Neuskutečněné ukrajinské volby
Poslední březnový den měly na Ukrajině proběhnout pravidelné prezidentské volby, konané v této zemi vždy jednou za pět let. Nejvyšší rada, tedy ukrajinský parlament, je ale nevyhlásila. Důvod je jasný – na Ukrajině platí válečný stav. Přesto se ve společnosti i na politické scéně rozběhla debata, kdo má tedy Ukrajině vládnout, až v květnu prezidentský mandát Volodymyra Zelenského vyprší.
Ukrajinská ústava hovoří o změně na postu hlavy státu poměrně jednoznačně: Dosavadní prezident, tedy Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát vyprší v květnu, ve svém úřadu setrvá až do okamžiku, kdy bude pro svou misi připraven jeho nástupce.
Což znamená, že jeho pravomoci skončí až po inauguraci nového prezidenta – a ten může vzejít jedině z voleb.
Na druhé straně ukrajinský základní zákon konání prezidentských voleb za válečného stavu – na rozdíl od parlamentních – výslovně nezakazuje. Podobný zákaz by ovšem mohl plynout ze zákona O právním režimu v době válečného stavu.
Ukrajinští právníci ale soudí, že případné prezidentské volby jsou plně myslitelné. V tuto chvíli by se jich ovšem domáhali jen vyložení političtí odpůrci Zelenského, a těch zase není tak mnoho.
Malý velký muž
Legitimitu Zelenského jakožto prezidenta země kromě právních kliček navíc zajišťuje i jasná podpora ze strany Ukrajinců. Podle nejnovějších sociologických průzkumů současné hlavě státu důvěřuje 69 procent obyvatelstva.
Ukrajincům nevadí, že se nekonají prezidentské volby. ‚Není nikdo, kdo by nahradil Zelenského,‘ říkají
Číst článek
Na druhé straně se voleb i v dnešní situaci dožaduje jen 15 procent občanů a zhruba desetina se jich domnívá, že by Zelenskyj po vypršení svého mandátu letos v květnu měl své pravomoci předat předsedovi Nejvyšší rady Ruslanu Stefančukovi.
Ostatně je tu ještě jedna okolnost, proč do konce války ponechat v úřadu právě Volodymyra Zelenského – nejvíc by si totiž jeho odchod z funkce přála Ruská federace.
Svého výjimečného postavení na domácí i mezinárodní politické scéně se tento malý velký muž dopracoval vlastní zásluhou – nejdřív opravdu podivuhodnou proměnou z komediálního herce ve špičkového politika, a ve válečných podmínkách, jaké na Ukrajině skoro nikdo nečekal, i v jednoznačného vůdce národa.
Jeho slavné „Prezident je tady, vláda je tady, všichni jsme tady“ a případně odpověď na nabídku, že by ho mohl evakuovat americký vojenský letoun, „Nepotřebujeme odvoz, potřebujeme zbraně“, už dávno vstoupily do světových politických dějin.
Jeho jednoznačná autorita zkrátka není formální, ale přirozená, a to Zelenskému nikdo nevezme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci
Lukáš Jelínek
Překvapení se nekoná. Hnutí Pro život skutečně chce omezovat autonomii žen
Apolena Rychlíková
Miliardy z eurofondů pro Slovensko neohrožuje Jourová, ale Fico
Petr Šabata
Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od toho, že strana chce Německo odstřihnout od Západu
Robert Schuster