Archeologové objevili v severním Iráku nejstarší lis na víno ze severní Mezopotámie. Má 2 700 let
Archeologové v severním Iráku našli lis na víno, jehož stáří odhadují na 2 700 let. Objev považují za unikátní, protože se podle nich jedná o nejstarší dochovaný lis na víno ze severní Mezopotámie. Informuje o tom agentura Reuters.
Lis patrně pochází z doby, kdy se mezi asyrskými elitami prudce zvýšila poptávka po vínu. Asýrie, jež byla jednou z nejstarších říší na světě, se rozkládala v severní části Mezopotámie, která dnes zhruba odpovídá Iráku a částem Íránu, Kuvajtu, Sýrie a Turecka.
„Jde o poměrně unikátní archeologický objev, protože archeologové poprvé v severní Mezopotámii identifikovali místo, kde se vyrábělo víno," uvedl Daniele Morandi Bonacossi, profesor blízkovýchodní archeologie na univerzitě v italském Udine.
‚Je to neuvěřitelný nález.‘ Norští archeologové objevili druhou lyži z doby železné, byla ukryta v ledu
Číst článek
Lis byl nalezen asi 60 kilometrů od severoiráckého města Dahúk v lokalitě Chanis.
Bonacossi poznamenal, že nález je významný i kvůli historickému kontextu. Podle dříve nalezených dobových textů se mezi členy dvora a společenskými elitami zvýšila poptávka po vínu. Bohatí Asyřané víno používali při různých ceremoniálních obřadech. Podle archeologických nálezů v té době rovněž došlo k rozšíření vinic.
„V pozdním asyrském období, mezi sedmým a osmým stoletím před naším letopočtem, došlo k prudkému nárůstu poptávky po vínu a produkci vína,“ uvedl Bonacossi s tím, že asyrský královský dvůr požadoval stále více vína.
Podle Bonacossiho se v Chanisu našlo 14 objektů, které sloužily k lisování a zpracování vína. Lidé na hrozny šlapali ve čtvercových kamenných bazéncích, šťáva následně stékala do kulatých nadrží, odkud se stáčela do nádob, nechala zkvasit a pak se prodávala.
Naleziště objevili italští archeologové z univerzity v Udine ve spolupráci s památkovým úřadem Dahúku. Týmy nyní usilují o zapsání lokality na seznam světového dědictví UNESCO.
