Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. Snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo, říká přednostka.
„Jde taky o úzkostné a depresivní stavy, sebevražedné myšlenky. Potvrdili nám to psychologové a psychiatři: izolace v době pandemie způsobila mnoho psychických problémů,“ přibližují mladé filmařky.
Se sebepoškozováním u dětí a dospívajících se odborníci ve svých ordinacích setkávají v poslední době velmi často, říká klinický psycholog Daniel Krejcar z pražského Psychoterapeutického centra Nákel.
Podle Lidových novin zajišťují lidem akutní zdravotní péči podle zákona kraje. A do fitness center se lidé podle Deníku vrátili i kvůli touze po společnosti. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Ročně si sáhne na život průměrně 1277 lidí včetně desítek dětí a dospívajících. Podle Linky bezpečí se toto číslo v poslední době zvyšuje. Proč se ale mladí lidé o sebevraždy pokoušejí?
Strach, vztek nebo třeba smutek – i to může být důvod, proč někdo začne ubližovat sám sobě. Sebepoškozování často provází pocity viny, upozorňuje psycholožka Barbora Downes.
Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech zavádí novou terapii pro léčbu sebepoškozování. Reaguje tím na nárůst počtu dětí, u nichž se začalo objevovat sebepoškozování a sebevražedné chování.
Kazí digitální svět a závislost na něm vztahy mezi dětmi? A proč chlapcům digitální svět stačí? Poslechněte si rozhovor s adiktologem Tomášem Jandáčem.
Liberec||Johana Tománková|Společnost|ZPRÁVA Z REGIONU
Na Linku bezpečí se děti obracejí i kvůli vztahům, a to v rodině, s vrstevníky nebo může jít o vztahy partnerské. Děti řeší také somatické potíže, nemoci a ekonomické problémy v rodině.
Úleva od vnitřního tlaku, útěk od problémů, znechucení sebou samým nebo říkání si o pozornost, které se jim nedostává. To jsou důvody, kvůli kterým se stále více dětí a dospívajících poškozuje.