Mnozí politikové i ekonomové argumentují, že stávající poštovní koncept se přežil. Digitalizace a privatizace mnoha služeb činí pobočky nepotřebnými. Málokdo už zajde na poštu, když má bankovní účet a datovou schránku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radko Kubičko: Ani poštu nelze řídit jen jako firmu

Adekvátní je to u bank, internetové bankovnictví učinilo z poboček jistý relikt minulosti, kam člověk musí zajít jen ve zcela výjimečných případech, takže není nutné mít je zrovna za každým rohem. Přesto je tu otázka, zdali státní pošta je jen obyčejná firma, která řeší jen příjmy a výdaje a pokud se neshodují, prostě se něco plošně proškrtá.

S koncepcí, že stát je možné řídit jako firmu, přišel podnikatel Andrej Babiš, když vstupoval se svou divizí ANO do politiky. I on sám velmi brzy zjistil, že to nejde, a je dobře, že to tak nejde. Proto ostatně existuje vedle sebe sektor soukromý a veřejný, které oba mají rozdílné úkoly.

Úkolem soukromého je přinášet zisk majitelům firem, a pokud přitom konají veřejnou službu, pak se také musí vyplácet. Nebo se na ni musí vydělat jinak, v rámci nějaké podnikové společenské odpovědnosti, jejíž průkopníky jsme tu v minulosti měli, třeba Tomáše a Jana Antonína Baťovi.

Veřejný sektor musí zohledňovat zcela jiné faktory, a protože mnohé z nich se vyplácejí dlouhodoběji než aktuální účetní uzávěrka, vybírá na to daně. A právě jejich rozdělování, to je hlavním úkolem politiky, jejíž součástí musí být i veřejná diskuse.

Plní různé jiné úkoly

Česká pošta proto zůstala státním podnikem, že plní různé jiné úkoly. A nejde jen o doručovací služby potřebné pro stát, ale také by součástí měla být aktuální i historická uvážlivost. A o její míře by měla vést každodenní debatu.

Pobočky České pošty tvoří základní státní infrastrukturu a v malých obcích byly často jediným místem, kde se ještě jejich obyvatelé mohli setkat. Obchody, hospody i dopravní spojení se už také přestaly vyplácet, proto často byly též zrušeny.

Také zde stát jednal čistě ekonomicky, když například zavedl i do malých hospod EET, aby správně platily daně. Ve skutečnosti jim je měl zcela odpustit.

Státní finance dotují mnohé oblasti společenského života, právě s poukazem na soudržnost státu a podporu zaměstnanosti v zaostávajících regionech. Často jsou to dotace sporné. Nebyly by podpory do těchto oblastí smysluplnější?

Kapitolou samou pro sebe je tradiční komunikace vládní garnitury, která dopustila rozsáhlé protesty samospráv proti rušení poboček. Vůbec to s nimi neprojednala, přitom to jsou právě samosprávy, které by mohly a měly pomoci, při znalosti místních poměrů, s případnou kompenzací ztrát.

Soudržnost státu a společnosti

Závěrem dvojitý symbolický příklad z Brna. Česká pošta zrušila starobylou pobočku v ulici, která nese přes sto let její jméno – Poštovská. Stejně tak pobočku na Hlavním nádraží, symbol města, kde pracoval básník Petr Bezruč.

Ekonomicky je to bezesporu zcela logické, pobočky byly zastaralé a nevyhovovaly. A mnohé jiné ulice se jmenují po profesích, které neexistují.

Ale přesto – nenašlo by se ve spolupráci se samosprávou a nějakými podpůrnými fondy nějaké jiné řešení, které by respektovalo historickou paměť při nějakém minimálním zachování poštovních služeb nebo třeba jen prostého veřejného připojení na internet?

Je opravdu jediným řešením ekonomické ztráty nekompromisní škrt? A kdo jiný by ho měl hledat než podnik v plném vlastnictví státu.

Koncept tradiční pošty je jistě minulostí. Soudržnost státu a společnosti ale rozhodně není pojem zastaralý. Pošta je a vždy byla jeho součástí, měla by ho brát přinejmenším v úvahu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Radko Kubičko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít