Odveta za zmražený majetek? Český dům v Moskvě je reálně v ohrožení, myslí si reportér

Praha/Moskva 24. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zmrazení ruských nemovitostí v České republice – jak významný krok to je?
Je to velmi významný krok. Ne ani tak proto, že by šlo o obrovské majetky, i když jsou značné – v řádech sta milionů korun. Jde o symbolický krok směrem k Rusku, protože je to první majetek přímo v majetku Ruské federace, který je sankcionovaný, a to i – pokud se nepletu – na území EU.

Co to je za budovy? Kolik jich je? Kde se nachází?
Je to sedmdesát nemovitostí, nejen budovy, ale i pozemky. Jedná se o bytové komplexy v Praze 6, ve velmi lukrativních zónách, prvorepublikové vily v Bubenči, ale také v Karlových Varech nebo v Brně. Pro Ruskou federaci, zejména pro ten podnik, který nemovitosti v Česku spravuje, je to velmi citelná rána, protože to byl značný příjem. Nemovitosti pronajímali a měli z toho miliony korun měsíčně.

To znamená, že vláda dala na sankční seznam ruský podnik, který spravuje ruské nemovitosti v Česku, a tím pádem zmrazila účty, na které chodí nájmy?
Vláda dala na sankční seznam podnik, který spravuje nemovitosti, a zakázala jakékoliv platby v hotovosti za jejich pronájem, což se ještě do minulého týdne běžně dělo. Jeho účet je pod kontrolou Finančního analytického úřadu (FAÚ). Žádné peníze tak nemohou plynout ani šéfům podniku, ani Ruské federaci.

Vedení i nájemníci mlčí

Kde ruský podnik sídlí?
To je paradoxní situace. Normálně se tam velmi těžko dostanete. Komplex se nachází ve Schwaigerově ulici v Praze 6, v rámci jednoho z bytových komplexů, které Rusko pronajímá a který vznikl v 80. letech. Uvnitř jsou kanceláře podniku, který spadá přímo pod prezidentskou kancelář Ruské federace. Jedna je označená jako pokladna, druhá jako office. Tam sídlí šéf společnosti, a tam také byli lidé zvyklí platit nájem v hotovosti, případně řešit další pronájmy a žádosti o nové pronájmy. 

Takže s platbami v hotovosti chodili přímo za šéfem?
To byla ještě donedávna velmi kritizovaná věc. Mluvil jsem o tom s nájemníky – v momentě, kdy Česko dalo podnik na sankční seznam, okamžitě byli informováni, že platby v hotovosti končí. Problém hotovostních plateb byl, že nikdo nekontroloval, zda firma platí v Česku daně. Nebylo to pod žádnou kontrolou. A vedení naopak v minulosti platby v hotovosti vítalo.

Když jste v místě sídla natáčel, mluvil jste se šéfem společnosti?
Šéf společnosti Michail Sarukanov s námi nechtěl hovořit. Snažili jsme se ho s kamerou přímo oslovit, běželi jsme za ním, ale zabouchl za námi dveře. Navíc si najal ochranku, která hlídá celý areál. Ten je paradoxně oplocený, i když je na českých pozemcích. Je to oplocený bytový komplex, kam se normální člověk těžko dostane, byť by to mohlo být normálně průchozí. Ruská federace komplex oplotila už v 80. letech, a dodneška tam funguje ochranka, která dovnitř nikoho nepustí.

Byli nájemníci sdílní?
Mluvil jsem s řadou nájemníků. Ptal jsem se jich, jaký je tam režim, jak platí nájem, komu ho platí a tak dále. Většinou o tom nechtěli mluvit. Už v minulosti jsem po tom pátral, ale bylo mi řečeno, že si vedení podniku nepřeje, aby byly jakékoli detaily nájemních smluv nebo plateb sdělovány. Z toho se dá usuzovat, že už dříve měli co tajit, právě z důvodu finančních toků. Navíc ještě rok a půl zpátky deklarovali, že to je diplomatický objekt. Ten se ale nesmí pronajímat. Přesto ho pronajímali. Z toho vyplývá i ta jejich obava, aby se nikdo cizí nedozvěděl, jaký režim tam ve skutečnosti panuje.

Sankce se teď dotýkají například i pražského sídla ruského kulturního centra. To dál funguje?
To je velmi zajímavá situace. Byť je budova obstavená, centrum funguje dál. Ne pro veřejnost. Čas od času dělají různé akce, kam umožní vstup pouze zvaným lidem. Jsou aktivní i na sociálních sítích, neustále dělají propagaci Ruské federaci – v minulosti například sdíleli válečný projev Vladimira Putina, dělají nábory na studium na ruských vysokých školách a tak dále. To je velmi zajímavá situace. BIS v minulosti varovala, že studium na vysokých školách v Rusku, ale i například v Číně může být potenciálním bezpečnostním rizikem, protože si tajné služby chtějí tyto lidi zavázat. Jeden z prostředků je jim nabídnout studium na vysoké škole zdarma. To je jedna věc.

Druhá věc je, že když ruské kulturní centrum v minulosti, na začátku konfliktu na Ukrajině, vydalo výrazně protiukrajinské letáky, tak právě tato jeho pobočka je nechala přeložit do češtiny. Zajímavé také je, že zřizovatel všech kulturních center v Evropě a ve světě, agentura Rossotrudničestvo, je na evropském sankčním seznamu. I přesto centrum stále funguje.

Malá Moskva

Jak Rusko k nemovitostem přišlo?
Různým způsobem. Například bytové komplexy v Praze 6 si Rusko postavilo v 80. letech na základě mezivládních smluv. Řadu dalších dostalo darem, jako například některé prvorepublikové vily v Bubenči, které získalo v 50. letech.

Malá Moskva, o té už jsme tady mluvili.
Některé si postavili, některé dostali, některé byly převedeny z majetku České republiky. Je to například rozsáhlý komplex v Jevanech, který je velmi zajímavý. Mělo to být jakési rekreační zařízení pro děti z dětských domovů z Ruska, ale ve finále se to ještě přepronajímalo dalším subjektům, a ruské cestovní kanceláře tam lákaly turisty. 

Rusko tedy tvrdí, že ve všech případech jsou nemovitosti součástí diplomatického servisu?
Hájí se tím. Když slyšíme vyjádření mluvčího Kremlu Peskova, tak o tom mluví jako o porušení vídeňské úmluvy, která pojednává o fungování velvyslanectví a ambasád. Nicméně právě kvůli zjištění, že objekty, které považovali za diplomatické, dále komerčně pronajímají – což nebylo možné –, Česko budovám sebralo diplomatický statut, a to už po začátku konfliktu na Ukrajině, tedy rok a půl zpátky. 

A před rokem 1989 sloužily k čemu?
Prioritně k tomu, že v nich bydleli ruští diplomaté, a těch tu bylo hodně. Byla tu řada lidí, kteří pracovali pro Ruskou federaci, ať už v rámci kulturního střediska nebo školy, která zde byla také činná. Ti všichni chtěli mít zázemí. Bydlela tam i ruská posádka, která byla tehdy velmi početná. Dneska v bytových komplexech zdaleka nebydlí jenom Rusové, komerčně je pronajímají různým zájemcům. 

Třeba i firmám?
Ano. Co je zajímavé, jedna z vil v ulici Na Zátorce je komerčně pronajímána firmám, které patří Zdeňku Zbytkovi, předrevolučnímu důstojníkovi Československé lidové armády. Možná připomeňme jeho projev po 17. listopadu na svazu družstevníků, kde deklaroval, že je československá armáda připravena zasáhnout proti revolučním silám, které tu byly. To je člověk, který má k Ruské federaci velmi blízko – podnikal v rámci některých segmentů, které dovážel do Ruské federace a tak dále. Právě on má také jednu z vil pronajatou. Ptal jsem se ho, za jakých podmínek, kolik platí a tak dále. Řekl, že mi potom nic není. Bohužel jsem se s tím musel takto spokojit.

Poslouchal jsem ministra zahraničních věcí Jana Lipavského z Pirátů v Interview Plus.

Tam vysvětloval, že zmražení ruského majetku v Česku považuje za akt sebeobrany.

Tvrdí, že Rusko má z budov zisk, třeba právě z platby nájemného, a těmito penězi pak můžou financovat válku na Ukrajině.

Víme, komu přesně peníze jdou, nebo je to šedá zóna?
Právě proto, že platby probíhaly v hotovosti, není jasné, jak se peníze dostávaly k dalším lidem. Zda šly do Ruska, nebo byly použity na nějakou činnost v České republice, to se můžeme jen dohadovat. Jak ale řekl ministr Lipavský, pravdou je, že kancelář, která to má na starosti, spadá přímo pod kancelář prezidenta Ruské federace. To je napsané například na tom bytovém komplexu v Praze 6.

Mluvili jsme o tom, že se to netýká jenom budov, ale i pozemků. Jaké? Kde? A na ty se taky vztahují sankce?
V některých případech budovy stojí přímo na pozemcích Ruské federace. Tam sankce samozřejmě platí stejně jako na budovu. V řadě případů ale stojí na českých pozemcích. Takže to je další kauza, vymáhání nájemného za pronájem pozemků. 

Rusko za to neplatí?
Česko vypovědělo smlouvu o bezplatném užívání pozemků, a zpětně požaduje nájem za tři roky. Zjistilo se totiž, že budovy byly komerčně pronajímané, že to nebyla žádná diplomatická mise. Rusové ale ani po výzvě a výpovědi v květnu loňského roku nájem platit nezačali, takže Česko podalo žalobu o zaplacení nájmu. Městský soud, u kterého jsem se informoval, mi sdělil, že by zřejmě v lednu nebo únoru mohlo být ve věci nařízeno hlavní líčení.

Budov konzulátů a velvyslanectví se to aktuální dění týká?
Velvyslanectví jsou budovy s diplomatickým statutem, takže těch se to samozřejmě netýká. Nicméně konzuláty v Brně a v Karlových Varech už neexistují. Česko jim sebralo diplomatický statut už v minulých letech, jednak po kauze Vrbětice a jednak po začátku invaze. Těch se to tedy týká, ty jsou obstavené.

Hrozí odveta?

Rusko s kroky české vlády nesouhlasí. To se asi dalo čekat.

Tamní ministerstvo zahraničních věcí si už minulý pátek předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého, aby to s ním projednalo. Myslíte si, že hrozí odveta ze strany Ruské federace? V Moskvě máme poměrně rozsáhlou budovu, Český dům. Mohlo by se ho to nějakým způsobem dotknout?
Český dům je reálně ohrožen. Diplomaté o tom vědí, ale nechtějí o tom mluvit nahlas, protože se samozřejmě obávají možné konfiskace. Je to majetek v centru Moskvy, v přepočtu za miliardu korun, takže to je velmi významná budova. Rusové vyhrožovali už loni, když jsme za pozemky chtěli platit nájem, že budou odvetná opatření. Zatím žádná nepřišla. Asi se bojí udělat radikální krok, protože by se pak mohlo stát, že Česká republika bude konfiskovat majetek v obdobné hodnotě v Česku. Reálná hrozba to tedy je, ale zatím nepřišla. Uvidíme, jak se to vyvine.

Myslíte, že to, že by Česko mohlo budovy konfiskovat, je další možný krok?
V reakci na krok Ruska si to dovedu představit. Konfiskace sama o sobě není jednoduchá věc. Často se tu diskutuje, že bychom měli obstavený majetek konfiskovat a použít například na obnovu Ukrajiny. U nás je to ale legislativně zatím těžko proveditelné. Je to možné pouze na základě rozhodnutí soudu, který by ho považoval za výtěžek z trestné činnosti, a rozhodl by tak o jeho propadnutí. Řeší se to už i na úrovni EU. S prvním návrhem, jak to legislativně změnit, přišlo Estonsko, ale zatím je to ve stádiu úvah. 

Rusko tvrdí, že uvedení podniku, který spravuje nemovitosti v Česku, na sankční seznam je protizákonné. K tomu Česká republika řekla, že je to podle sankčního zákona.
Ano, je to podle českého sankčního zákona, který platí od tohoto roku. 

Nicméně Česká republika je první zemí na světě, která ke zmrazení majetku ruského státu přistoupila, jsme taková první vlaštovka. Budou nás některé další státy následovat?
Myslím, že by signály mohly vzejít například z pobaltských států, které byly oproti nám napřed v řadě věcí – co se týká obstavení a konfiskací majetku ruských soukromých firem. Nebo severské státy, ty potom také volají. Právě v zemích jako pobaltské nebo severské státy pokročila diskuze o konfiskaci ruského majetku nejdále. 

Tam taky asi nejcitelněji vnímají hrozbu ze strany Ruské federace…?
Přesně tak. Chci se během prosince vypravit například do Estonska, abych se zeptal, jak jsou v tomto daleko.

Symbolický krok

Ministr Lipavský také zmínil, že chce protlačit omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Je to něco, co je proveditelné?
Velmi těžko. V rámci Schengenu mají lidé možnost volného pohybu. Když budou chtít někam jet, museli bychom je sledovat. Je to zřejmě myšleno jako symbolický akt. Dá se to regulovat v rámci letů, na letištích. Asi těžko by mohli letět třeba do Paříže z Prahy, ale je to těžko proveditelné v rámci volného pohybu přes hranici, kde není žádná hraniční kontrola. Asi to vnímá jako symbolický krok, který vychází z toho, že i v přes diplomaty jdou informace tajných služeb, že mohou být navázáni na ruské tajné služby a činnost, která se týká dezinformací a tak dále. 

To znamená, že může mít podezření, že se nejenom v prostoru Schengenu, ale i na území České republiky nadále pohybují ruští nelegálové?
Myslím si, že může mít od tajných služeb takové informace. Před dvěma měsíci jsem na konferenci od šéfa BIS Koudelky slyšel, že se tu pohybují lidé, kteří se i za peníze snaží ovlivnit novináře nebo některé známé osobnosti z veřejného života, aby manipulovali nálady ve společnosti proti Ukrajině a tak dále. Podle BIS to jsou lidé navázaní na ruské tajné služby.

Když jsme na začátku mluvili o tom, jak významný krok zmražení ruského majetku v České republice je, říkal jste, že to je podstatný krok, který vláda učinila. Dává to i signál Rusku, že Česká republika skutečně stojí v první linii odporu vůči tomu, co Putin na Ukrajině rozpoutal?
Je to velmi významný signál. Jsme první země, která se k tomu odhodlala, nikdo jiný si to zatím netroufl. Sáhli jsme přímo na majetek Ruské federace, a Rusové si jsou už z předchozích kroků vědomi, že jejich postoj a postup na Ukrajině u nás není příliš tolerovaný. Ukázalo se to už po kauze ve Vrběticích, kdy proběhla první velká vlna vyhošťování diplomatů, což už tehdy vyvolalo jasné signály. Rusko muselo vědět, že to v České republice nebude mít jednoduché, i co se týká jejich sféry vlivu.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News a Reuters.