Do Řecka se vrátí část výzdoby z antického Parthenonu. Sochy byly 200 let ve Vatikánské sbírce
Vatikán a Řecko v úterý uzavřely dohodu o vrácení tří zlomků sochařské výzdoby z antického chrámu Parthenon, které byly po dvě století ve sbírkách Vatikánských muzeí. Informovala o tom agentura AP. Řečtí představitelé doufají, že tento krok podnítí další země, aby následovaly příklad Vatikánu a vrátily Aténám další sochy z Akropole. Podle agentury Reuters jde o vzkaz Britskému muzeu, které má ve sbírkách tak zvané Elginovy mramory.
Vatikán nazývá vrácení soch „ekumenickým darem“, který míří řecké ortodoxní církvi, a nejde tedy o vrácení na základě mezistátní dohody. Dokument v úterý ve Vatikánu podepsal generální sekretář Governatorátu městského státu Vatikán, kardinál Fernando Vérgez, a zástupce nejvyššího představitele řecké církve, aténského arcibiskupa Ieronyma. U ceremonie byla řecká ministryně kultury Lina Mendoniová.
„Doufáme, že toto gesto svatého otce napodobí i další. Jeho svatost římský papež ukázal, že je to možné a realistické,“ řekl Papamikrulis Emmanuil, který aténského arcibiskupa ve Vatikánu zastupoval.
Beton až k antickému chrámu. Řečtí archeologové kritizují cestu k athénské Akropoli
Číst článek
Řecko se dlouhodobě snaží získat zejména tu část sochařské výzdoby z Parthenonu, kterou má ve sbírkách Britské muzeum. Tyto tak zvané Elginovy mramory vyvezl z Atén na začátku 19. století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešní Istanbul) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů Osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala. Podle Řecka ale k tomu neexistují dokumenty. Samostatné Řecko navíc považovalo Osmanskou říší za okupační mocnost, jejíž nadvlády se zbavilo ve válce o nezávislost v roce 1829.
