Noční vlci už mají hlavní roky za sebou, Rusko skrz motorkáře ukazuje svou sílu, říká politolog Mareš
Příznivci proputinovské motorkářské skupiny Noční vlci v pondělí na Olšanských hřbitovech uctili památku padlých vojáků za druhé světové války. Skupina je odnoží ruského motorkářského klubu. Její členové jsou z Česka, Slovenska, Německa, Makedonie nebo Estonska. Akce se účastnili i jejich odpůrci. „V našem prostředí už to ale nemá takovou odezvu,“ řekl pro Radiožurnál politolog Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Ruští příslušníci skupiny od začátku Putinovy války na Ukrajině nesmí do Česka cestovat. Co je tedy toto za skupinu?
Jsou to lidé z těch regionálních odnoží Nočních vlků. Noční vlci už nejsou pouze ruským klubem, který působil na území Ruské federace, případně na území obývaném Rusy, ale jsou tam i příznivci z Česka, Slovenska a dalších zemí.
Někdy to jsou i lidé, kteří pracují na západě, nebo možná někteří, třeba němečtí členové, už mohou mít i německé občanství. Proto se mohou volně pohybovat v rámci schengenského prostoru.
Je letos zatím ta jejich akce nějak viditelně spojovaná s Ruskem? Odkazuje nějak na válku na Ukrajině?
Měl jsem možnost zatím monitorovat třeba to brněnské setkání, brněnský pietní akt, a řekl bych, že to je hodně vázáno na historii. Ty odkazy na současnou válku se objevují spíše u některých příznivců, kteří tam přijdou a nejsou až tak viditelné, jako tomu bylo třeba v letech druhé dekády 21. století.
Ale v těch projevech, které jsem slyšel, tak je to skutečně dominantně zaměřeno na období druhé světové války.
Jaký je podle vás další potenciál Nočních vlků? O jak vlivnou skupinu jde? V minulosti se mluvilo o tom, že mají vazby přímo na Putina.
Ano, Putin je čestným členem Nočních vlků. Hovořil jsem o té symbolice minulých let a pamatuji si, že již v roce 2019 dokonce nesli vlajku s vyobrazením Ramzana Kadyrova, čečenského proputinovského prezidenta, který je také čestný člen Nočních vlků.
Noční vlci v Brně položili věnce k památníku Rudé armády. Na místě se setkali i s protesty
Číst článek
Řekl bych, že jejich potenciál už možná není tak silný, jako byl v letech 2015 až 2017, případně dalších letech. Právě proto, že jádro ruských Nočních vlků je nyní na území Evropské unie.
Mobilizační potenciál pro příznivce současného kremelského režimu stále existuje, ale řekl bych, že ty hlavní, nejdůležitější léta v podobě aktéra hybridního působení si prožili v letech, které jsem uváděl.
Netvrdím, že v současné době nejsou úplně nevýznamní. Řekl bych dokonce, že zažívají určitou expanzi v balkánském prostoru. V našem prostředí už to ale nemá takovou odezvu, jako tomu bylo třeba před sedmi, osmi lety.
Proč v tom balkánském prostoru podle vás nabývají na popularitě?
Souvisí to s geopolitickými zájmy Ruska a s tamním děním ve vnitřní politice těch zemí.
Ve vnitřní politice Srbska anebo třeba i Republiky srbské v Bosně a Hercegovině jsou silné proruské tendence, protože oni v tom kremelského režimu vidí určitého ochránce takových těch velkosrbských idejí.
To samé se může dít u slovanského obyvatelstva Makedonie, kde to zase může být chápáno jako určitá obrana proti některým vnějším tlakům, které tam z jejich pohledu subjektivně cítí.
A samozřejmě v takovémto prostředí Rusko využívá svůj tradiční nástroj a takovou tu sílu, maskulinitu, mužství přetavené do těch silných motorkářů se snaží aplikovat i v tom prostoru Balkánu.
Jejich jízda, zvlášť teď v době války na Ukrajině, vzbuzuje nevoli. I dnes (v pondělí) chtějí na Olšanech protestovat členové skupiny Kaputin. Za jakých okolností nebo podmínek je tedy podobná akce legální?
Je legální v situaci, kdy to je oznámeno jako pietní akt obětem druhé světové války. Druhá věc je, že skutečně v současné době bych řekl, že došlo k umírnění té celé vazby na soudobou politiku oproti třeba rokům 2016, 2017 a 2019.
Příznivci Nočních vlků s Foldynou uctili památku padlých vojáků. Odpůrci křičeli: Hanba, zrádci
Číst článek
Stát k tomu tehdy represivně nepřistoupil, takže v tuto chvíli je otázkou jak a na základě čeho proti tomu přistoupí, když v minulosti tyto akce proběhly v podstatě za tolerance státu.
Jednou se dokonce s Nočními vlky setkal i tehdejší hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (nyní PRO 2022).
Dá se definovat, jaké hranice by třeba musely být překročeny, aby byl na místě nějaký zásah úřadů?
Muselo by tam být třeba nějaké schvalování té soudobé ruské agrese řečené přímo a v takové míře, aby to naplnilo podmínky trestního zákoníku.
Mohly by tam být propagované některé symboly, které by orgány činné v trestním řízení, anebo i z hlediska přestupkového řízení, mohly být označeny za problematické.
Tady se ale dostáváme do toho známého problému, že například některé symboly totalitního Sovětského svazu nejsou vnímány reálně v naší justici tak jako třeba symboly nacistického Německa.
