Svatováclavskou korunu nezdobí podle gemologa Hyršla rubín, ale rubinel
Současná výstava korunovačních klenotů, která končí tuto neděli, je velkou událostí také pro vědce. Po deseti letech dostali svolení, aby prozkoumali korunu Karla IV. Byl mezi nimi i uznávaný gemolog Jaroslav Hyršl. Muž, který se zabývá naukou o drahých kamenech, nově potvrdil to, co řekl už před 15 lety - rubín na koruně není rubínem, ale rubinelem.
„To, co bylo dlouho označováno za rubín, je ve skutečnosti rubelit, červený turmalín. Rubín to není, přestože se o tom psalo v knihách a považovalo se to za rubín už od doby Karla IV.“
Byl to právě gemolog Jaroslav Hyršl, který v roce 1998 drahokamy z koruny Karla IV. podrobně prozkoumal. Podle něj je mezi rubínem a rubelitem velký rozdíl.
„A to nejen pro nás geology, ale i pro ty, kdo chtějí mít něco kvalitního ve šperku. Rubín je jeden z nejcennějších kamenů – je to červená odrůda korundů, má vysokou tvrdost a je strašně vzácný. Velký kvalitní rubín může mít cenu až několik milionů korun. Rubelit je červená odrůda turmalínu, která je podstatně běžnější a kterou si může dovolit prakticky každý.“
Gemolog Hyršl novým měřením potvrdil, že rubín na svatováclavské koruně je ve skutečnosti rubinel
Když se svým tvrzením v roce 1998 přišel, správa Pražského hradu a další odborníci byli touto zprávou překvapeni. Rubín je totiž na první pohled od rubelitu k nerozeznání.
„Ztratili jsme sice prvenství největšího rubínu mezi šperky, jak to bylo původně udáváno i ve světové literatuře, ale zase jsme získali prvenství nejstaršího významného turmalínu ve šperku, což je v podstatě totéž.“
Kameny studoval Jaroslav Hyršl také v den, kdy se korunovační klenoty připravovaly na velkou výstavu ve Vladislavském sále. Od správců pokladu dostal hodinu na to, aby rubín, spinely, safíry i smaragdy prohlédl dokonalejším přístrojem než v roce 1998, takzvaným Ramonovým spektrometrem.
„Ten je nejpreciznější na ověření mého starého měření, jestli jsem měl pravdu v přeurčení dvou nejvýznamnějších kamenů – tedy rubelitu, a pak jsem tam ještě určil, že jeden safír je ve skutečnosti akvamarín. Ověřilo se, že moje tvrzení bylo správné.“
Hodnota koruny se nesníží
Ze zmíněný spektrometru se podobně jako ze spektrofotometru dají nahrávat spektra přímo do počítače, pak se dají srovnávat s literaturou a s databázemi, které jsou běžně k dispozici. Takto se určuje, o který jde minerál.
Novými poznatky se ale hodnota svatováclavské koruny nijak nesnižuje, zdůrazňuje mineralog Hyršl. Takových středověkých korun se zachovalo jenom několik, nejstarší je koruna Karla Velikého. Mezi nimi ta česká vyniká hlavně kvalitou a velikostí použitých drahokamů.
