Vlasovci se pro nás obětovali. Bez nich by se spousta dnešních Pražanů nemusela narodit, říká historik
8. května 1945 skončila německou kapitulací 2. světová válka v Evropě. Už několik dní před tím, tedy 30. dubna spáchal Adolf Hitler sebevraždu a dva dny nato padl Berlín. Historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu pro Radiožurnál připomněl, co přesně se v předvečer kapitulace i přímo v Den vítězství odehrávalo.
Jak vypadaly poslední dny války v Evropě?
Každý z protagonistů tehdejšího dění měl svůj cíl. Byť se válka chýlila ke konci, Němci se snažili zachránit, co se dá, a co nejvíc omezit ztráty z katastrofy, do které se pod vedením Adolfa Hitlera dostali.
Poslechněte si rozhovor Petra Krále s historikem Vojenského historického ústavu Tomášem Jaklem o událostech na konci 2. světové války
Spojenci se snažili co možná nejrychleji ukončit válku a minimalizovat ztráty jak vojenské, tak civilního obyvatelstva. A Sovětský svaz se snažil zabrat co největší část území pro své poválečné výhody a své expanze do Evropy.
A německá armáda se snažila v co největších počtech dostat západním směrem tak, aby se dostala k Američanům.
Přesně tak.
Němci kapitulovali v podstatě nadvakrát, za jakých okolností to bylo?
Bylo to po vyjednávání, kdy první kapitulace proběhla brzy ráno 7. května. Odehrála se v hlavním stanu vrchního velitele spojeneckých expedičních sil v Evropě generála Eisenhowera v Remeši.
Kapitulační podmínky stanovovaly ukončení válečných operací a ukončení nepřátelství o půlnoci z 8. na 9. května. Z prestižních důvodů potom Sovětský svaz trval na opakování formálního podpisu kapitulace v Berlíně, který proběhl v prvních ranních hodinách 9. května.
Vítězný boj o Prahu
V Praze se 8. května poměrně intenzivně bojovalo. Připomeňme si pražské povstání.
Německá posádka a bojové skupiny, které se město snažily ještě 8. května dobýt, kapitulovaly do rukou československé armády a československé národní rady.
Velitel Pražského povstání se před vojenským soudem dozvěděl, že umožnil odchod vlasovců, líčí badatel
Číst článek
Boj o Prahu skončil vítězně – jak jste již naznačoval, poslední operace skupiny armád Střed byla snaha dostat co nejvíc vojáků z východní fronty do amerického zajetí. Předpokládali totiž, že v Kanadě v zajateckých táborech budou lepší podmínky než na Sibiři. Jelikož se Němcům nepodařilo Prahu jako komunikační uzel dobýt, musela skupina armád Střed Prahu obcházet.
Vojska generála Vlasova se do západního světa nedostala…
Obětovali se pro nás. Kdyby odpochodovali do amerického zajetí hned 5. května ze Suchomast, měli by určitou šanci, aby byli přijati do amerického zajetí ještě v době války. Přišli tam ale bohužel pozdě. Zdrželi se totiž bojem o Prahu, kde zachránili spoustu životů. Mnoho dnešních Pražanů se vůbec díky jejich zásahu mohla narodit.
Vlasovci se dostali k demarkační linii pozdě a velká část z nich pak okolo 12. května, po přiblížení Rudé armády, padla do sovětského zajetí a skončili v pracovních táborech.
