Přelomový rozsudek. Ústavní soud rozhodl o konci povinných kastrací při úřední změně pohlaví
Ústavní soud rozhodl o zrušení povinné kastrace při úřední změně pohlaví. Jde o kontroverzní část občanského zákoníku, kvůli které bylo Česko kritizované tuzemskými i zahraničními odborníky.
V úterý rozhodlo plénum Ústavního soudu o zrušení §29 občanského zákoníku, který pro úřední změnu pohlaví vyžaduje sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů, a to s platností od poloviny roku 2025.
Česko je jedna z posledních zemí v Evropě se zákonnou podmínkou kastrací a za svůj přístup k trans lidem je dlouhodobě kritizováno ze strany mezinárodních organizací. Stále totiž platí, že pokud si chce člověk úředně (tedy v dokladech) změnit pohlaví, musí na kastraci či sterilizaci. Jde o proces, který řada lidí odmítá podstoupit.
Kastrace jako podmínka pro změnu pohlaví by mohla zmizet. Rozhodne o tom Ústavní soud
Číst článek
„Věříme, že tento požadavek je neústavní, neodpovídá mezinárodním lidskoprávním standardům ani neodráží současné vědecké a lékařské trendy v otázce zdravotní péče trans lidí,“ napsala ve vyjádření adresované Ústavnímu soudu za organizaci Trans*parent koordinátorka advokačních činností Tereza Žuffová-Kunčová.
Míní, že stát, který kastraci požaduje, porušuje Úmluvu o lidských právech, konkrétně právo na soukromí a rodinný život.
Nové rozhodnutí Ústavního soudu budou muset zohlednit zákonodárci, a to nehledě na to, že povinné kastrace měla zrušit připravovaná novela, na které se už přes rok nemůže shodnout vládní koalice. Postoj napříč vládní koalicí se ale liší.
Škrtání v zákonech
Z občanského zákoníku škrtl ÚS větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“.
V zákoně o specifických zdravotních službách zrušil větu, podle které „změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.
„Pokud Ústavní soud zruší nějaké ustanovení zákona, protože podle něj je v rozporu s ústavním pořádkem, musí ho zákonodárce respektovat,“ popsal pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál Pavel Uhl, advokát a odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Karlovy Univerzity.
Nešlo mi o sex, ale o obličej. Českému pohledu na trans osoby nejvíce škodí sexualizace, říká Králová
Číst článek
Ústavní soud se věcí zabýval v souvislosti s případem trans muže, který se narodil jako žena, ale identifikuje se jako muž. Matriční úřad zamítl jeho žádost na úřední změnu pohlaví z ženského na mužské, protože nepodstoupil chirurgický zákrok spojený se sterilizací, jak požaduje současný zákon.
„Obecné soudy řešily správní žalobu, kterou se žalobce a později kasační stěžovatel domáhal dokončení procesu tranzice bez chirurgického zákroku, což mu úřady odmítly,“ vysvětlil Uhl.
Dotyčný neuspěl před Nejvyšším správním soudem. Výsledek pak napadl ústavní stížností, kterou projednal na podzim senát Ústavního soudu. Řízení bylo přerušeno a věc byla postoupena plénu, aby rozhodlo.
Ústavní soud se k podobné otázce vyjadřoval ve střednědobém horizontu opakovaně.
„Podobnou kauzu řešil jíž před více než dvěma lety a tehdy v plénu nepřevážil názor, že se je třeba dané ustanovení rušit. I ústavní soudy mění své názory, ale děje se to zpravidla po delší době. V ústavním soudnictví jsou dva roky poměrně krátká doba. Dnešní odlišné posouzení může být výsledkem částečné obměny a posunu vnímání některých otázek společností jako celek. I Ústavní soud bývá citlivý k hodnotovým posunům ve společnosti,“ dodává Uhl.
