Například na pozadí propírání úsporného balíčku strávili opoziční lídři Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) u řečnického pultu celé hodiny. Semleli, co jim přišlo na jazyk, od nedostatku léků po krizi na Blízkém východě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Hlasovat o nedůvěře? Proč ne, chce to ale skutečně pádný důvod

Za této situace se mohou jevit další projevy, provázející hlasování o nedůvěře vládě, už jako zbytečné. Ale i tak na ně má opozice právo.

Když se zhruba jednou do roka o nedůvěře jedná a hlasuje, přestože má vláda spolehlivou sněmovní většinu, dá se to chápat jako pravidelný bilanční rituál.

Ve skutečnosti je jedno, jakou záminku si opozice vybere. Přesto je divné, že hnutí ANO ze všeho nejvíc vadí pražská komunální kauza Dozimetr – a právě kvůli ní by rádo Fialův kabinet sesadilo. Tentýž důvod mělo i před více než rokem.

Tehdy se pohoršovalo, že ministrovi vnitra za STAN Vítu Rakušanovi nevadí v čele civilní rozvědky Petr Mlejnek, jenž se stýkal s jedním z klíčových aktérů Dozimetru. Mlejnek sice rezignoval ještě dřív, než se poslanci sešli, ANO však už rozjetý vlak nemínilo zastavit.

Zbytečné schůze

Tentokrát opozici vadí, že Rakušan používal stejný šifrovací telefon jako obžalovaní z pražské aféry. Prý to dokazuje, že se Rakušan namočil a je bezpečnostním rizikem.

To už si nemohla z prstu vycucat nic lepšího? A o čem by podle ní vypovídalo, kdyby měl stejný telefon třeba papež František? Problém není v používání šifrovacího mobilu špičkovým politikem.

Mnohem závažnější je, že tuto věc v hodnotě zhruba 60 tisíc korun převzal Rakušan a s ním další špičky Starostů a nezávislých coby nezvyklý dar. Pro antikorupční hnutí není dobrá vizitka, když je zavázáno soukromému podnikateli, zvlášť je-li jím kontroverzní exministr Pavel Němec.

Tyto okolnosti ale opozice nechává ležet ladem a snaží se nám naivně namluvit, že STAN a organizovaný zločin jedno jest. Je to její myšlenkovou impotencí? Neschopností rozeznat okrajové problémy Česka od podstatných?

Kdyby se o nedůvěře vládě hlasovalo kvůli jejím planým slibům učitelům, kvůli nedostatku léků nebo kvůli personální nestabilitě v nemocnicích, bylo by to pochopitelné. Také by se dal sepsat seznam koaličních závazků, které byly v rozporu s programovým prohlášením vlády porušeny.

Aspoň bychom měli příležitost oprášit debatu, odkud a kam Česko jde. Poněvadž obsah konsolidačního balíčku a návrhu státního rozpočtu pro rok 2024 dvakrát nekoresponduje se snahou premiéra Petra Fialy (ODS) o restart Česka…

Místo toho si musíme zvykat, že opozice sahá po zástupných a leckdy i neexistujících problémech, kvůli kterým tepe kabinet. S běžnými strastmi občanů v socioekonomické oblasti se tak tragicky míjí.

Dokud ale v hnutí ANO bude udávat tón a tempo Andrej Babiš, tento trend hned tak nepomine a podobně zbytečné schůze zasvěcené nedůvěře vládě budou svolávány dál.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít