Rusové na nás vypálili dělostřeleckou salvu, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos
„Smál jsem se v pár vyhrocených situacích, i v jedné hraniční na Ukrajině. Tam byl smích asi obranným mechanismem,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Andreas Papadopulos, zahraniční zpravodaj České televize v Polsku, který byl několikrát jako válečný zpravodaj i na Ukrajině. Jeli například s kameramanem do obléhaného ukrajinského Bachmutu, který byl ze tří stran obklopen ruskými vojsky.
„Pozorovali jsme okolí, v tu chvíli nad námi přeletěl ruský dron a jen o několik sekund později na nás vypálila ruská dělostřelecká salva. Minulo nás to jen těsně, první projektil, který dopadl asi 20 metrů od nás, nám k nohám vyhodil kusy bahna,“ popisuje Papadopulos.
„Kameraman Jan Bradáč se začal rozčilovat, co si to Rusové dovolují – to byla jeho obraná reakce. Moje byla nejdřív rychle pryč, a když jsem sedl do auta a couval uličkou z místa, najednou tam, kde bylo ještě před chvíli zaparkováno, dopadl projektil také. Jen přes rameno jsem viděl, jak letí do vzduchu kusy země. A až tomu jsme se vlastně všichni začali smát,“ dodává novinář v Osobnosti Plus s tím, že to bylo prostě obrovské štěstí.
Ostravský rodák s řeckými kořeny byl na Ukrajině několikrát, je ale také stálým televizním zpravodajem v Polsku. To, že se z války vrátí do běžných starostí, mu ale nudné nepřipadá.
„Je to pocit, který ze mě vždy po návratu z Ukrajiny poměrně rychle vyprchal. Následně jsem se soustředil na svou práci z varšavských a jiných polských měst. Teď jsem na Ukrajině několik měsíců nebyl, protože byly polské volby a nyní zas budou klíčové volby evropské,“ říká.
Nevěřím, že někdo nevěří ve válku
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
Číst článek
Papadopulos ale nechce věřit, že by se v Česku našli lidé, kteří dodnes ruskou agresi na Ukrajině zpochybňují. „Takoví lidé tady přece už nemůžou být. Tomu nevěřím,“ reaguje. „A pokud tu někdo takový je a popírá válku, dělá to asi z nějakého jiného přesvědčení než z toho, že tam ta válka není.“
Podle novináře Ukrajinci samozřejmě vnímají pomoc dalších zemí, a to včetně té české. „V prvních dvou letech, kdy jsem tam byl častěji, se mezi lidmi spíš skloňovala pomoc Velké Británie, Polska a pobaltských zemí. Česko spíš ve druhém sledu, ale aktuální muniční iniciativa naši zemi poslala do popředí. To i proto, že se mezi Polskem a Ukrajinou rozhořel vleklý a nedořešený obchodní spor,“ popisuje.
Od Ukrajinců slyšel hlavně na začátku války vděk. „Ukrajinci mi k tomu vždy říkali, že můžou být vděční, ale ten vděk nemůže přicházet zároveň se shrbenými zády. Tedy ne jakýsi úslužný vděk, ale rovného s rovným. A troufnu si říct, že velká část Ukrajinců prostě vnímá ten svůj zápas nejen za Ukrajinu, ale za celou Evropu, takže ani nemohou být vděční donekonečna. Za boj i za jiné od nich také požadují pomoc,“ myslí si zpravodaj České televize.
Díky české iniciativě bude mít Ukrajina 500 tisíc kusů munice, do roka to může být další milion, tvrdí Fiala
Číst článek
Papadopulos tvrdí, že se ukrajinská nálada mění i podle toho, jak o nich reportují velká zahraniční média. „To mi přišlo extrémně zajímavé zejména v prvním roce, protože tato média tehdy odsoudila Kyjev k tomu, že padne za tři čtyři dny – a stejná nálada byla i na Ukrajině. Potom země prokázala, že predikce byly mylné atd.,“ popisuje.
„Zatím jsem nenašel odpověď na otázku, jestli mezinárodní pokrývání kopíruje vnitroukrajinské problémy, nebo je to naopak. Asi to bude i nějaký mix. Je ale zajímavé, že celý svět řeší Ukrajinu a Ukrajina žije v mediálním prostoru v několika různých vrstvách. Teď třeba zas čteme články, podle kterých země padne do 30 dní apod. Také se ale v této souvislosti ptám, jestli to není něčí vlivová informační operace,“ uzavírá.
Jak to vypadá v Polsku a mění zemi nová vláda Donalda Tuska? Odpovědi najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Michaela Rozsypala v úvodu článku.
