Dnes je Velikonoční pondělí. V Česku se k tomuto dni váže už po staletí mnoho zvyků - pomlázka, malovaná vejce a rodinná setkávání. Proč se ale na Velikonoce mrská?

7:37 21. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve světě ale Češi mají naprosto mimořádnou tradici – to, že chlapci chodí mrskat děvčata, je v Evropě docela rarita.

„Věřilo se, že se z čerstvých proutků na děvčata přenáší nová síla a krása,“ říká etnograf Dalibor Hobl.

Nejdříve se lidé vypláceli navzájem – hospodář začal u své ženy a dětí a potom se to obrátilo, takže manželka vymrskala hospodáře. Důvod byl jediný - aby se všichni pomladili.

Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od středověku a má více podob.

Jiná je na venkově a ve městech, liší se i od západu na východ, ale koledníkům se vždycky dávala vajíčka.

Stále častěji se v Česku objevuje i tradice velikonočního zajíčka. Podle historičky Walburgy Vavřinové pochází z Německa a nejspíše souvisí s bohyní Velikonoc Esterou.

Koledníci dostávali vajíčka hlavně z praktických důvodů. Zpestřilo jim to stravu

Číst článek

„Pohanské jarní božstvo provázel právě zajíc a křesťané ho přidali k panně Marii, která zvítězila nad prvotním hříchem a nad zajícovou chlípností.“

Také se tvrdilo, že zajíc nikdy nespí. Tím jako by evokuje vzkříšení a život bez věčného spánku.

Naděžda Hávová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít