Naopak život ve městě Buča, které se stalo symbolem ruských válečných zločinů, se vrací alespoň zdánlivě do normálu. „Dnes už tam skoro nenajdete známky toho, co se tam odehrálo,“ říká Víchová.
Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
Totalitní režimy si vždy uvědomovaly, jaký je u filmů propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla.
„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
„Nedokážu si představit, že bych se do Izjumu vrátila. Měla bych pocit, že bydlím na hrobě své maminky a svých blízkých,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Tetjana Pryvalichinová.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Ukrajinským dětem v ruské škole podle organizace Save Ukraine nařídili, aby ruskou vlajku nosily až do konce vyučování. Pokud si ji chtěly sundat, vynadal jim ozbrojený voják, který na třídu dohlížel.
Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Podle maďarského deníku příslušníci maďarské menšiny na Slovensku vítali v srpnu 1968 jednotky Maďarské lidové republiky na československém území jako osvoboditele. Pravá opak je pravdou, říká Varga.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
„Diskuse o anexi může být součástí ruského plánu, kterak zaplňovat veřejný prostor a odvrátit pozornost od toho, co Rusko reálně dělá,“ tvrdí politolog Šír.
„Kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na pietním shromáždění před Českým rozhlasem.
„Zrovna v nejtemnější chvíli zazněl poprvé do éteru signál: Jsme s vámi, buďte s námi! Signál, který o více než půlstoletí později v Česku zopakoval ukrajinský prezident,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
„Naší povinností by mělo být, abychom vždy pomáhali těm, kterým hrozí, že se jim třeba v jiné podobě stane to, co se stalo nám v roce 1968,“ zdůraznil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„To nejlepší, co můžeme dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi, ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti,“ prohlásil prezident Petr Pavel.
Ukrajinská vojenská rozvědka zveřejnila video,podle kterého zaútočila na místnost, kde se nacházelo vedení okupační policie v Enerhodaru na jihu Ukrajiny.
Ukrajinské síly za poslední týden dobyly bezmála patnáct kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny, uvedla v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.
Po stažení ruských vojsk loni od Kyjeva se Buča stala symbolem zvěrstev spáchaných ruskou armádou na Ukrajině. Podle ukrajinských úřadů ve městě během ruské okupace přišlo o život více než 400.
Pražské jaro přineslo změny v kulturním a společenském životě, otevřelo diskuzi o revizi politických procesů z 50. let a především zrušení cenzury v červnu 1968. To všechno začalo znepokojovat Moskvu.
45:53
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici.
Výbuch v oblasti přehrady zaznamenali odborníci z norského centra NORSAR, které se zabývá seizmologickou aktivitou, v úterý ve 2:54 ráno místního času.
Zatímco v nedaleké Třešti nebo Velkém Meziříčí odpor proti okupantům skončil nezákonnými popravami místních obyvatel, v Brtnici se tomu podařilo zabránit. Možná i proto se na něj téměř zapomnělo.