Stoltenberg: Od studené války máme nejhorší vztahy s Ruskem. Summit určí nový přístup

Vztahy Severoatlantické aliance s Ruskem jsou na nejhorší úrovni za poslední desetiletí a NATO musí definovat nový přístup k ruské hrozbě. Před pondělním vrcholnou schůzkou lídrů aliančních zemí to v pátek řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něhož by společné prohlášení šéfů států mělo vytyčit cestu k nové rovnováze mezi politikou obrany a odstrašení a dialogem s Moskvou.

Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

„V současnosti máme nejhorší úroveň vztahů mezi NATO a Ruskem od dob studené války,“ prohlásil v pátek Stoltenberg. | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Podle diplomatických zdrojů by se v závěrečném komuniké mohla objevit formulace vyjadřující solidaritu Česku v jeho současném sporu s Ruskem souvisejícím s kauzou Vrbětice.

Šéf NATO po jednání s Bidenem: Čína nesdílí naše hodnoty. Je to vidět na Hongkongu i Tchaj-wanu

Číst článek

Prezidenti a premiéři třicítky spojeneckých zemí by po pondělním jednání měli ve společném textu podpořit strategické priority vojenského bloku na následující dekádu.

K hlavním tématům debaty bude vedle posilování vazeb Spojených států a Evropy či reakce na vzestup Číny patřit právě agresivní chování Ruska k členským zemím i k mimoaliančním partnerům jako je Ukrajina.

„V současnosti máme nejhorší úroveň vztahů mezi NATO a Ruskem od dob studené války,“ prohlásil v pátek Stoltenberg. Aliance podle něj potřebuje najít k Moskvě nový přístup, neboť společnou strategii schvalovali lídři naposledy v roce 2010 a od té doby se vztahy zásadně změnily.

Ruská otázka

Země NATO mají obavy mimo jiné z trvající přítomnosti ruských vojáků u hranic Ukrajiny, jejíž územní svrchovanost by podle Stoltenberga měl summit stejně jako v minulosti podpořit. Spojence však více než dříve znepokojují četnější nepřátelské akce Moskvy přímo vůči členským státům, což se v poslední době týká například Česka či Bulharska.

Nejdřív alkohol, pak vojáky. Německo stahuje z Afghánistánu 22 500 litrů piva, vína a sektu

Číst článek

Aliance již koncem dubna odsoudila akci ruské vojenské rozvědky GRU, která podle českých tajných služeb stála v roce 2014 za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích.

Nyní se podle diplomatů vyjednává o tom, zda se zmínka o solidaritě s Českem či dalšími státy objeví v závěrečném prohlášení lídrů zemí NATO.

Aliance se podle Stoltenberga chce v souvislosti s Ruskem nebo Čínou v příštích letech lépe připravit i na nové hrozby jako jsou kybernetické či hybridní útoky.

Zástupci spojeneckých vlád dávají v poslední době najevo, že jsou připraveni s Moskvou jednat více po dobrém, avšak klíč k tomuto dialogu drží v ruce ruská strana.

Ta se nyní stejně jako Spojené státy chystá na summit amerického prezidenta Joea Bidena s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který se uskuteční 16. června v Ženevě.

Biden si podle diplomatů nebude chtít zavřít cestu k možnému dobrému výsledku, proto se od pondělní vrcholné schůzky NATO nad rámec společného prohlášení spíše nedají čekat další akce typu nového vojenského cvičení na území východního křídla aliance.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme