„Je potřeba, aby stát poskytoval metodickou podporu, aby ředitelé dlouhodobě nebyli jen administrátoři budov, ale poskytovali učitelům podporu metodickou v učení. To je takový dluh českého školství.“
Zatímco mezi bohatšími rodinami na konci měsíce nic neušetří zhruba každý desátý, přibližně 13 procent, mezi chudšími rodinami to je každý druhý, kolem 54 procent.
„Třetina domácností, 34 procent, říká, že neušetří z měsíčního příjmu vůbec nic nebo do 500 korun. Někteří jsou v hospodaření i pod nulou. Před rokem to byla asi pětina,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Alexej Levinson už od 70. let minulého století zkoumá, co si Rusové myslí. „Putin je vojenský velitel a vůdce národa,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Z podpory, kterou stát dává na stavební spoření, jde skoro polovina na poplatky bankám a pojišťovnám. Daniel Prokop se v rozhovoru k projektu Život k nezaplacení věnuje také očkování proti covidu.
„Bál bych se těch rychlých opatření, mezi které já řadím i ten pětitisícový příspěvek v Česku, a energetický tarif pro všechny. To je náročná a nákladná věc, která se z poloviny míjí tím účinkem.“
Český rozhlas se spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace energetické krize a dalších problémů.
Nová vláda deklarovala, že místo opatření bude chtít apelovat na osobní odpovědnost jednotlivců. Server iROZHLAS.cz oslovil v anketě odborníky a zeptal se jich na funkčnost této výzvy.
Psycholog a sociolog Nikola Hořejš si myslí, že vláda dobře apeluje na očkování třetí dávkou a osobní odpovědnost. Jak ale řekl v rozhovoru Radiožurnálu, nefungují obecné výzvy.
V české společnosti expert pozoruje jev, který se v sociologii pojmenovává privatizmus: stažení se do soukromí a rezignace na veřejný život a hodnoty. Projevuje se například nízkým zájmem o politiku.
„Dezinformace cílí na lidi, kteří se jimi přejí být zasaženi,“ tvrdí sociolog Václav Štětka. To znamená, že mají tendenci vyhledávat alternativní zdroje informací a těm oficiálním příliš nedůvěřují.
Kvůli zákazům návštěv trpí děti v ústavech nedostatkem kontaktu s rodiči. Podle odborníků to u nich může mít závažné následky, píše regionální Deník. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Jako zásadní vnímá Fučík schopnosti komunikace s lidmi, kteří mají různé představy o kritickém myšlení. „Protože i kampaně proti očkování, hoaxy a konspirace se samy rámují jako kritické myšlení.“
„Těch, kteří ani nenosí roušky, je asi o 10 procent více než na jaře. Sabotérů, kteří jsou proti opatřením, jsou jen jednotky procent,“ popisuje výsledky výzkumu sociolog Daniel Prokop.
Speciál Plusu tentokrát patřil rozdílné úrovni školství v Česku. Nejhorší výsledky mají studenti na Ústecku a Karlovarsku, nejúspěšnější jsou oproti tomu žáci v Praze nebo Jihomoravském kraji. Proč?
Pandemie koronaviru zasahuje do životů lidí na celém světě. Zastavil se společenský život i ekonomika, kterou podle odborníků čeká krize. Jak se s tím česká i světová společnost vyrovná?
Stojí proti sobě v české společnosti dva nesmiřitelné tábory? Podle průzkumu Rozděleni svobodou, který Český rozhlas spolu se sociology připravil k 30. výročí sametové revoluce, je situace složitější.
Eurohujer nebo euroskeptik – na tyto výrazy narazíte nejčastěji, pokud se pídíte po vztahu Čechů k Evropské unii. Jaké názory ale vlastně mají? Výsledky výzkumu rozebírá jeho autor – Daniel Prokop.
Sociolog a prognostik Fedor Gál jako člověk, který se narodil v terezínském ghettu, považuje dnešní dobu za stav klidu a blahobytu. S politickými představiteli v posledních letech ale spokojený není.
Slovensko se chystá na vládu nového premiéra Petera Pellegriniho ze strany Smer. Ten má nahradit odstupujícího předsedu vlády Roberta Fica, který se podvolil tlaku masových demonstrací a podal demisi.
Česko je rozdělená země. Proti sobě ale podle sociologa Stanislava Bilera nestojí města a venkov, společnost se štěpí podle věku a vzdělání. Zároveň existují zanedbané regiony, o kterých se nemluví.