Estébácká operace Neptun? ‚Byly to podvržené materiály o pomocnících nacistů,‘ popisuje historička
Rok 1964 přinesl ohromující informaci, která se týkala 2. světové války: v šumavském Čertově jezeře se našly bedny, které měly rozkymácet tehdejší poměry, a nešlo pouze o ty československé. Byla to ale vymyšlená lež a dezinformace tajných služeb s názvem operace Neptun.
„V bednách se našel archiv, který měl obsahovat seznam tajných spolupracovníků nacistů,“ popisuje historička Doubravka Olšáková.
Na 15. září 1964 svolali komunisti tiskovou konferenci, na které tehdejší ministr vnitra Lubomír Štrougal údajný nález představil. Novináři tam byli přesvědčováni, že s přisluhovači nacistů spolupracovala i západoněmecká zpravodajská služba, která dokonce svých řad přijala bývalé nacisty.
Načasování nebylo náhodné, podle historičky totiž měla „začátkem května 1945 skončit lhůta o nepromlčitelnosti nacistických zločinů a tehdejší společnost štěpila otázka, jestli lhůtu prodloužit a nevrátit se k nacistické minulosti kritičtěji“.
Mezi společenskými agenty StB najdete známá jména i z 80. a 90. let, vysvětluje badatel
Číst článek
Ze strany komunistického Československa ale nešlo pouze o tento zájem. „Protože sovětské straně vyhovovalo nechat nacistickou otázku otevřenou, a to co nejdéle to půjde. Tím totiž mohli v ,západním Německu‘ získávat další a spolupracovníky,“ vysvětluje historička. Nacističtí spolupracovníci, tedy ti skuteční, tak totiž mohli být vydíráni.
„Tiskovka měla obrovský ohlas a účastnili se jí zástupci všech významných světových agentur, zapojil se i Československý rozhlas, a to prostřednictvím zahraničního vysílání,“ říká Olšáková. Československá televize materiál zpracovala do pořadu Zvědavá kamera.
Moskva si to hrála sama
Do této dezinformace ale bylo zataženo i samo Československo. Pravdu znali jen tehdejší prezident Antonín Novotný a ministra vnitra.
„Ani Moskva nehrála s československou rozvědkou úplně čistou hru: jejich agenti tady působili už od počátku 60. let a snažili se shromáždit další informace o minulosti osobností, které na území státu žily,“ popisuje historička.
‚Nejvíc mi vadilo týrání a ničení mých dětí.‘ Příběh Drahomíry Šinoglové a její rodiny
Číst článek
„Moskva s předáním dokumentů dokonce dlouho otálela, pak je studovala i naše rozvědka – měli na to ale jen předvečer zveřejnění. Na některých záběrech je dodnes vidět, jak na některých materiálech zůstaly poznámky archiváře v azbuce,“ dodává.
Zveřejněním údajného obsahu beden komunisti chtěli ovlivnit i volby v Rakousku, dokumenty měly být totiž už také ve Velké Británii, Francii a dalších státech. Toto téma bylo opravdu světové, nacismus si lidé ještě hodně pamatovali.
Klíčovými aktéry celé akce byli: Ladislav Bitman, který podle historičky „stál za celou operací. Dokonce ji připravil, protože byl uvedený i jako nálezce beden“.
Estébáctví se dědilo z otce na syna. Příkladem a obrazem totality jsou oba Prchalové, míní historik
Číst článek
Pak to byl Antonín Šnejdárek, který po válce působil ve zpravodajských službách a pak byl na vojenské misi v Berlíně. V roce 1951 začal působit jako historik, o kterém se říkalo, že je mužem na špinavou práci prezidenta Novotného. „Ale do Československa dokázal přivézt Henryho Kissingera nebo Paula M. Dotyho,“ doplňuje.
Po srpnu 1968 oba emigrovali – Šnejdárek do Paříže, Bitman do Spojených států.
Na otázku pořadu, jestli zasáhla estébácká operace Neptun do světové politiky, historička Doubravka Olšáková odpovídá: „Rozhodně zasáhla. Ovlivnila totiž práci s politikou a zapomněním Evropy.“
Celý díl pořadu Jak to bylo doopravdy si poslechněte v audiozáznamu nahoře.
