„Znát to, čím se plýtvá, jakými kategoriemi, jestli je to více zeleniny, nebo pečiva, je pro nás stěžejní,“ říká výzkumnice Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně. Česko se totiž zavázalo, že do roku 2030 snížit plýtvání jídlem o polovinu.

Nejdřív proto vědci musí projít odpad, který se v Česku vyhazuje. Zaměřili se přitom na generaci Z, tedy lidi narozené mezi lety 1995 a 2010, kteří podle zahraničních výzkumů vyhazují nejvíc potravin.

Z prvních dat výzkumu vyplývá, že mladí oproti starším generacím jedí méně trvanlivých a více čerstvých potravin. To by mohlo naznačovat, že jedí zdravěji.

„Už teď můžeme říci, že v této rychlé době lidé nemají tolik času věnovat se zpracování pokrmu. Opouští se metody, jako je zavařování a sušení,“ vysvětluje Veronika Antošová z Mendelovy univerzity.

„Roste blahobyt, potraviny jsou relativně dostupné, a tak mladí více plýtvají. To jsou důležité informace i spotřebitelském chování,“ říká Antošová.

Z popelnic i deníků

Aby vědci zjistili, co přesně mladí lidé vyhazují, sledují obsah popelnic z univerzitních kolejí. „Tento odpad pochází z kolejí brněnských univerzit. Ale máme svozy z více míst v Česku,“ říká vědkyně Veselá s tím, že výzkum počítá s deseti vysokoškolskými kolejemi.

„Denně přebíráme 400 kilo, teď tu máme dva vzorky po 200 kilogramech,“ říká pracovník společnosti, která odpady třídí. Před ním je asi 20 kontejnerů, které musí jeho lidé roztřídit do vybraných kategorií.

„Je to podle materiálů, papír, plast, sklo, kovy a pak nás hodně zajímají kategorie biologického odpadu,“ vysvětluje.

„Jsou tady balené potraviny živočišného původu. Tady je celé jedno balení lasagní, mléčné výrobky, našli jsme sýr, nedojedený tvaroh, často to bývají jogurty, máslo. Taky ovoce a zelenina. Dnes jsme našli i pět syrových vajíček, která jsou neporušená, to se často nestává,“ vyjmenovává muž ze společnosti na zpracování odpadu.

Ne všichni studenti ale bydlí na kolejích. Experti z Mendelovy univerzity proto oslovili i několik stovek lidí, kteří bydlí v bytech. Vyplňují dotazník a měsíc si vedou spotřebitelský deník.

„Od rána si zaznamenávají, s jakými potravinami se setkali u snídaně a kolik toho vyhodili. Potravinový odpad si rozdělí do kategorií, které si zváží. Takhle postupují až do večera,“ popisuje Antošová z Mendelovy univerzity.

Kampaň a její dopad

V druhé fázi výzkumu Mendelovy univerzity bude následovat kampaň za snižování plýtvání vedená na sociálních sítích. Vědci se také budou setkávat přímo se studenty.

„Přímo na kolejích budeme ukazovat různé rady, tipy a triky, jak připravit jídlo tak, abychom neplýtvali. Třeba jak se dá využít i nať z mrkve,“ navrhuje výzkumnice Antošová.

Ve třetí fázi vědci zopakují první část výzkumu s obsahem popelnic. Vědci budou opět celý rok svážet odpad z kolejí a analyzovat deníky a dotazníky.

„Budeme měřit, jestli měla kampaň dlouhodobý efekt. Tedy jestli se studenti vrací do svých zaběhnutých kolejí, nebo jestli zůstávají u napraveného chování,“ plánuje výzkumnice Veselá.

Co funguje a nefunguje, shrnou vědci na podzim roku 2026 pro ministerstvo životního prostředí v návodu, jak generaci Z vést k lepšímu hospodaření s jídlem. Návod bude veřejně dostupný a zájem o něj mají i některé obchodní řetězce.