Koronavirus měla i Moralesova nástupkyně v nejvyšším úřadu Áňezová, z hlav států měl tuto nemoc v regionu například brazilský prezident Bolsonaro či honduraský prezident Juan Orlando Hernández.
Proces odstartovala v únoru žaloba podaná bývalým prezidentem Carlosem Mesou a kromě Moralese mířila i na viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru a několik bývalých ministrů.
Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf diplomacie USA Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.
Bolívie prožívá těžké období. Bezmála rok po útěku někdejšího prezidenta Evo Moralese z vlasti lidé znovu vyrážejí do ulic. Navzdory přísným opatřením kvůli koronaviru.
Diplomatický spor Bolívie a Mexika prohloubila tento měsíc výrazně větší přítomnost policie a příslušníků bolivijských tajných služeb u rezidence mexické velvyslankyně v La Pazu.
Morales stál v čele země od roku 2006, demisi podal pod tlakem demonstrací v listopadu. Obviněn je ze „vzpoury a terorismu“, vláda podala stížnost i k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.
Za Moralesovy nejzávažnější prohřešky považuji nepravosti jeho kabinetu vůči domorodým obyvatelům žijícím v rozmanitém, ale křehkém ekosystému, tedy vůči těm, v jejichž jménu vždy kandidoval.
Zákon o nových volbách předtím schválily také obě komory parlamentu. Podle něj už nemůže kandidovat exprezident Evo Morales, který minulý týden uprchl do Mexika.
Prozatímní vláda Moralese v pátek obvinila ze vzpoury a terorismu. Morales podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz. Úřady tvrdí, že to dokládá zvuková nahrávka.
Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Podle Bolívie ale vyzval k „tvrdému boji proti fašistům a rasistům“, a to v telefonátu s organizátorem protestů.
Při nepokojích v Bolívii přišly o život další čtyři osoby. Celkem tak mají politické nepokoje v zemi, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, již 23 obětí.
Kvůli výsledkům říjnových prezidentských voleb vypukly v Bolívii rozsáhlé nepokoje, které si vyžádaly již deset mrtvých. Bývalý prezident Evo Morales označil stav v Bolívii za „vojenskou diktaturu“.
Áňezová je jedinou současnou členkou vedení parlamentu. Ostatní totiž po rezignaci exprezidenta Eva Moralese odstoupili. Už dříve oznámila, že chce co nejdříve uspořádat nové volby.
Zahraničním investorům se zvýšila šance na návrat do země, kde byla podstatná část majetku znárodněná. Spojené státy se možná mohou také do Bolívie vrátit.
Bolivijská ústava předpokládá, že v případě uvolnění prezidentského úřadu se stává dočasnou hlavu státu viceprezident, případně předseda Senátu. Všichni tito ústavní činitelé ale složili funkce.
Ta odhalila při vyšetřování manipulace s hlasy. Na základě svého zjištění uvedla, že je nepravděpodobné, že by Morales zvítězil s desetiprocentním náskokem nad oponentem Carlosem Mesou.
Zaměstnanci televize Bolivia TV a rozhlasové stanice Radio Patria Nueva podle protestujících slouží zájmům prezidenta Moralese, který čelí podezření ze zmanupulování voleb.
Ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz se v pátek vzbouřily některé policejní jednotky proti svým velitelům. Úřady však zatím vylučují, že by do ulic povolaly armádu.
Evo Morales před dvěma týdny vyhrál čtvrté prezidentské volby a v ulicích Bolívie kvůli tomu propukly protesty. Incident ještě více přispěl k napětí. Exministr vnitra označil poruchu za atentát.
