Sinolog: Cílů návštěvy Si Ťin-pchinga je několik a liší se země od země. Bude chtít zlepšit obraz Číny

„Je otázka, jestli Si Ťin-pching zvládne uhrát toto balancování,“ říká sinolog David Gardáš. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál popisuje, že čínský prezident bude muset na návštěvě Evropy balancovat mezi státy s odlišnými zájmy. Navštíví totiž Francii, Maďarsko a Srbsko. Při pondělní schůzce ve Francii, kde bude také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová budou s prezidentem Emmanuelem Macronem probírat i válku na Ukrajině.

Rozhovor Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doprovázejí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga při jeho odchodu po setkání v Elysejském paláci v Paříži, které bylo součástí dvoudenní státní návštěvy čínského prezidenta ve Francii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doprovázejí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga při jeho odchodu po setkání v Elysejském paláci v Paříži, které bylo součástí dvoudenní státní návštěvy čínského prezidenta ve Francii. | Foto: Gonzalo Fuentes | Zdroj: Reuters

Jaký je cíl návštěvy čínského prezidenta v Evropě a proč si vybral právě Francii, Maďarsko a Srbsko?
Cílů návštěvy Si Ťin-pchinga je několik a liší se země od země podle toho, s kým zrovna Si Ťin-pching bude jednat. Obecně lze říct, že jedním z hlavních cílů bude posílit ekonomické vztahy napříč Evropskou unií a i mimo ni, vzhledem k tomu, že jedna z návštěv bude směřovat do srbského Bělehradu.

Francie, Srbsko a Maďarsko. Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé od pandemie přijel do Evropy

Číst článek

U Evropské unie se dá hovořit o hlavním cíli o nějakém omezení tlaku na čínské podniky, které v poslední době začínají dominovat elektromobilitě a zeleným technologiím. A současně také posílení investic v Maďarsku a Srbsku, které často směřují právě i do těchto odvětví.

Nicméně mezi dalšími důvody mimo ekonomickou rovinu bude také cíl zlepšit obraz Číny na evropském kontinentu, který je pošramocený od pandemie covidu-19 a současně také kvůli sbližování Číny s Ruskou federací od počátku agrese na Ukrajině.

V tomto ohledu bude Si Ťin-pching usilovat o to ukázat smířlivější postoj, vzdát se dřívější diplomacie vlčích válečníků a řekněme zakopat válečnou sekyru. V tomto odvětví se určitě nemusí obávat postoje Maďarska a Srbska, kde naopak bude usilovat spíše o nějaké nabourání jednoty Unie a evropských zemí, co se týče právě postojů k Čínské lidové republice a pronikání jejího vlivu, ať už ekonomického, či jiného.

Takže k tomu můžeme zmínit například to, že v loňském roce byl pro Maďarsko největším zdrojem investic právě Peking. V Srbsku rostou investice také, především právě do zelené energie a můžeme mluvit o výstavbě solárních, větrných elektráren a dokonce podniků na výrobu sodíku.

Francouzští Ujguři kritizují Macrona. Jednáním se Si Ťin-Pchingem podle nich podporuje čínský režim

Číst článek

Ale konkrétně u Srbska bude ještě jedna z důležitých rovin to, že Si Ťin-pching přistane na 25. výročí bombardování čínské ambasády v Bělehradu, takže v tomto ohledu mu to poslouží jako jakýsi nástroj k vymezení se vůči Západu a NATO, které samozřejmě vnímá jako potenciální ohrožení svých zájmů.

Současné postoje zemí, kam Si Ťin-pching míří, se liší. Proč si vybral Francii, v čem je pro Čínu klíčová?
Tak zmíněné body, ukázání smířlivé tváře a současně vymezení se vůči Západu a NATO jsou v rozporu, když se na to podíváme. Takže je otázka, jestli Si Ťin-pching zvládne uhrát toto balancování – na jednu stranu sbližování s trojským koněm Evropské unie s Maďarském, dále s podporou režimu v Bělehradu a současně být jakýmsi nápomocným aktérem, co se týče například konfliktu na Ukrajině a současně snaha o zlepšení vztahů s Francií.

Francie ale, nutno podotknout po Macronově návštěvě v loni v dubnu, také vykazuje jisté zlepšení, tedy co se týče posilování vzájemných vazeb a konkrétně Emmanuel Macron zmiňuje tzv. strategickou autonomii Evropy, což znamená to, že by se měla oprostit nebo omezit vliv Spojených států na našem kontinentu. A následně prostor, který takto vznikne, může být využitý například velmocemi v podobě Čínské lidové republiky.

Čínská rozpínavost nad Balkánem. Investice proudí hlavně do Srbska, neklid vyvolala i v řeckém přístavu

Číst článek

Co konkrétně se očekává od jednání ve Francii, kde bude na schůzce s prezidentem Macronem také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?
Řekl bych, že schůzka ve Francii bude mít právě vzhledem k účastníkům dvě roviny. Jedna z nich bude tedy bilaterální, ekonomická, čistě mezi Čínskou lidovou republikou a Francií, kde můžeme zmínit například dodávku airbusů jako jeden z nejdůležitějších komponentů nebo součástí vzájemného ekonomického vztahu. Dále to jsou nějaké zemědělské produkty, luxusní zboží a další.

Ale na celoevropské úrovni, kterou bude tedy zastupovat šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, tak tam rozhodně budou hrát prim cla na čínské podniky v otázce elektromobility a zelených technologií. Ostatně minulý měsíc Evropská komise začala prošetřovat podezření na nezákonné dotace ze strany čínského státu pro své podniky právě ve větrných turbínách a už předtím nějakého půl roku nazpět to byla stejná záležitost u čínských elektromobilů.

Takže Si Ťin-pching jednoznačně bude chtít snížit nějaké obavy ze strany Evropské komise a evropských států a podpořit další proudění čínských podniků na náš trh. 

Jak reálné je, že Si Ťin-pchinga Macron a von der Leyenová přesvědčí o nějaké intervenci do konfliktu na Ukrajině, případně o omezení dodávek nejrůznějších součástek zbraní a tak dále Rusku? A budou řešit témata ohledně Blízkého východu?
Nepochybně současné konflikty, ať už na Ukrajině, nebo na Blízkém východě, budou hrát roli v dialogu se Si Ťin-pchingem, nebo dokonce trialogu, když započteme i Ursulu von der Leyenovou. V tomto ohledu evropští státníci budou usilovat o to opět nějakým způsobem vyvinout tlak na Peking, aby přestal podporovat Ruskou federaci.

‚Nutnost udržet mír a stabilitu.‘ Biden a Si diskutovali po telefonu o bezpečnosti, TikToku nebo drogách

Číst článek

Byť pochopitelně Si Ťin-pching neustále tvrdí, že je neutrální aktér, že Čína není ani účastníkem, ani stranou v tomto konfliktu, ale i přes proklamovanou neutralitu můžeme vypozorovat podporu, ať už v ekonomické rovině, která opravdu raketově roste od počátku konfliktu, dále v diplomatické rovině skrze různé podpory jdoucí ve prospěch Ruské federace, nebo i v té informační, kdy Čína jednoznačně přebírá narativy a rámování celého konfliktu, mimo jiné jako důsledek angažování Spojených států a NATO na Ukrajině.

Takže v tomto ohledu nebudou mít ani Macron, ani von der Leyenová jednoduchou pozici, takže rozhodně nelze očekávat zázraky a jediný přínos, který například vyvinula Macronova návštěva loni v dubnu, tak bylo to, že Si Ťin-pching alespoň poprvé zavolal ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, ale že by tam došlo k nějakému obratu, to vzhledem ke spojenectví a stejnému vnímání světového řádu a potřebě jeho rekonstrukce ze strany Ruska a Číny opravdu nelze očekávat.

Je možnost, že Macron s von der Leyenovou budou chtít použít otázku cel a jejich možných uvalení na čínské podniky jako jakousi páku, aby zatlačili více na Čínu a ta následně vyvinula nebo přenesla ten tlak na Rusko. Tady je otázka, zda to bude mít právě tento kýžený efekt, a nebude to naopak ještě cesta k nějaké tvrdší reakci ze strany Číny, která má mimo jiné monopol na produkci a zpracování mnoha vzácných kovů, které potřebuje evropský průmysl. 

Čína už nemluví o připojení Tchaj-wanu jako o mírovém. Je to promyšlený symbol, hodnotí sinoložka

Číst článek

Takže v tomto ohledu by mohla být reakce ještě tvrdší nebo mohla mít větší dopady pro evropský průmysl. Je otázka, na kolik by to pomohlo vzájemným debatám. 

A ještě co se týče Blízkého východu, tak podobně jako v případě Ukrajiny, kde se hovoří o proruské neutralitě, tak od počátku konfliktu, respektive od útoku Hamásu na izraelské území a civilisty, můžeme hovořit o propalestinské neutralitě, kdy opět Čína se tváří jako mírotvůrce, nezaujatý, nestranný, ale pochopitelně má své zájmy v regionu, mimo jiné velmi blízkého spojence v podobě Íránu.

Takže tady bude otázka, na kolik se podaří vyvinout podobný tlak, neboť Čína velmi dobře zvažuje, jak své postavení a odběr ropy z Íránu a dalších aktérů ze Saúdské Arábie, tak současně také technologické dodávky ze strany Izraele. Takže v tomto je potřeba vnímat jakési balancování a velmi umné diplomatické aktivity ze strany Pekingu.

Eliška Drobná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme