče preferují při nástupu do školy tlačítkový mobil
První mobilní telefon je pro dítě velká změna. Některým potomkům ho rodiče pořizují kvůli tomu, aby je mohli lépe kontrolovat. Jiní podléhají argumentům dítěte, že mobil už mají všichni ve třídě. Co by ale měli rodiče dělat, aby se používání mobilu dítěti nevymklo z rukou? A jak ohlídat, aby se nedostalo na internetu k věcem, které pro něj nejsou vhodné?
Přístup k mobilnímu telefonu popisuje maminka čtyř dětí Kateřina. Telefonního spojení nejčastěji využívá její 11letý syn. „Rád chodí sám třeba do obchodu třeba, nebo když jde ze školy a chce se zastavit s kamarádem na hřišti nebo k němu jít na návštěvu, tak volá,“ prohlíží historii hovorů: „Včera mi volal z obchodu dvakrát.“
První telefon do první třídy? Důležité je mluvit s dítětem, co na mobilu dělá a sleduje
Bertík má vlastní mobil dva roky. „Klidně bych s tím ještě třeba půl roku počkala,“ hodnotí Kateřina darování prvního zařízení: „Teďka zpětně bych Bertíkovi ten telefon klidně dala ještě o půl roku později. Cítila jsem ale tlak, že ho všichni ve třídě už mají, jen on ne.“
Mobilní telefon už dostala i jeho mladší sestra Tonička. Oba sourozenci ale vědí, že na internetu mohou strávit maximálně hodinu denně. Jak tento limit dodržují, vysvětluje Kateřina následovně: „Na mobilu si nastaví budík, pak jim zazvoní a skončí.“
„Náš třetí chlapeček by ale rád hrál dál a dál. Tak tomu už musíme říct, že už mu to zvonilo. Řekne, že to jenom dohraje a třeba o pět minut to přetáhne a pak skončí. Ale víc se musí hlídat. Nedělá to tak dobrovolně,“ říká maminka.
V době pandemie covidu-19 a omezených kontaktů zaznamenali dětští praktičtí lékaři mezi malými pacienty nárůst těch, kteří jsou závislí na mobilech a na internetu. I proto by rodiče měli mít přehled o tom, kolik času děti na telefonu tráví a jestli se ho mají problém vzdát.
V poslední době děti dostávají první mobilní telefon čím dál častěji už s nástupem do školy, říká Petra Sobková z oddělení vzdělávání Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Rodiče chtějí mít své dítě trochu pod kontrolou. Možná i mít možnost se mu dovolat, zjistit, kde je.“
Děti trávily v covidu před obrazovkou o hodinu a půl více času. Návrat do normálu je těžký, říká odbornice
Číst článek
Ne vždy má ale dítě hned smartphone. „Řada rodičů preferuje právě tlačítkový telefon z toho důvodu, že nechce, aby jejich potomek měl plný přístup na internet.“
Na chytrém telefonu pak můžou využít některou z rodičovských aplikací, dodává Sobková: „Přijdou mi zajímavé aplikace udržování obrazovky ve správné vzdálenosti od očí, případně blokace phishingových stránek.“
„Rozpoznat takovou podvodnou stránku mají problém i dospělí natož dítě. Z dalších možností tam je třeba blokování či povolování aplikací, což rodič bude dělat asi velmi často, protože děti aplikacemi žijí,“ upozorňuje na nebezpečí expertka.
Podstatné ale je, aby rodiče se svým dítětem mluvili o tom, co na mobilu dělá, co ho baví, co sleduje a taky mu vysvětlili nejen, proč v rodičovské aplikaci nastavili kontrolu, ale také co přesně kontroluje.
„Ve chvíli, kdy bude mít potomek pocit, že vlastně nemá žádné soukromí a že nějakým způsobem mu rodič až nadměrně vstupuje do soukromí, tak si může začít hledat cesty, jak tu kontrolu obejít. Třeba tím, že si to najde na telefonu spolužáka, kamaráda nebo třeba staršího sourozence.“
Rodiče by měli dítěti taktéž vysvětlit, jak s mobilním telefonem bezpečně zacházet, jak ho třeba zamykat nebo proč nefotit žádné intimní snímky.
Další díl seriálu na Radiožurnálu věnujeme sdílení fotografií dětí na internetu jejich rodiči, a proč by měli být rodiče v tomto ohledu nanejvýš opatrní.
