Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř
Je možné považovat schválený státní rozpočet na příští rok za rozumný kompromis? Jaké změny by v něm opozice udělala, kdyby mohla? Nestraší opoziční poslanci zbytečně vysokými cenami energií? Vladimír Kroc se ptal místopředsedy rozpočtového výboru, poslance hnutí SPD Jana Hrnčíře.
Když se ještě vrátíme k tomu aktuálnímu rozpočtu na příští rok, podle předsedy vašeho hnutí ve všech rovinách silně poškodí Českou republiku, občany i firmy. Můžete být konkrétní v čem a jak?
Musíme se na to podívat i ve světle daňového nebo konsolidačního balíčku, který se schvaloval: plošně se zvedají daně prakticky všem, snad kromě silniční daně se zvedají všechny daně ať už občanům, firmám a podnikatelům.
Proč kupujeme stíhačky F-35, když máme infrastrukturu pro Gripeny? Nemůžeme si dovolit ty nejdražší stroje, říká místopředseda rozpočtového výboru Hrnčíř
Ve státním rozpočtu, což má být díl tzv. konsolidace daňového balíčku, vidíme, že třeba platby za obnovitelné zdroje energií — platby solárním baronům, jak se lidově říká — se přesouvají na domácnosti, přesouvají se na firmy a víme, že to výrazným způsobem zvýší už tak vysoké ceny energií.
Zároveň víme, že to není přesun, ale navrácení zpět. Přece tak už to bylo předtím.
Ono to není úplně navrácení zpět, protože rozsah těch plateb je výrazně vyšší. Třeba průmysl před tím, než se to převedlo na stát, neplatil tolik, jako má platit teď. Teď se přesouvá výrazně větší část regulované složky energií na podniky, takže u podniků třeba doroste regulovaná složka až do nějakých 190 procent navíc.
Ty prostředky by tedy měly být hrazeny ze státního rozpočtu, nebo jak byste to řešili vy?
Ze státního rozpočtu by část hrazena být měla. Na druhou stranu je potřeba se také podívat na to, proč se platby vlastně odehrávají, proč se to vlastně má platit.
Emisními povolenkami, což je jakási uhlíková daň, se vybírají od výrobců energií třeba z uhlí a podobně. U nás se 40 procent energie vyrábí v tepelných elektrárnách z uhlí, tak se platí emisní povolenky, které jdou do modernizačního fondu.
Stanjura do ‚předpokoje eurozóny‘ nechce, navzdory kladné analýze. Koaličním ministrům se to nelíbí
Číst článek
Peníze by měly být určeny právě na kompenzace obnovitelných zdrojů. Vláda k tomuto kroku nesáhla, že by to kompenzovala třeba z peněz modernizačního fondu.
Potom je to obrovský problém pro průmysl. Když řeknu, že dnes vyrábíme v tepelných elektrárnách jednu kW hodinu za 28 haléřů, ale emisní povolenka to zvedá asi o 2 koruny a 20 haléřů, tak je to naprosto absurdní stav, který nemůžeme udržet.
Pokud to přenesete na domácnosti, domácnosti si s tím možná nějak poradí, ale průmysl se stane nekonkurenceschopným a není možné, aby to utáhl. My tady máme průmysl, máme tady hutnictví, jsme nejprůmyslovější zemí Evropské unie a při těchto vysokých cenách to nejsme schopni zvládnout. Průmysl bude padat, což už se začíná dít.
Zelené nesmysly
Jak by podle vašich představ měl stát nějakým způsobem kompenzovat nárůst cen energií velkým firmám?
Ideální stav by byl, kdyby se nenavyšovaly ceny kvůli emisním povolenkám a zeleným nesmyslům, které opravdu poškozují náš průmysl.
Ale pokud se to stalo, tak máme modernizační fond, kde končí příjmy z emisních povolenek a z toho modernizačního fondu by se měly ceny kompenzovat spotřebitelům, ať už jsou to občané nebo firmy. Mně by to dávalo smysl. Peněz je tam dost a vláda to podle mého názoru udělat měla.
Schodek 252 miliard, o 43 méně než loni. Fialova vláda schválila svůj třetí rozpočet
Číst článek
Říkáte, že peněz je tam dost a zároveň jedním dechem byste nechal převést 30 miliard na kompenzace. Znamená to do tohoto fondu nebo jak tomu rozumět?
Ne. Z modernizačního fondu, to znamená z výnosů z emisních povolenek, které uměle navyšují ceny energií nebo elektřiny u nás, tak z výnosů prostě kompenzovat zase zvýšené náklady, které jsou zvýšeny právě umělým navyšováním. Já myslím, že je to jasné.
Je to samozřejmě takový socialistický model, který tady Evropská unie zavedla, ale když už teda je, tak se snažme to vyrovnat tak, abychom na to nemuseli doplácet jako daňoví poplatníci všichni.
Energetický regulační úřad teprve ve čtvrtek v poledne oznámil, jak se skutečně zvýší regulovaná složka ceny energií. My už tedy víme, že to něco kolem 65 procent pro domácnosti. Proč myslíte, že by měla v příštím roce nějak dramaticky cena elektrické energie nebo plynu růst?
Je to myslím 65,7 procent pro domácnosti a až 190 procent pro průmyslové podniky.
Veřejné finance, jak jsou dneska nastaveny, nejsou dlouhodobě udržitelné, hájí návrh rozpočtu Bernard
Číst článek
Teď se ptám na ty domácnosti, protože o podnicích jsme mluvili před chvílí.
Pokud distribuční složka tvoří asi 40 procent celkové ceny za elektřinu a zvedne se vám jedna složka o nějakých 66 procent, tak je jasné, že logicky zvýšení bude někde na úrovni 30 procent.
Mám pocit, že Centropol počítal, že se navýšení bude průměrně pohybovat kolem 31 procent pro domácnosti, což není úplně málo, když si vezmeme, z jaké cenové hladiny jdeme, že i tak jsou ceny energie u nás vysoké.
Pokud vím, tak silová energie by podle analytiků měla spíš naopak klesat, ale zatím ještě nikdo nedošel k žádné konkrétní částce.
Ano, je to věštění z křišťálové koule. A navíc emisní povolenky to neustále zdražují.
Proč je špatný nápad šetřit zrušením neobsazených pracovních míst ve školství a proč by do něj Jan Hrnčíř přelil 18 miliard z resortu obrany? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
