Wilders má potíže se sestavením vlády. Nizozemské pravici vadí protiislámské a protievropské postoje
Geert Wilders v čele nizozemské krajní pravice před týdnem s přehledem zvítězil v parlamentních volbách. Po oslavách volebního triumfu ho čekalo probuzení do politické reality, která pro něj zdaleka není tak optimistická. Ukazuje se, že sestavit vládu bude pro Wilderse velmi obtížný úkol. Další dvě nizozemské pravicové strany kvůli protiislámské a protievropské rétorice odmítají s krajně pravicovou Stranou svobody zasednout v jednom kabinetu.
V současnosti jednotlivé politické strany obchází tzv. skaut, tedy průzkumník, který má zjistit, jaký je po volbách mezi stranami koaliční potenciál a které strany jsou ochotny se na vládě vůbec domluvit.
Tímto skautem je bývalý ministr vnitra Ronald Plasterk ze Strany práce. Ten se funkce ujmul po celkem chaotickém začátku vyjednávání, kdy původní skaut musel odstoupit kvůli obvinění z podvodu.
Teď má Plasterk před sebou velmi obtížný úkol. Tento týden po prvních rozhovorech s lídry stran uvedl, že za nejlogičtější variantu považuje, aby vyjednávání o vládě zahájila Wildersova strana svobody spolu s dalšími třemi pravicovými stranami.
Konkrétně s Lidovou stranou pro svobodu a demokracii končícího premiéra Marka Rutteho, stranou Nová sociální smlouva Pietera Omtzigta a Farmářským občanským hnutím v čele s Caroline van der Plasovou. Wilders po volbách také uvedl, že tuto čtyřkoalici preferuje, jenže dvě z těch dalších tří stran v tuto chvíli odmítají jít do vlády s krajní pravicí.
Wildersova strana svobody sama vládu nesestaví. Wilders sice s přehledem vyhrál volby, ale stále má jen 37 křesel ze 150členné sněmovny. K vládnutí tedy potřebuje podporu minimálně 76 poslanců.
Hned poté, kdy byly známy výsledky voleb, Wilders prohlásil, že jeho stranu už teď není možné ignorovat a že bude vládnout. K tomu ale musí nejprve najít spojence.
Odpor pravicových stran
Lidová strana pro svobodu a demokracii opakuje, že s ním do vlády nevstoupí kvůli odlišným názorům na hospodářské otázky a také na postavení země v mezinárodních organizacích, jako je NATO a EU. Wilders totiž v kampani prosazoval referendum o vystoupení z EU.
Do vlády Lidovci nevstoupí, ale jejich lídryně Dilan Yeşilgözová nevyloučila, že by podpořila menšinový kabinet dalších tří pravicových stran. Jenže ani lídr další strany Nová společenská smlouva Pieter Omtzigt nechce s Wildersem vstoupit do vlády.
Uvedl, že není připraven na jednání s protiislámskými Wildersem a jeho program a podle Omtzigta je v rozporu s nizozemskou ústavou, která chrání svobodu vyznání.
Wilders dlouhodobě vystupuje proti islámu a muslimským obyvatelům Nizozemska. Za další překážku Omtzigt označil i daňovou politiku a také Wildersova prohlášení o omezení podpory Ukrajiny nebo o odchodu Nizozemska z EU.
Pouze lídryně Farmářského občanského hnutí Van der Plasová vyzývá další čtyři lídry k tomu, aby začali jednat, a je tedy možné čtyřkoalici přece jen o něco nakloněnější.
Levicová koalice
Koalice Zelených a Strany práce, kterou vede Frans Timmermans, skončila ve volbách na druhém místě a celkově si od minulého hlasování polepšila. Ve sněmovně má nyní 25 křesel, ale další levicové strany ve volbách příliš neuspěly, a tak Timmermans nemá příliš velký koaliční potenciál.
Geert Wilders je nejhorší noční můrou Evropské unie, píše vlivný bruselský server Politico
Číst článek
Vyjednávání o nové vládě bývá v Nizozemsku tradičně velmi dlouhý proces. Už proto, že v zemi není žádná minimální hranice pro vstup do Sněmovny, a tak se minulý týden ve volbách dostalo do Sněmovny celkem 15 subjektů.
Blíží se navíc volby do Evropského parlamentu, které budou příští rok v červnu, takže vyjednávání o nové koalici Nizozemci povedou v předvolební atmosféře, což proces také může komplikovat.
Vítěz předchozích voleb v roce 2021 Mark Rutte potřeboval na sestavení vlády celkem 271 dnů.
