„Demografické změny jsou velké. V minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se seniorům vybíralo, než posílalo. V dalších desítkách let to kvůli demografickému vývoji bude naopak,“ říká ekonom.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že návrh důchodové reformy dá vládě 30. dubna. Sněmovna by ji mohla projednat v létě, Senát pak v září nebo v říjnu.
Loni skončil důchodový systém v dosud nejvyšším schodku – téměř 73 miliard korun. „Dnešních 73 miliard by okolo roku 2050 mohlo být až pět procent HDP – přes 400 miliard korun,“ varuje Mojmír Hampl.
Ministerstvo vnitra navrhuje, že by někteří policisté či hasiči nemuseli odcházet v 65 letech, jak je to teď, ale uniformy by mohli nosit až do 70 roků. Vyplývá to z návrhu změn ve služebním zákoně.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
Jakýkoliv náznak důchodové reformy v česku politicky nemá šanci uspět. Alespoň do té doby, než dojde k totálnímu průšvihu, který politiky přinutí čelit realitě.
Návrh na třináctý důchod, který zvýší celkový důchod o zhruba osm procent, podpořilo 58,2 procent voličů. Předběžné průzkumy před referendem přitom naznačovaly, že přijetí bude jen těsné.
Dokončenou normu dostane Legislativní rada vlády a po ní kabinet. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.
Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.
Postup vlády při prvním jednání hájili ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce Marian Jurečka. Žalobu podali poslanci hnutí ANO, za které se zasedání zúčastnila Alena Schillerová.
„Od čtyřnásobku průměrné mzdy se neplatí žádné sociální pojištění, což reagovalo na výrok Ústavního soudu z roku 2011, ale takovým hodně přehnaným způsobem,“ říká Daniel Prokop.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl před soudci uvedl, že výše lednové inflace byla šokující a nešlo předpokládat, jak vysoká bude důchodcovská inflace.
Novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí či se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Pokud má být někdo vítězem posledních let, potom to mají být důchodci. Aspoň se tak zdá z vyjádření některých politiků i ekonomů. Je to ale jen zastírání skutečnosti.
Podle Mikuláše Kroupy je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu,“ popisuje.
Špidla souhlasí s tím, že je reforma nutná. Jurečka ale podle něj nabízí delší práci a nižší důchody. Podle Nerudové reforma přispěje k tomu, aby bylo dost peněz na důchody pro větší část populace.
Disidentům s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa dorovná penzi na průměrnou částku. Koncem září byla průměrná penze 20 254 korun.
Návrh novely jeho ministerstvo pošle ve čtvrtek do legislativního procesu, předloží ji k připomínkám. Úprava předčasných důchodů pro náročné profese by se měla doplnit dodatečně.
„Bez jakéhokoliv přechodného období se zavádí nové podmínky pro předčasné důchody. Když tento návrh schválila vláda, tak to přechodné období 13 měsíců tam bylo,“ poznamenala Alena Schillerová z ANO.