Šťastná shledání po letech odloučení ale i smutek nad prázdnými židlemi. Tak vypadaly Vánoce v roce 1945
Před 75 lety slavilo Československo první svobodné Vánoce od konce druhé světové války. Na náměstích se znovu objevily Vánoční stromy republiky. Obnovila se tak prvorepubliková tradice, kterou nacisté po okupaci země v březnu 1939 zrušili. Přestože válka skončila v květnu 1945, její důsledky byly patrné i během vánočních svátků. Projevovaly se nedostatkem zboží i prázdnými židlemi u štědrovečerně prostřených stolů.
„Příroda všecka v bílém, hory i lesy, chalupy roztroušené po stráních leží jako v peřinách a všude ticho a klid. Za to v chalupách je živo,“ popisoval Štědrý večer roku 1945 v Rožnově pod Radhoštěm reportér Československého rozhlasu.
„Velká světnice s okénky do dvou stran s pecí do čtvrtiny prostoru a s velikým stolem v rohu, kolem kterého se podle stěny táhnou dlouhé lavice, dýchá radostnou náladou.“
Na jedné straně radost z prvních poválečných Vánoc, na té druhé zničené hospodářství se všemi dopady.
Bez dárků, ale v klidu
„Vánoce, které by byly naplněny dárky v tom dnešním slova smyslu, na to můžeme zapomenout, protože vánoční dárky pro děti byly ve značně omezeném sortimentu. To zdaleka nemá nic společného s Vánoci roku 1937, 1938,“ popisuje pro Radiožurnál situaci historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
I bez dárků byly Vánoce šťastné. Mnoho rodin se poprvé za poslední roky sešlo pohromadě u štědrovečerního stolu. Pro řadu dalších byly ale svátky naopak velmi smutné. Znamenaly definitivní konec naděje, že jejich blízcí nezahynuli v nacistických věznicích nebo koncentračních táborech.
První vánoční pohlednice pochází z Británie. Zpočátku na ně zkoušeli tisknout i klauny nebo motýly
Číst článek
„Na konci listopadu 1945 už bylo zřejmé, kdo se do vlasti vrátí ještě v rámci repatriace, a kdo už je považován za mrtvého, i když mohl být stále pohřešovaný, ale pravděpodobnost, že by se vrátil byla naprosto minimální,“ dodává Kyncl.
Budování nové republiky
„Přistupuju dnes k mikrofonu s jistým pohnutím. Maje k vám mluviti o prvních svátcích vánočních opět v osvobozené vlasti. Co vám mám říct dnes po vyhrané válce - nejhroznější v lidských dějinách.“
Ve svém vánočním poselství 24. prosince 1945 přál tehdejší prezident Edvard Beneš národu nejen klid do dalších let, ale upozorňoval také na úkoly, které republiku čekaly.
„To znamená přerod hospodářství, budování nové republiky. A vybudování nové společnosti, která bude očištěna od celé té válečné a předválečné negativní minulosti nacistického Německa,“ říká Vojtěch Kyncl.
„Nás národ, všichni vlastenečtí Češi a Slováci si zaslouží, aby o prvních Vánocích po dobytí vítězství měli klid a pokoj. Budiž o těchto Vánocích opravdu pokoj všem lidem dobré vůle v celé republice,“ přál Beneš v poválečném vánočním projevu.
Články v novinách ale měly do poklidné vánoční tematiky daleko. Přinášely zprávy o probíhajícím Norimberském procesu, kde před soudem stanuli nacističtí váleční zločinci.
