Zakončil jsem to nejlepším možným způsobem, radoval se Vakoč po posledním závodě kariéry
Cyklista Petr Vakoč má za sebou poslední závod kariéry. Vítěz jednorázové klasiky Brabantský šíp z roku 2016 a český mistr 2015 zažil derniéru na středečním Giru del Veneto v Itálii. A v cíli se mohl radovat, závod ovládl jeho stájový Xandro Meurisse. „Zakončil jsem to nejlepším možným způsobem, týmovým vítězstvím. Byl to úžasný zážitek, zatím zažívám euforii,“ řekl Vakoč v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jak vám to zní, že šlo o váš poslední závod kariéry?
Pořád si to asi úplně neuvědomuji a chvíli mi to potrvá, ale je to tak. Zakončil jsem to nejlepším možným způsobem, týmovým vítězstvím. Byl to úžasný zážitek, zatím zažívám euforii.
S cyklistou Petrem Vakočem mluvil po posledním závodě kariéry redaktor Karel Janů
Od stáje Alpecin-Fenix jste dostal nabídku na prodloužení smlouvy. Bylo to těžké rozhodování?
Bylo, hodně jsem o tom přemýšlel. Trvalo mi to asi dva měsíce, než jsem dospěl k finálnímu rozhodnutí. Probíral jsem to s bezpočtem lidí, koukal na to ze všech úhlů. Ale nakonec jsem se rozhodl poslechnout své srdce, které mi říkalo, že je čas se vydat do neznáma, na novou cestu.
Kdy se vám to rozhodnutí rozleželo v hlavě definitivně?
Po letošní Tour de France jsem si uvědomil, že to byl úžasný zážitek, jeden z největších, co jsem v cyklistice zažil. Najednou jsem cítil, že jsem cyklistikou naplněný a že mám chuť se pustit do dalších výzev a oblastí života, které jsem v posledních letech trochu zanedbával.
‚Je čas vydat se novým výzvám.‘ Cyklista Vakoč končí kariéru, čeká ho poslední závod
Číst článek
Čeho si ve své kariéře ceníte ze sportovního hlediska nejvíc?
Nejvíc si cením toho, že jsem se po vážném zranění, kdy mě při tréninku na soustředění v Jižní Africe srazil náklaďák, dokázal vrátit na nejvyšší level. Že jsem vytrval navzdory negativním prognózám, že už to na profesionální sport nebude. Udělal jsem pro to všechno a jsem neskutečně hrdý, že se mi to povedlo.
Mluvil jste o tom, že se teď chcete věnovat studiu psychologie. Jak daleko jste v této oblasti a čím vás tenhle obor tak zaujal?
Teď budu ve druhém ročníku, takže mě čekají ještě dva roky. Je to oblast, která mi neskutečně pomáhala už před zraněním, ale zejména po něm. Práce na psychologii a v emoční rovině hrála zásadní roli, že jsem překonal všechny překážky, strach z pádů a pomohlo mi to předvádět nejlepší výkony.
