Dobytá území Ukrajiny budou na konci září hlasovat o připojení k Rusku. Tlačí je postup Ukrajinců
Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny v úterý oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti.
Agentura Interfax napsala, že parlament LNR schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin.
Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend hovořili už v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Rusové za každou odvezenou ukrajinskou mrtvolu platili, hodně lidí zmizelo, říká paní Ludmila z Izjumu
Číst článek
Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenzíva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.
Podobně hodnotí úterní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům, kteří v poslední době získávají zpět svá území. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP.
Podle Medveděva referenda otevřou Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. „Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany,“ napsal Medveděv na telegramu. „To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají,“ dodal.
„Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu, nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit,“ dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.
Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.
Ta rovněž píše, že přeformulování bojů na okupovaných územích na útok na Rusko by Moskvě mohlo poskytnout ospravedlnění k mobilizaci dvoumilionových vojenských záloh. Kreml se zatím tomuto kroku vyhýbal, vojenskou agresi na Ukrajině nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Odpověď Ukrajiny
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. „Falešná ‚referenda‘ nic nezmění,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie.
„Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce,“ dodal.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.
Konec vyjednávání?
Jakákoli referenda o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku by zničila zbývající prostor pro rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, uvedl mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov podle serveru Liga.net. „Bez referend stále existuje malinká šance na diplomatické řešení. Po referendech už ne,“ uvedl.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru napsal, že svět by měl reagovat na pokus o anexi ukrajinských území okamžitým navýšením vojenské pomoci Ukrajině a novými sektorovými hospodářskými sankcemi vůči Rusku.
Zprávy o chystaných referendech o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal zpět kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti.
Reuters označil úterní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle něj se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska nebo Portugalska. Rusko přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Ruské federaci.
Podobným způsobem Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov Krym, připomněla agentura DPA. Tamní referendum nebylo mezinárodně uznáno a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi.
