Do poslední chvíle se nevědělo, kam trosky dopadnou. Dokonce se uvažovalo o tom, že by se mohly dostat do vzdušného prostoru nad jihem Evropy. Nakonec pádem do moře nikoho neohrozily.
Italka Samantha Cristoforettiová během mise plnila spolu s kolegou různé úkoly - pracovali na robotickém rameni nebo vypustili desítku nanodružic, které slouží ke sběru radioelektronických dat.
Jana Spratka z pražské hvězdárny nejvíce fascinuje to, že Webbův teleskop funguje, že se všechno podařilo a že začal posílat takové snímky, jaké poslal.
Holešovice, okolí O2 areny a průmyslová zóna ve Šterboholích. Tato místa září na teplotním snímku z 18. června pořízeném z Mezinárodní vesmírné stanice. Jak mohou situaci zlepšit fotovoltaické panely?
Vědci v úterý vydali první sérii plnohodnotných snímků a dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Jeho přístroje vidí světlo, které prochází skrz mlhoviny a jiné překážky ve vesmíru.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
Tak jasně a daleko do vesmíru ještě lidstvo nikdy nepohlédlo. Teď má tu možnost úplně každý. Dalekohled Jamese Webba totiž poslal na Zemi první fotografii vesmírných dálek.
První, již v pondělí zveřejněný snímek, zachytil kupu galaxií SMACS 0723. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, teleskop se od ní odpojil 27 minut od startu.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
V pondělním tisku se dočtete o varování úřadu ombudsmana před obchodováním s černými stavbami, české vesmírné technologii a třech scénářích vývoje situace po stopce ruského plynu.
Evropa se dlouhodobě soustředí na civilní výzkum kosmu, podle vesmírného experta Jeana-Jacquese Tortory ale konflikt na východě Evropy ukázal, že přišel čas na změnu.
Raketa má urazit vzdálenost 300 kilometrů, přičemž ponese zařízení na měření rentgenových paprsků, které produkují plyny zaplňující mezihvězdné prostředí.
Jedním zdrojem prachu je venkovní prostředí. Odtud si domů přinášíme částečky pylu, půdy a hmyzu.Prach také tvoří odumřelé kožní buňky, částice z vesmíru a výkaly roztočů.
Vesmírný odpad tvoří vysloužilá zřízení, zbytky raket a tříšť. Té je nejvíc a vzniká drobením nebo výbuchem nefunkčních předmětů. Ve velké rychlosti může napáchat škody i miniaturní šupinka laku.
„To, co vidíme na východě Ukrajiny, se děje, když chybí informace z vesmíru,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Scott Pace, ředitel amerického Space Policy Institute, proč ruské rakety často minou svůj cíl.
Posádku vede astronaut Čchen Tung, který se již jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do vesmíru.
Planetum 1 je hlavně vzdělávací projekt. Studenti se díky němu budou učit ovládat a programovat družice. V kinosále planetária vznikne obdoba velína kosmické agentury.
Speciální kamera teleskopu vypadá jako včelí plástev a funguje milionkrát rychleji než kamera, která se používá třeba u mobilních telefonů. Co se na obloze děje, pak vědci zjistí v řádech nanosekund.
Mise byla původně naplánovaná na deset dní, z toho jich cestující měli strávit na ISS osm. Posádka se na stanici věnovala různým vědeckým a komerčním aktivitám, celkem měla v plánu 25 experimentů.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostala první soukromá výprava. Kam se ještě lidstvo podívá? Odpovědi hledá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.