Španělský penzista Ricardo Vidan uběhl šestidenní závod na západě Čech. 82letý penzista začal běhat po Olympijských hrách v Barceloně v roce 1992, před tréninkem ale dává přednost rovnou závodění.
„V konečné fázi mám v arzenálu ještě totální bojový mód, a to si prostě rozostřím zrak, koukám do blba a prostě jen dýchám a hýbu se, dokud není konec,“ popisuje Kozlík krizové situace v závodě.
Mnoho závodníků se ztratilo kvůli krupobití, mrznoucímu dešti i vichřici. Pořadatelé totiž nereagovali na varování meteorologů ohledně možného zhoršení počasí.
Miloš Škorpil je jedním z nejznámějších propagátorů běhu a zdravého životního stylu. Ultramaratonec a běžecký trenér radí, že začít s běháním může v podstatě kdokoliv a v jakémkoliv věku.
David Pelíšek pracuje na olomoucké Střední škole pro sluchově postižené, jejíž studenti mají většinou kombinované postižení. Učí i základy společenských věd, jazykovou komunikaci, přírodní vědy.
„Spávám, kam dojdu. Mám už dopředu zjištěné nějaké možnosti, kde se dá vyspat. Většinou jsou to autobusové zastávky nebo třeba nějaké přístřešky v lese,“ říká v pořadu Host Lucie Výborné Petr Ozogán.
Ultramaratonec Boas Kragtwijk vyběhl 22. července. Od té doby absolvuje každý den minimálně vzdálenost jednoho maratonu. Cestou z Amsterdamu do Kyjeva plánuje proběhnout také Berlínem a Varšavou.
Ultramaratonského závodu K6 v Konstantinových lázních se zúčastnilo hned několik penzistů. Za šest dní se podařilo uběhnout přes 500 kilometrů 76ti letému Italovi.
Jeho nejnovější výkon na běžeckém pásu se však do světových atletických tabulek bohužel nezapíše, protože Světová atletika výkony na běžeckém pásu neeviduje.
Závod skončil v neděli v poledne, účastníci dostali na uběhnutí přesně 30 hodin. Startovací čísla mělo dohromady na 1200 lidí. Větší část z nich se zapojila do štafety, 500 lidí startovalo samo.
Téměř 5000 kilometrů je to z Prahy třeba do Kanady. Zároveň je to vzdálenost, kterou musí za 52 dní v New Yorku uběhnout účastníci nejdelšího závodu na světě. Navíc na trati, která má necelý kilometr.
Ultramaratonec a extrémní sportovec Štěpán Dvořák, profesí hasič v jaderné elektrárně, prozrazuje, proč uměle natahuje svoje trasy a jaké má další sportovní aktivity.
Sedm maratonů v sedmi dnech na sedmi kontinentech, to je výzva jménem World Marathon Challenge. Začíná se na Antarktidě, pokračuje po jižní a severní Americe, ve čtvrtek odpoledne se 42 kilometrů běželo v Evropě - konkrétně v Madridu - a ještě večer se přelétá do Afriky. Velmi dobře si po čtyřech závodech vede český reprezentant Petr Vabroušek, který je průběžně na druhém místě.
Radek Brunner se třetím místem postaral o nejlepší český výsledek v historii Spartathlonu, ultramaratonského běhu na 245,3 kilometru. Trasu z Atén do Sparty zvládl jednačtyřicetiletý vytrvalec z Babic u Říčan za 24 hodin, sedm minut a 29 sekund.
Nový dálkový maraton začal v jordánské Akabě český běžec David Chrištof. Během jedenácti dnů ho čeká bezmála pět set kilometrů přes celé Jordánsko. Svůj benefiční běh zakončí u syrských uprchlíků v táboře Zaatarí.
Právě dnes startuje v Maroku jeden z nejtěžších běžeckých závodů na světě. Účastníci stráví v horké poušti několik dní, během každého z nich uběhnou desítky kilometrů a veškeré zásoby si při tom nesou na zádech. V 58 letech se do závodu přihlásil i Josef Škvor z Prahy. Náročnou trať bere jako životní výzvu.
