Z nelogičnosti Putinovy propagandy mlátíme hlavou do zdi, ale Rusové jsou smíření, soudí historička

Vzpoura žoldáků z Wagnerovy skupiny vyvolala mnoho otázek ohledně toho, jak pevně ve skutečnosti drží moc Vladimir Putin. Propaganda ho po léta vykreslovala jako člověka, za kterého není v Rusku náhrada. Stejná propaganda také připravovala půdu pro invazi na Ukrajinu. „Ve skutečnosti nevíme, co se odehrává v myslích lidí v Rusku. Snažíme se to usilovně zjistit, ale z Ruska se stala černá skříňka,“ poznamenává americká historička Marci Shoreová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Shore se v roce 2015 v ukrajinském Dnipru setkala s řadou lidí, kteří nemohli pochopit, proč jejich příbuzní věří nesmyslům o tom, že v Kyjevě proběhl nacistický puč

Shore se v roce 2015 v ukrajinském Dnipru setkala s řadou lidí, kteří nemohli pochopit, proč jejich příbuzní věří nesmyslům o tom, že v Kyjevě proběhl nacistický puč | Zdroj: Archiv Marci Shore

Zatímco narativy využívané totalitními režimy 20. století měly logickou strukturu a byly srozumitelnější než skutečnost, v případě propagandy Putinova režimu logická soudržnost chybí. Střídají se příběhy o věčném přátelství ukrajinského a ruského lidu s tím, že v Kyjevě proběhl nacistický převrat a je třeba zachránit Rusy před nacisty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Marci Shore, historička a filozofka z Yaleovy univerzity v USA, zabývá se postsovětským prostorem

„Ta nelogičnost je věc, která mnoho z nás nutí mlátit hlavou do zdi. Jde o to, že lidé nejsou příliš nadšení, naopak je zde častá pasivita, pocit bezmoci a smíření s čímkoli, co řekne vůdce. Podle mě jde v Rusku o krizi subjektivity. O to, že lidé nemají pocit, že jsou hybatelé událostí a nepřijímají odpovědnost,“ domnívá se historička a filozofka z Yaleovy univerzity.

Podle ní je třeba rozlišovat mezi aktivní podporou a pasivním přijetím války – většina lidí je ochotna se s ní smířit. „Skutečným problémem je ona krize subjektivity. Není to tak, že by Rusové byli tak nadšení z toho, že jdou masakrovat Ukrajince. Problém je v tom, že se smiřují s tím, co dělá tyranský režim,“ zdůrazňuje.

Kruh násilí

Shoreová se v roce 2015 v ukrajinském Dnipru setkala s řadou lidí, kteří nemohli pochopit, proč jejich příbuzní věří nesmyslům o tom, že v Kyjevě proběhl nacistický puč. Tatáž petrohradská trollí farma, která vytvořila příběh o Majdanu, se prý obrátila i na USA:

V ruce mu vybuchla mina, na bionickou končetinu se válečnému veteránovi z Ukrajiny skládají i Češi

Číst článek

„Miliony Američanů uvěřily, že Hillary Clintonová unáší děti a drží je v pizzerii ve Washingtonu, kde je využívá k dětské pornografii. Do té pizzerie vtrhl člověk se zbraní a začal střílet, aby ony děti osvobodil. Jak tohle vysvětlíte? To se nedá svést na ‚homo sovieticus‘. Máme dlouhou demokratickou tradici, ale v zásadě jsme stejně zranitelní,“ upozorňuje.

Invaze na Ukrajinu je ruské společnosti vysvětlována jako pokračování druhé světové války, mimo jiné proto, že porážka nacismu je možná jediná pozitivní věc na jinak děsivém stalinském režimu.

„Bez ohledu na to, jaké byl jinak Stalin monstrum a jak děsivý byl stalinistický teror, tak názor, že nacismus představoval zlo, přinesl onu morální jednoznačnost. A objevil se potenciál mobilizovat lidi tím, že se to udělá znovu,“ podotýká Shoreová.

Zároveň si všímá rozsáhlé militarizace ruské společnosti a také její vysoké tolerance vůči násilí. „Lidé, kterým surově ubližovali a bili je, se sami stanou násilníky, kteří budou surově bít další lidi. Jak přerušit tenhle kruh, to je otázka,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku. Hostem je americká historička Marci Shoreová, která se účastnila mezinárodní konference Média a Ukrajina.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme