Před pár dny zemřel patnáctiletý chlapec poté, co ho zbili bratři jeho spolužačky. Prý se spolu moc důvěrně bavili. Jinde byla třináctiletá dívka zbita do bezvědomí svými spolužáky kvůli tomu, že odmítala nosit šátek a ještě si barvila vlasy načerveno.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Francie zápasí se zdivočelými studenty – a islamismem

Ředitel jedné školy se koncem března vzdal funkce a odešel z oboru kvůli výhrůžkám smrtí. Ty dostal poté, co napomenul jednu studentku, že nosí na půdě školy šátek coby náboženský symbol. To zakazuje zákon, který ve zpřísněné podobě platí už dvacet let.

Teror nebo terorizování?

Jde jen o několik případů z nedávné doby, které mají společné rysy. Nejde o terorismus, jak ho obvykle chápeme, ale o násilí jakéhosi nižšího a méně propracovaného druhu – terorizování nejbližšího okolí velmi mladými lidmi.

Jeho obětí jsou často učitelé anebo žáci, mnohdy sami muslimové, kteří vyznávají volnější pojetí islámu. Pachateli jsou pak samozvaní strážci morálky, případně vědomí vyzyvatelé francouzské představy o náboženské neutralitě veřejného prostoru.

Jedním z faktorů je pocit, že francouzský stát slábne a ztrácí ochotu prosazovat své vlastní normy. Mluvila o tom veřejně nedávno Mickaëlle Paty, sestra Samuela Patyho, učitele dějepisu, jehož roku 2020 zavraždil jeho žák.

Podle jejího názoru stát za svými učiteli nestojí, což se projevilo na podzim, kdy na 3. výročí Patyho smrti byl zavražděn další učitel, Dominique Bernard. Asi polovina francouzských učitelů připouští, že se při výuce cenzurují, podle jiného průzkumu se jich až 80 procent bojí.

Dalším faktorem je nový typ sebeidentifikace některých žáků s přistěhovaleckými kořeny. Francouzští kritici nových trendů si stěžují na neblahý vliv anglosaské kultury a určitého typu multikulturalismu. Ten prý nahradil francouzskou univerzalistickou koncepci občanů, kteří jsou si rovni bez ohledu na etnický či sociální původ.

Universalismus versus oběti

Na ideologii, jež vyzdvihuje vzájemné odlišnosti identit a zdůrazňuje status oběti u nebílých skupin, navázala část muslimských studentů i aktivistů. Mladí lidé prý stále více zdůrazňují své vyznání a identitu a napadají francouzskou „laïcité“.

Podle průzkumu z roku 2021 skoro dvě třetiny středoškoláků muslimského vyznání pociťují větší oddanost islámu než Francouzské republice. Tato vlna se prý viditelně zvedla v souvislosti s hnutím Black Lives Matter ve Spojených státech.

Nový směr údajně sledují s nervozitou francouzští učitelé muslimského vyznání. Naopak ho prý podporuje část nové progresivní levice, která se tak staví na jednu stranu barikády s náboženskými radikály proti umírněným muslimům a vlastně i staré levici.

Pak je tu vliv TikToku a sociálních médií vůbec. A v neposlední řadě hraje roli mobilizační potenciál války v Gaze, jež se prý stane srovnatelně silným podnětem při rekrutování nových džihádistů jako válka v Iráku před dvaceti lety.

Tyto jevy existují paralelně s velkým terorismem na jedné straně a s odmítáním určitých kruhů na chudých předměstích podřídit se zákonu na straně druhé. Nedávno skupina asi 50 lidí napadla dělobuchy a petardami policejní stanici nedaleko od budoucí olympijské vesnice. Trvalo 30 minut, než se podařilo toto minipovstání ukončit.

Prezident Macron kdysi sliboval boj s „islamistickým separatismem“, jak se vyjádřil. Ale zdá se, že v poslední době se místo toho zaměřil na jiné čestné úlohy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít